Réžia:
Jindřich PolákScenár:
Luděk StaněkKamera:
Jan ČuříkHudba:
Evžen IllínHrajú:
Radovan Lukavský, Jiří Vršťala, Jaroslav Rozsíval, Jaroslav Mareš, Naděžda Gajerová, Eva Šenková, Robert Vrchota, Oldřich Vykypěl, František Löring (viac)Obsahy(1)
Americká špionážní centrála umístěná v Západním Německu má zájem o informace týkající se československých obchodních aktivit na Středním východě. Agent Rudolf Karlík vytváří v Praze síť svých spolupracovníků... (oficiálny text distribútora)
Recenzie (44)
Naivně jsem se domníval, že tento film mi odpoví na mou otázku, "Co vlastně ti západní agenti a špioni mohli v tom československém humusu chtít ? " Obávám se, že ani tento film mi nedal odpověď a i zde je mi předkládáno klišé, že na Československu měli západní agenti ohromný zájem. Film mě nudil. Obávám se, že tehdejší agenti mohli v Československu získat akorát tajný recept na to, jak udělat, aby se všude mohlo všechno krást, a přesto aby nikde a nikomu nic nechybělo, čímž byla naše socialistická džungle pověstná daleko za hranicemi. Jednu hvězdu dávám pro Jiřího Vršťalu. ()
Kdyz si clovek odmysli nektere aspekty filmu poplatne dobe a tehdejsimu systemu, jenz v dnesni dobe pusobi krapet bizarne, jedna se o velmi slusnou a poradne ponurou zanrovku. Otazkou pro mne zustava, zdali ona temnota byla zpusobena skutecne zapletkou, volbou barev anebo spise vyobrazenim one doby. Asi nejzajimavejsi pro me totiz vzhledem k zjevne ucelovosti filmu je, ze jsem se v urcitych momentech filmu pristihl pri myslence, ze je podivne, ze ten film nemel problemy s cenzurou. Misty na me dnes pusobi az ironicky, zvlastni... ()
Agent nebyl žádný malý Karlík, ale pořádný Karel...to jediné mě napadlo, než mě film definitivně unudil do bezvědomí. ()
Piate oddelenie , je priemerný film. Od začiatku je jasné ako to dopadne. No našli sa v ňom aj zaujímavé veci , ako napríklad : stav našich ciest v roku 1961.. Dnes by sme asi po takých moc nechodili, počet áut na cestách, skoro všetky boli policajné , ale čo ma celkom zaujalo bola hudba vo filme. Filmu dávam 50%. ()
Film jsem si pustil hlavně proto, že na něm má být viděno letenské sousoší, tedy tzv. fronta na maso. Bohužel jsem ho nikde nepostřehl. ale aspoň mě to donutilo na film kouknout. Špionážka dobrá, i když místy poněkud naivní, jak už zde bylo psáno. A teké jsem nepochopil, proč Radovan Lukavský šel toho zápaďáka napráskart až po tom, co se mu narodilo dítě. ()
Poslabší špionážny snímok s vopred predvídateľným dejom a koncom. Scenár prešiel toľkými cenzormi až sa to muselo jednoducho prejaviť. Poľudštenie domácej kontrašpionáže V. Marešom (v úlohe ľahkomyseľnejšieho špióna) vyznelo povrchne. Zároveň sa podľa môjho názoru ani R. Lukavský nehodil na túto úlohu. Filmu chýba spád a scenár viac písaný na telo. ()
Tohle mně tedy opravdu nenadchlo, čekal jsem trošku víc od tak zajímavého tématu špionáže, zatím jsem se shledal jen s nedostižitelnými příslušníky STB, utahanými scénami a tmavým prostředím, které je plné nudy a očekávaných scén. ()
