Rebeka

Lily James mě před 5 lety okouzlila ve filmu Popelka, takže když jsem před časem na jejím Instagramu zaznamenal zmínku o tomto filmu, byl jsem na něj zvědavý. Nakonec se mi vcelku líbil, byť Lily James bohužel na Joan Fontaine nemá (podobně jako Armie Hammer samozřejmě není Laurence Olivier), ačkoli si vlastně myslím, že srovnávat to s Hitchcockem celkově nemá moc smysl, protože tenhle remake (pokud ho za něj lze považovat) byl podle mě natočený pro lidi, kteří tu černobílou klasiku neznají a není pravděpodobné, že by ji někdy zhlédli (možná jsem k netflixovému publiku přehnaně skeptický, ale prostě mi to tak přijde). Každopádně na můj vkus mi to přišlo trochu moc dlouhé, byť je pravda, že si nedovedu moc představit, co by z toho šlo vynechat. Má to ale fajn soundtrack, odehrává se to na nádherných lokacích (vzhled Manderley je kapitola sama pro sebe), Kristin Scott Thomas je herecká bohyně, a ústí to ve velmi povedený konec (byť znalec původní Rebeky je bohužel připravený o překvapení), takže za mě nakonec veskrze pozitivní dojem. (27.10.2020)

Za mě OK. Wheatley přibližuje slavný příběh divákům, kteří by na 80 let starý černobílý film nekoukali. Rychlejším střihem, vyhrocenější dramatičností vybraných scén a i dobře vystiženou úzkostí hlavní hrdinky v její nemilé pozici. A remakovat Hitche zde není hloupé ani neetické jako v případě Psycha, protože původní Rebecca byla přece jenom více Selznickův film než Hitchův. Neměla mistrův unikátní rukopis, byla “pouze” uhlazeným kostymním Hollywoodem. Lily James dobrá, Kristin Scott Thomas s temným mejkapem a nasvícením snad až příliš doslovně démonická. (24.10.2020)

Rebeka byla jedním z nejočekávanějších fimových tahounů netflixácké podzimní sezóny, nakonec jsem ji tak dlouho oddaloval, až jsem na ni téměř zapomněl. A to by byla velká chyba, jelikož já tyhle vyhrocené thrillery opravdu můžu a je mi u nich silně u zadku obecné přijetí. Lily James je krásná s čímkoli, co jí vytvoří na hlavě a Armie Hammer každým dalším filmem vypadá jako větší sympaťák, přestože tady se dá popsat mnoha přídavnými jmény, jen ne těmi pozitivními. [viděno na Netflixu 20.12.2020] (20.12.2020)

Snímek který je snad ve všech ohledech průměr. Od začátku do konce jsem se většinou nenudil ale že bych se nějak extra bavil to se říct nedá. Příběh nám nabízí vcelku zajímavou záplateku, o obyčejné holce která najde muže svých snů který ale stále neunesl smrt své bývalé ženy. Mezi herci jsem ale neviděl nějak extra velkou chemii a třeba Lily James mě bavila spíše ve scénách bez Hammera. Jediný, kdo si drží trochu vyšší standart je Kristin Scott Thomas, hrála skvělou mrchu kterou by jste nejraději prohodili oknem,herečka bavila. Od filmu jsem čekal víc psychohrátek, ale většinou buď tolik nefungovali nebo vyšuměli do prázdna. Každopádně abych jen nekritizoval, Lily James je sympatická, záhada kolem smrti manželky je zapletitá a hezky vysvětlena plus hezká atmosféra Britského panství. Průměrný film na večer, který při sychravém podzimu neurazí ale terno to neudělá, čisté tři hvezdy. (22.10.2020)

Hitchcockův originál jsem neviděl a pravděpodobně se k němu jen tak nedostanu a když tento remake vyšel a nesbíral nijak extra hodnocení, přemýšlel jsem, že to vynechám. Ale možná právě proto, že jsem původní snímek neviděl, mě to celkem bavilo a byl jsem překvapen stále silným příběhem, jež není úplně černobílý. Armie Hammer je sympaťák, kterému se nikdy nepovedlo úplně prorazit, ale sem se hodí výborně a spolu s Lily James tvoří harmonické duo..tedy minimálně na začátku. 😛 Nemám proti zvolenému tempu a moc hezké výpravě co namítat, kdyby Netflix produkoval alespoň takto dobré kousky, vůbec bych se nezlobil...7/10 (10.11.2020)