Pianista

Nádherný, přenádherný film. Nevim, jestli jsem víc nadšená z režie nebo z Adriena Brodyho, který mě už zaujal v Krvavém létě, ale tady to je opravdu zasloužený Oscar. Takhle to má vypadat - bez patosu, hysterie a citového vydírání, plyne to jemně a nenápadně, občas se při vší tragice i usmějete..... a rozhodně vás to unese. (27.07.2004)

Po letech jsem se na Pianistu podíval znovu a na změnu hodnocení to nevidím, i když dokážu pochopit, když někdo drama ocení „pouze“ třemi hvězdami. Možná třeba proto, že členové židovské varšavské rodiny hovoří britskou angličtinou. A nevypadá to úplně dobře. Ale těch rozporuplnějších momentů je nakonec překvapivě víc. Třeba docela odstrašující délka. Ale postupně. Autobiografická kniha brilantního pianisty dostala režiséra Romana Polanského do kolen, tudíž se konečně podíval na látku, která je mu sakra blízká (sám zažil krakovské ghetto, jeho matka zemřela v transportu). Hudebník Szpilman zažil první bombardování v rozhlase, ve kterém pracoval a díky kterému ho mnozí Poláci začali zbožňovat. Bylo to však nic proti tomu, co měl zažít. Počínaje stěhováním do ghetta, konče ztrátou blízkých i vlastní důstojnosti. Polanski vypráví místy až bez emocí, dal si záležet na scénografii, na kostýmech, na atmosféře. A přinesl několik vrcholných momentů (stařík vykázaný mimo chodník, vojáci zpestřující si šichtu nucením židovských mrzáků k tanci, výzva důstojníka, aby Szpilman dokázal, že je skutečně pianistou, zmizení zachránce ze zajateckého tábora, veškeré akční sekvence) i rozporuplných situací (pianistův osud je hodně závislý na náhodě a vlastně i štěstí – lidé okolo umírají i jen kvůli tomu, že promluví, on, páchající „horší zločiny“ přežívá). Tahle kombinace pořádného rance štěstí, pudu sebezáchovy i egoismu může nějaké diváky rozčílit, soudit ovšem v úplně jiné době někoho, koho zasáhl holocaust, ale nelze. Výpovědní hodnotu má.. A ne zrovna malou!! PS: Neustále trpící a Oscarem oceněný Adrien Brody je velmi dobrý, Nicolas Cage v Adaptaci si mě ovšem toho roku získal víc.. (09.07.2015)

Režie, scénář a výkon v hlavní roli, stačí? Tři hlavní a stěžejní faktory, které učinily tento film vynikajícím ve svém žánru. Nakonec jsem nevěděl, jestli se mám smát nebo brečet, samozřejmě, že dojetím..Skvostný film podle skutečné události (tedy tvrdá realita) navíc od režiséra, který toto nechvalně proslulé období za 2. světové války de facto nepřímo zažil na vlastní kůži:-( (01.02.2008)

Soundtrack Wojciech Kilar: 1. Nocturne in C-Sharp minor (1830) ,2. Nocturne in E minor, Op. 72, No. 1 ,3. Nocturne in C minor, Op. 48, No. 1 ,4. Ballade No. 2 in F Major, Op. 38 ,5. Ballade No. 1 in G minor, Op. 23 ,6. Waltz No. 3 in A minor, Op. 34, No. 2 ,7. Prilude in E minor, Op. 28, No. 4 ,8. Grande Polonaise for Piano and Orchestra (preceded by an Andante Spianato), Op. 22 ,9. Andante spianato in G Major ,10. Grande Polonaise in E-flat Major ,11. Moving to the Ghetto Oct. 31, 1940 ,12. Mazurka in A minor, Op. 17, No. 4 , (15.05.2011)

Vzpomínka na jednu z největších krizí lidství v dějinách skrze přežívání židovského pianisty mě osobně ničím neohromila, ale její síla spočívá v náhledu do ulic válečné Varšavy, tvrdého survivalu od prvních známek nacistické čistky až po jejich úprk před rusy. Chladný, působivý. Téma holocaust podle mě ve filmech často propadá v samoúčelnost, toto je sice velmi jednostranný pohled, ale větší dojárnu jsem v něm nezaznamenal. (05.05.2015)