Bitva u La Plata

O této slavné bitvě, kdy kriegsmarine nakonec nezbylo než loď potupně potopit vlastní posádkou jsem četl už hodně dávno v knize Moře v plamenech od skvělého odborníka na tuto problematiku Miloše Hubáčka (mimochodem on je povoláním hlavně právník!!!). A tak když jsem dostal možnost vidět onu statečnou bitvu Ajaxe, Achilla a Exeteru s německým korzárem jako film, neváhal jsem ani minutu. Doba vzniku slibovala autetickou techniku i uniformy a má očekávání se v podstatě vyplnila. Kapitán Langsdorff - velitel Admiralu Graff Spee se skutečně choval jako korzár a jediný rozdíl mezi ním a těmi v sedmnáctém století byl ten, že na přemožených lodích neraboval. Dokonce střílel varovné výstřely před příď aby posádka měla čas se vzdát - což ve filmu ani nezaznělo. Ti kdo palbu opětovali, dostali pak nějakou tu ostrou do nástavby což obchodním lodím mnohdy stačilo na výlet k rybičkám. Jinak lodě potápěl až když byly prázdné! Nikdy neváhal vyslat čluny pro trosečníky a postaral se o ně. Byl začátek války a mořtí vlci se ještě chovali jako džentlmeni. To až později když německé velení vyhlásilo totální válku neváhala třeba osádka ponorky po vynoření postřílet přeživší z torpédované lodi. Hitler dobře věděl, že hlavně povstupu USA do války se lodi díky obrovské výrobní převaze USA podaří stavět a doplňovat rychle, zacvičit ale osádku trvá a tak každý mrtvý kvalifikovaný námořník ať už od válečného námořnictva či obchodního loďstva se dle jeho zvrácené představy totálního válčení počítal... Komu se chování německého kapitána líbilo, doporučuji mu vidět film s podobnou tematikou Laconia (2010), kde je to zase pro změnu kapitán německé ponorky ukazující, že ač válečník, je také člověk. Bitva u La Plata nijak nevybočuje z řady válečných filmů té doby. Řada scén je studiových, zasažené lodě jsou vždy modely a třeba rámovací palba působila vyloženě směšně. A to samozřejmě musím pominout onen fakt, že Graff Spee hraje britský lehký křižník nejen se zcela jinou nástavbou, ale i počtem komínů, jinde umístěným jeřábem pro průzkumný hydroplán atd - nemluvě o radaru na hlavním stožáru :-).. V pár záběrech měla dokonce obsluha pom pomů na hlavách americké helmy.. :-). No nic, chápu, že přestavovat nějaký kolos by bylo drahé a veřejnosti v kině stačilo, když to mělo hodně děl a třepotala se nad tím vlajka se svastikou. Jinak se ale film celkem věrně držel historické linie a tak je mu třeba lecos odpustit. Dávám za 4 torpéda! * * * * (12.05.2018)

Všem těm tunám oceli to na vodě docela sluší, což milovník námořní vojenské historie možná ocení. Pro diváka, který nerozezná křižník od torpédoborce zbývá zestárlý film, který válku na moři líčí postupně ve třech nesourodých epizodách jako téměř gentlemanskou šachovou partii, chaotickou bitevní vložku a finální diplomatickou zápletku. Bez náboje natočená kapitola dějepisu. (06.01.2004)

