Duša

Asi nejslabší film od Pixaru. Téma smrti však bylo mnohem lépe zpracováno v Coco, téma vědomí ve V hlavě. Tohle bylo takové šedé, bez života, bez nápaditého pojetí. Existenční drama není úplně vhodný žánr pro Pixar, ta duše z názvu tomu spíš chybí. Možná kdyby to nemělo happyend, působilo by to ve výsledku přijatelněji. Na děti je to moc filozofické (pochmurné) a na dospělé je tam moc mluvící kočky. Zůstalo to tak nějak na půl cesty, kde to neuspokojí nikoho. (04.02.2021)

Čakal som viac. Čakal som meditatívne putovanie po smrti v podobnom duchu, ako Coco alebo Inside Out. Je to ale viac pri zemi. Netvrdím, že to nemá pekné myšlienky. Má. Ale ten svet, ktorý sa Duša snaží prezentovať je natoľko bohatý o nápady a originálne vysvetlenia až trochu zamrzí, že sa tvorcovia vybrali touto jednoduchou cestou. Ku koncu sa nedostavuje taká katarzia k akej nás film pripravoval, ale paradoxne z neho zostáva pozitívny pocit. Myslím si, že momentom ako sa nastavíte, že ten film je o jednej konkrétnej duši a nechce pokryť v rámci témy úplne všetko, užijete si aj peknú animáciu aj pekný charakterový vývin aj zaujímavé prostredia. Tí, čo čakali ďalšiu jazdu na štýl Coco a Inside Out ale budú trochu sklamaní. Do popredia ale vyzdvihujem soundtrack Reznora a Rossa. Vďaka nim sa do filmu dostáva tá povestná duša. (03.01.2021)

Konečně jsem se dostal k této nové Pixarovce. Ze začátku to vypadá podobně jako V hlavě, ale nakonec je to úplně jiné. Určitě mi to přijde jako nejdospělejší Pixarovka, pro děti to podle mě moc není. Opět je tu neskutečná hra s grafikou, kdy pendlujeme mezi říší duší a naší Zemí a mezi postavičkami z různých rozměrů. Dost se tu klade důraz na hudbu. Jazzový klavírista Joe nečekaně zemře těsně před koncertem svého života. Protože to ale nechce vzdát, dostane do tzv. Přípravky, kde se duším určují jejich vlastnosti. Tam dostane na starost jednu z nich. Naskytne se mu možnost dostat se zpět mezi živé a on ji využije. Věci ale nedopadnou podle jeho představ a on se musí dostat z této složité situace a stihnout onen koncert. Nakonec ale konečně přijde na to, co je smyslem jeho života. "Já jazzuju." (11.04.2021)

Animákům nefandím skoro stejně jako zločinecké a gaunerské Fialově vládě. Jazz taky nemám dvakrát v lásce, ale pořád lepší než poslouchat Fialu, kterak vysílá signály. Tomuto animáku se však docela hezky podařilo spojit příjemný příběh s velmi dobrým hudebním podkresem. Moc se mi líbila i animace (zejména hudební nástroje), avšak pouze animace světa lidí, nikoli světa duší. Příběh má ve finále velmi hezkou myšlenku, ale kráčí k ní zbytečně klikatou cestou plnou nevydařeních vtípků a nudných pasáží, kdy mě kupříkladu nebavila kompletně celá pasáž odehrávající se ve světě duší a bohužel dostala hodně prostoru. Zcela jsem zde postrádal také humor. I přes zmíněné nedostatky se však jedná o jeden z těch lepších animáků, které jsem doposud viděl. [74 %] (13.05.2022)

Za mě jednoznačně jeden z nejlepších animáků, co jsem kdy viděla. Hlavně jeho tématem. To prozření znám, k radosti mi stačí třeba jen, když pozoruju, jak větrem šumí les. Škoda, že takových dušiček není kolem nás víc, někdo ten šum přehluší rádiem, nebo vířivkou, nebo si zapálí cigáro, ne každý si takové "prosté" věci užívá. Bylo by na tom světě krásně. Překvapuje mě, že jsem neuronila ani slzu, a to kolikrát brečím i při reklamě. Tady naopak jsem věřila ve šťastné konce a hlavně v první polovině jsem se po dlouhé době zasmála, jak už dlouho ne, a za to jsem šťastná. Určitě si Duši moc ráda pustím znovu, je to NEUVĚŘITELNÁ BOMBA!!! (30.07.2024)