The Life and Death of Colonel Blimp
The Adventures of Colonel Blimp
Kamera:
Georges PérinalHudba:
Allan GrayHrajú:
James McKechnie, Vincent Holman, Roger Livesey, David Hutcheson, Roland Culver, Deborah Kerr, Albert Lieven, Arthur Wontner, Anton Walbrook, John Laurie (viac)Obsahy(1)
Film v retrospektivě sleduje život stárnoucího britského generála Cliva Candyho. K armádě se dal na sklonku 19. století a v druhé Búrské válce získal v roce 1902 Viktoriánský kříž. Během následujících desetiletí postupuje kupředu jeho vojenská kariéra, nemění se však jeho vztah k tradičním hodnotám a ideálu čestného vedení války.
Nápad na tento svým vyzněním nejednoznačný snímek vznikl původně z jiného filmu Michaela Powella a Emerica Pressburgera "Jedno z našich letadel se pohřešuje" (One of Our Aircraft is Missing), konkrétně ze scény, ve které starý voják říká mladému: "Ty nevíš, co to je, být starý." Dalším inspiračním zdrojem byla postava plukovníka Blimpa z britského satirického kresleného seriálu (jeho autorem byl David Low, jemuž režiséři v úvodních titulcích děkují) ze třicátých a čtyřicátých let. V tomto seriálu Blimp představoval stárnoucí členy britské vojenské třídy, beznadějně konzervativní a se zastaralými názory. Ve filmu Candy v pozdějších letech vypadá jako Blimp ze seriálu, jinak se o Blimpovi ve filmu (kromě názvu) již nemluví.
Hlavní roli generála Candyho měl původně ztvárnit Laurence Olivier. Kvůli nepřízni ministerstva války a Winstona Churchilla (obávali se, že film naznačuje, že ve vedení britské armády jsou samí zastaralí "Blimpové", rovněž nebyla v té době po chuti postava sympatického Němce, Candyho přítele. Film tak měl při natáčení další potíže například se získáním potřebných vojenských rekvizit.) se však nemohl zúčastnit natáčení. Candyho nakonec excelentně zahrál Roger Livesey. Toho ve čtyřicátých letech Powell a Pressburger ještě dvakrát obsadili do hlavní role ve svých filmech (Cesta k cíli a Otázka života a smrti) a dali tak tomuto spíše divadelnímu herci patrně největší příležitosti u filmu. Pro Deboru Kerr byla hlavní trojrole v tomto filmu velkým úspěchem a Candyho německého přítele zahrál rakouský herec Anton Walbrook. Ten na konci třicátých let utekl před nacismem do Británie, což zde koresponduje s jeho postavou (a osud této postavy zase jistě odráží něco z Pressburgerových zkušeností, který se do Británie rovněž dostal jako uprchlík před nacisty).
Důležitým okamžikem v kariéře byl tento film i pro kameramana a později režiséra Jacka Cardiffa. Ten zde byl pomocným kameramanem a jeho práce na pasáži s vycpanými hlavami ulovených zvířat zaujala Powella natolik, že si jej zvolil za hlavního kameramana pro film Otázka života a smrti a několik následujících filmů Powellovy a Pressburgerovy společnosti The Archers.
Kvůli politickým problémům okolo jeho vzniku byl film v USA uveden až v roce 1945. Nedostatek technicolorového materiálu v době vzniku také způsobil, že 163 minutový film byl sestříhán do různých kratších verzí. Původní verze byla znovu sestavena až během sedmdesátých a osmdesátých let. (Angerr)
(viac)Videá (1)
Recenzie (29)
Jasný protivojnový film s určitými podnetnými dialógmi o zmysle vojny ("We used to say: "Our army is fighting for our homes, our women, and our children". Now the women are fighting beside the men. The children are trained to shoot. What's left is the "home". But what is the "home" without women and children?"). Snímka je pretkaná aj humorom, ale na obrovskej stopáži, čuduj sa svete, dokáže jednať s postavami veľmi chladnokrvne, myslím, hlavne na odchod zo scény Candyho partnerky. Dielo je v syntéze života plukovníka roztatárené a nemal som z toho najlepší pocit i napriek tomu, že na dobu vzniku a okolnosti je film svižne rozprávaný a filmovú reč používa znamenite. ()
Neměl jsem ani chvíli pocit, že by mě film mohl nadchnout, čímkoli, ale to bylo předtím, než jsem se na něj podíval. Nejprve mě dostal krásný Technicolor, potom herci ve skvělých rolích, následně humor, no a potom celý film. Vyrovnávat se s válkou je možné různými způsoby, a tohle je rozhodně jeden z těch příjemnějších. ()
Další film, který jsem odkládal nevím kolik let, především asi kvůli délce. O hodně jsem se ochudil. Tento zábavný, vtipný, místy smutný snímek ně opravdu oslovil. Líbil se mi styl vyprávění, typický britský suchý humor, který je tam jen tak mimochodem (rozhodně to není prvoplánová komedie) a hlavně herecké výkony. ()
V seznamu žánrů v záhlaví nepochopitelně schází komedie. Porce humorného nadhledu je přitom nepřehlédnutelná, zatímco romantika je zejména v úvodní části a válka zůstává celou dobu jen kdesi na pozadí. Celý film je báječně natočený a tak zábavný, že utekl jako voda. S výjimkou dvojice hlavních hrdinů stojí za pozornost i trojrole Deborah Kerr. Výborný archivní kousek! ()
Winston Churchil zakázal, aby sa tento film dostal z Británie. Podľa jeho úsudku nepodával pravdivý obraz britských vojakov a zosmiešňoval armádu. USA tento film zadržali, skrátili o 13minút a uvoľnili až v roku 1945. Film prináša príbeh z búrskej vojny (chamtivosť Britov o búrske zlato, tu bol vojnovým spravodajcom Winston Churchill), kde mladý poručík Cliva Wynna-Candy bojoval, pokračuje 1. svetovou vojnou a nakoniec aj 2. svetovou. Britský dôstojník je predstaviteľom starej školy a od vzájomného súboja, za čias Rakúsko - Uhorska, sa rozvíjalo celoživotné priateľstvo medzi Candym a nemeckým dôstojníkom Theom Kretschmarom - Schuldorffom. Toho vo filme hral Anton Walbrook, ktorý ušiel pred nacizmom z Nemecka do Británie. Reálne ide o jeden z najlepších britských filmov 20. storočia, ktorý na období 40-tich rokoch vykresľuje armádnu kariéru a súkromný život vojaka, ktorý do popredia staval profesijnú a osobnú česť. Ale vo filme nejde o životopis významnej osoby, ale film je kronikou jedného veľkého priateľstva. ()
Galéria (39)
Fotka © United Artists
Zaujímavosti (11)
- Tvorcovia chceli, aby si postavu Cliva Candyho zahral Laurence Olivier, ale nedostal priepustku od námorníctva kvôli Winstonovi Churchillovi, ktorý si neželal, aby bol film natočený. Churchill nechcel podporiť film prítomnosťou hereckej hviezdy Olivierovho kalibru, pretože mal pocit, že film bol kritický voči typu britského vlastenca. (Bilkiz)
- Winston Churchill film nenávidel a chcel, aby bol zakázaný, pretože si myslel, že ide o ohrozenie vojnovej morálky. Zakázať sa mu ho nepodarilo. (Bilkiz)
- Portrét Deborah Kerr ako Barbary Wynne sa nakrátko opäť objaví v Liga gentlemanov (1960) ako bývalá manželka Jacka Hawkinsa. (Bilkiz)
Reklama