K mému zájmu o námořní boje druhé světové války mě přivedly knihy Miloše Hubáčka a první z nich byl svazek Moře v plamenech, jehož úvodní obsáhlá kapitola pojednávala o honu na panzerschiff Admiral Graf Spee. Miloš Hubáček psal literaturu faktu opravdu poutavě, nešetřil detaily (proto jsem si jeho knihy tak oblíbil) a já můžu konstatovat, že se britští filmaři pevně drželi faktů, od nichž se odkláněli jen ve chvílích, kdy zobrazovali výsledky britské palby. Oba lehké křižníky mohly německému korzárovi způsobit maximálně ztráty na lidech, poškodit dřevěné součásti lodi, lehce pancéřované části nástaveb a zle poničit nátěr. Komodor Harwood měl tedy štěstí v tom, že byl kapitán Hans Langsdorff sice skvělým korzárem, který navzdory všem očekáváním dodržoval konvence v tomto oboru, na druhou stranu se ale ukázalo, že v ostrém boji ve většině ohledů selhal, protože se před zahájením bitvy, v jejím průběhu i po ní nedopustil jen jedné chyby, ale spáchal jich celou řadu. Pokud jde o použitá plavidla, cítil jsem se dost zvláštně. Jasně, Admiral Graf Spee dopadl, jak dopadl, jeho sesterské lodě naplnily svůj osud na Baltu, takže skutečný vzhled německého korzára může divák vidět jen na fotografii v kapitánově kajutě, proto ho ve filmu suploval poněkud přerostlý americký těžký křižník Salem třídy Des Moines, u něhož se tvůrci ani nesnažili zakrýt jeho kódové označení. Podobně to dopadlo s Exeterem, který podlehl přesile v Jávském moři a jehož sesterská (ale vzhledově odlišná) loď klesla ke dnu u Kréty, takže ho Britové museli nahradit lehkým křižníkem; stejně dopadl i Ajax (sešrotovaný v roce 1949) a jediným původním účastníkem bitvy tak byl v době natáčení Achilles, i když i on už postrádal dělovou věž X (odstraněnou v průběhu války ve prospěch navýšení protiletadlové výzbroje). Posila v podobě těžkého křižníku Cumberland byla sice původní, ani tento veterán už ale neměl věže svých 203 mm děl, protože už měl svou poválečnou podobu experimentálního dělostřeleckého plavidla. Šmarjá, jsem zase odbočil ke svým zájmům; musím každopádně uznat, že Britové dělali, co mohli, aby vzdali čest svým hrdinům, neváhali ani ocenit kvality svého protivníka a za to si u mě zajistili respekt i čtvrtou pěticípou. / Poučení: Modernější verze příběhu Davida a Goliáše, která je, na rozdíl od svého pohádkového předchůdce, pravdivá. (14.07.2023)

Je paradoxní, že úlohy Grafa Spee se ujal lehký křižník Jamaica (viz update - oprava), spolu se Sheffieldem asi nejvytíženější britský křižník války. Ohledně zpracování film celkem ujde zvláště poměrně slušným popisem pozadí prvního střetu velkých lodí za druhé světové války. Co se týče DonemPedrem zmíněné šachové partie, do jisté míry tomu tak bylo, neboť kapitán Grafa Spee Langsdorff jako jeden z mála německých velitelů respektoval mezinárodní pravidla vedení námořní války a k nepříteli se choval s úctou a respektem. Update - oprava Tak opraven v e-mailu panem Otou Havlem, kterému tímto děkuji, tímto popisuji účast jednotlivých lodí: HMS SHEFFIELD jako HMS AJAX, INS DELHI (ex. ACHILLES) jako HMNZS ACHILLES, HMS JAMAICA jako HMS EXETER, HMS CUMBERLAND jako HMS CUMBERLAND, USS SALEM jako Admiral GRAFF SPEE. Je to nějakých 15 či ještě více let, co jsem film viděl (v němčině snad na RTL), paměť mi to poněkud přeházela. (19.06.2008)

Námořní válečný příběh založen na skutečné události obsahující na padesátá léta luxusní bitvu válečných lodí. K tomu nádherné scenérie, které se zase až tak často nevidí. Technická stránka je sice viditelná, ale ve své době se to jinak nedělalo. Scénář se snaží přiblížit onu událost co nejlépe a zároveň v té nejjednodušší formě k řádnému uchopení podstaty věci a to se podařilo. Synonymem je pevné tempo ukazující vše patřičné k přiblížení života námořníků a důstojníku na lodi. Zábavná forma navíc dokáže udržet diváka po celou stopáž. Svým způsobem by se dalo říct, že je celý koncept pojat hraným dokumentárním stylem, ale je samozřejmě jasné, že k realitě to má hodně daleko. Převyprávění historického okamžiku v této formě však postačí a film jako takový, i přes určité nepatřičnosti, které se nevyhnou žádného filmu, lze považovat za jeden z lepších. (15.10.2022)