Velice pěkný pohled na práci naší kontrarozvědky na počátku 60. let, kdy se Západ snažil diskreditovat naše výrobky a znemožňovat pronikání na trh rozvojových zemí. Jiří Vršťala ve své klasické podobě padouchů (a já ho miloval jako klauna Ferdinanda), totiž českého Jamese Bonda, byl velmi šikovným špionem, ale nakonec mu to nevyšlo. Film vlastně nikoho nemůže urážet. Je to tak krásně černo-bílé, že ten, kdo chce, může fandit zloduchů ze Západu, a my se zase můžeme těšit z toho, že byli (tenkrát) poraženi. Takže si každý může vybrat . ()
O nepřátelských imperialistických špiónech a rozvracečích rozvíjejícího se Československého socialismu bylo natočeno v padesátých letech mnoho. Tento snímek, těsně před nastupující tzv. novou vlnou, je jeden z těch nejpovedenějších. Čert vem ideologii a oslavu komunismu. Tohle vzniklo v době, kdy se takové věci brali setsakramentsky vážně a tak se podle toho k tématu přistupovalo. Samozřejmě je tu pro zjednodušení děje mnoho chyb. Snad i úmyslných, aby byli diváci přesvědčeni, že jsou západní špióni prostě blbci. Příběh je natočen napínavě a (zodpovědně) vkusně. Československá kontrarozvědka je názorně neustále ve střehu a jakmile se někde něco šustne, hned je na nohách a koná. Tentokrát má západní špión zájem o informace týkající se československých obchodních aktivit na Středním východě. Škoda nevyužitého potenciálu Radovana Lukavského. Tato role mu moc nesedla. Vypadá tu jako ňouma, který je strachy bez sebe. Ale role je prostě role. Kéž by současní tvůrci dokázali natočit něco podobného. Samozřejmě se současným (ideologickým) tématem. ()
Čekal jsem jenom šeď a nudu a vida překvapení. Vršťala co by špion, který se spoléhá na kamaráda z mládí. Společně rozjedou vysílačku k "nelegálnímu" přenosu informací. Na stopě jim je pochopitelně duo fízlů od tajných. Na svojí dobu povedená věc. ()
Československé špionážní drama, v němž se Západní agent snaží rozšířit síť pražských spolupracovníků, kteří by přenášeli pomocí vysílaček žádané informace. Do role hlavní záporné postavy emigranta a kapitalistického agenta Rudolfa Karlíka byl obsazen J. Vršťala, jenž mě mile překvapil a svůj úkol zvládl velmi věrohodně. Karlíkem ke spolupráci oslovený Ing. Šimek v podání R. Lukavského nabídku přijme, ale po dramatickém váhání nakonec svého druha udá na příslušném úřadě. Do pátrání po nebezpečném agentovi se pustí hoši z V. oddělení, konkrétně zajímavé duo J. Rozsíval a tenkrát hojně obsazovaný J. Mareš. Tito odborníci z kontrarozvědky nastraží léčku, kterou nebohý Vršťala neprohlédne a po netradičně dramatickém a akčním závěru, u nás v té době ojedinělém, je dopaden. Dle mého názoru se jedná o velmi zajímavé špionážní dílo, v němž byly do únosné míry eliminovány očekávané prorežimní propagandistické žvásty, s výjimkou jednoho přesvědčovacího monologu hlavního vyšetřovatele Rozsívala. Předtím, než režisér J. Polák nasměroval svůj talent jiným směrem a začal se na počátku 70. let věnovat tvorbě pro děti, natočil spoustu nadprůměrně kvalitních snímků a tento bych neváhal zařadit mezi ně. ()
Usedlý manžel se stane špionem. Špioni = dobře placení herci. Připomenutí, že je velice důležité zajímat se o politiku: „Ten člověk měl jednu chybu. Tvrdil, že se ho nic netýká. Ani politika. Staral se jen o sebe. Pak přišla válka a ten člověk musel utéct.“ – logiku bych zde nehledal. Symbolika: 3x6: 18 mrtvých; 33: 27 zraněných (3 na 3); třetí patník, třídenní pobyt; „110, 110, 110.“ 1:25:11 – zeměkoule. 1:27:32 – podání ruky ve velkém detailu. ()
