Místnost sebevrahů. Hater

Promyšlená a zpočátku velmi poutavá vzpoura jednoho dosud vysmívaného mladíka, se kterým brzy nebude radno si zahrávat. Vzhledem troubovitého, ale myšlenkami sociopatického studenta právě vyloučili z práv kvůli plagiátorství. Nemá moc přátel a je posedlý láskou ke krásné Gabi, s jejíž rodinou se zná z dětství. Aby se dostal na její „úroveň“, potřebuje začít vydělávat. Nastoupí do marketingové agentury, která kromě standardních zakázek dokáže i dokonale zlikvidovat kariéru i životy známých lidí. Vede ji cynická šéfová, které náš nenávistný hrdina padne do oka, protože se jeho manipulační kroky po síti záhy ukážou jako velmi efektivní. Do své nové role se naplno ponoří, rozehrává to na několik stran, včetně štvavé kampaně na kandidáta na primátora Varšavy. A tady asi nastává potíž. Měl jsem za to, že ve všech směrech nešťastný hošan, kterého všichni považují za nekňubu, bude škodit v komornějším pojetí, půjde mu hlavně o vlivnou rodinu, která ho spíš lituje/vysmívá se mu, a dívku, kterou rozhodně nepřitahuje. Jenže my se vrtáme hned v několika bolestech polské společnosti. A brzy začne (velmi) haprovat věrohodnost. Protože se nejprve začneme otírat o vratkou bezpečnost na síti, následně o zneužívání internetu k manipulaci s veřejným míněním, abychom skončili razantní radikalizací společnosti, která vyvrcholí zrůdným činem. Natočené je to skvěle, ale počáteční drive začne chtě nechtě drhnout. Nedělám si iluze, přesto je to místy dost přepálené. Výkon Macieje Musiałowského velmi výrazný. Do stropu přesto neskáču, tři až čtyři hvězdy. (30.12.2020)

Zvráceně chytré a velmi současné. Z poměrně banální balady o zesměšňovaném exstudentovi práv se stane nečekaně promyšlená a ve finále hodně krvavá sonda do světa manipulací sociálními médii. Komasa s přehledem předestírá mrazivě realistický příběh sociálního inženýrství s jistotou světového formátu. Skvěle zahrané a napínavé do poslední chvíle. (21.01.2021)

Naturalistický thriller, ktorý otvorene podáva nielen spoločenské problémy súčasného Poľska (vzostup krajnej pravice), ale v konečnom dôsledku aj globálného Sveta. Rozoberajú sa tu témy imigrácie z tretích krajín a pôsobenie liberálnych politikov v bývalom východnom bloku a autori prinášajú aj pohľad do zákulisia PR agentúr, ktoré sa špecializujú na diskreditáciu celebrít a politikov. Sledujeme príbeh slizkého, kariéristického hajzla, ktorý sa práve v takej agentúre zamestná a veľmi rýchlo si osvojí špinavé praktiky spojené s nenávistnými kampaňami a vytváraním Hoaxov. Po čase však rozohrá hru, ktorá bude mať fatálne následky. Režisér Jan Komasa mňa po filme Corpus Christi znovu utvrdil, že je jedným z najväčších režisérskych talentov súčasného Poľska a k tomu je tu k dispozícii plejáda talentovaných hercov. Záverečná pasáž mi vyrazila dych a ešte veľmi dlho po dopozeraní som ostal v šoku. (05.05.2021)

Nerozumiem, čím to je ale v poslednej dobe mám naozaj šťastie na filmy, ktoré sú a rozvíjajú sa úplne iným smerom, ako som očakával. (Možno to v tomto prípade bude tým najdebilnejším popisom, aký som za dlhú dobu videl a pod ktorým som si predstavoval čosi úplne iné). Miestnosť samovrahov. Hater (ach ten názov) je snáď jedným z najlepších filmov stvárňujúcich sociopatickú myseľ (mladého) človeka. Podobne dobre sa podarilo stvárniť a obsadiť Todovi Phillipsovu Jokera Phoenixom. Musialowski je totižto bravúrnym objavom a zrovnania k fantastickému a omnoho skúsenejšiemu Phoenixovi sa vôbec nebojím. Pod režisérskou taktovkou Jana Komasy (Corpus Christi) je zrejme radosť hrať, nakoľko môžeme hovoriť hneď o niekoľkých úžasných výkonoch. Komasa je vychádzajúca režisérska osobnosť Polskej kinematografie, avšak dovolím si tvrdiť že svetového formátu. Ak bol Corpus Christi príliš lokálnym filmom a nemal ambíciu byť aj komerčne úspešným vo zvyšku sveta, Miestnosť samovrahov. Hejter je už úplne iný príbeh. Problematika polarizácie spoločnosti na pravicu a lavicu, konzervatívcov a liberálov, nazi-extrémistov a ultraliberálov a problematika dezinformácii na sociálnych médiách a nasledovný vplyv na spoločnosť ako takú, či chorú myseľ istých typov osobností sú skrátka natoľko celosvetovo aktuálne a zaujímavé, že film má (alebo mal) rozhodne ambíciu byť úspešný aj v zahraničí. Komasa ponúka pohľad do tohoto sveta skrz oči hlavnej postavy, ktorá je zároveň pozorovateľom a sprostredkovateľom rôznych protichodných názorov a napokon i hýbateľom deja. Komasa sa opäť ponoril do hĺbky mysle človeka a jeho postavy sú plnohodnotnými živými postavami a nie oba figúrkami na šachovnici šikovného rozprávača. Poliaci vládnu kinematografii strednej i východnej Európy a zrejme ich ešte dlho nikto nedobehne. Neostáva iné než tešiť sa na ďalší Poľský film ktorý mi príde pod ruku. (P.S. - to že som film takéhoto rázu spoznal vďaka Netflixu ma veľmi príjemne prekvapilo) (25.03.2021)

Netflix s Evropskou low produkcí nešetří a je to příjemnější na pohled, než amerika z tohoto ranku. Depresivní prostředí, sympaticky nesympatická hlavní postava se sympaticky nesympatickým poslaním, gradace myšlenky a provedení, hudební podmaz, to všechno bylo hodně fajn. Poláci umí když chtějí. Rušivě jen působila MMO vložka a extrémněji uspěchanej konec, mohlo se to propracovat místo kolikrát zbytečných scén. 4* a.k.a 80% (01.09.2020)