Neuvěřitelně temnej film, jednak nasvětlením, druhak atmosférou a za třetí tím, že divák je tak nějak přivedený k tomu, aby fandil estébáckým sviním v jejich honbě za diverzantem. ()
Kriminálně-špionážní film, který si zaslouží pozornost nejen tím, že v české tvorbě je podobných dobrodružných filmů poskrovnu. Děj filmu je napínavý, vtáhne do sebe a po celou dobu nenudí. Morální poslání postav je vzhledem k době vzniku jasné, ale na druhou stranu nejsou postavy vykresleny krajně propagandisticky, naopak působí přirozeně, lidsky za což určitě hodně můžou i herecké výkony ústředních postav. R.Lukavský drží svůj vysoký standard v postavě charakterního chlapa, nastávajícího otce rodiny, který si uvědomuje svoji zodpovědnost vůči rodině i přes morální otázky vzhledem k minulosti v roce 1948. Svou roli výborně zvládl i J.Vršťala, který působil velmi přirozeně, lidsky a naráz chladně, výborně přechází z jedné polohy do druhé jako by opravdu prošel výcvikem CIA. Film dále nabízí zajímavý pohled na výcvikový tábor zřejmě CIA v NSR očima našich tehdejších filmařů a taky to, že západní člověk se pozná podle účesu typu ježek, na tento sestřih je narážka hned z kraje filmu. :-) ()
To je snad poslední film Jindřicha Poláka, který jsem dosud neviděl a bavil jsem se úžasně. Špionážně-kriminální film na dobu svého vzniku velmi akční. Vršťala v roli agenta přesný, Sylva Daníčková v málé roličce průvodkyně překrásná. Atraktivní střechy budov Václavského náměstí využil režisér i v kriminálce Hra bez pravidel... ()
Toporné herectví hlavního hrdiny bylo hodně hnusné. Nebo se do toho panu Lukavskému nechtělo? To bych se divil, vždyť podobné role pro režim hrál hodně. No, je to klasická protikapitalistická věc, ovšem dlužno uznat, že z práce odnože STB tu ukázali na svou dobu dost. Většinou se to drželo v tajnosti. Úplná blbina to nebyla, ale podruhé to vidět nemusím. Byla u toho taky dost protivná hudba. ()
Je to něco a la Kachyňův Král Šumavy. Dobře natočené, gradující a koukatelné, ale musíme odhodit ideologické zaměření filmu. V té době ale už skutečné detektivky vznikaly, tak to beru jenom jako "dojezd" padesátek, kde detektivka byla označena za buržozní reziduum, které nemá v socialistické kultuře co dělat a směly se točit pouze podobné "dobrodružné" příběhy se západními agenty, nebo domácími zrádci. Vršťala žil většinu času v NDR a potěšila mě malá rolička (průvodkyně v turistickém autobuse) Sylvie Daníčkové. No, s ohledem na problematiku je pozoruhodné, že nějaké velké řádění cizích agentů na našem území jsme za doby soudruhů nezaznamenali, zato třeba vražda bombou manželky prefekta v severní Francii, únos B. Laušmana, bombový útok na RFE v Mnichově nebo třeba dodávky zbraní do Alžíru (a nejen tam) plně v režii a provedení StB nezfilmoval dodnes nikdo. I když kpt. Minařík (náš statečný kapitán) se objevil ve Volze... ()
Absolútne nudný a jeden z najhorších špionážnych filmov vôbec. Podľa mňa v snímku nič nefunguje. ()
Klaun Ferdinand spřádá intriky a kuje pikle proti socialistickému Československu , ale horliví příslušníci 5. oddělení jsou mu v patách. S režisérem J. Polákem nemám vůbec problém. Docela akčňák na tehdejší poměry . ()
To, že je to propaganda bych přežila, ale ten šílenej zvuk tedy ani omylem... ()
Reklama