Tenkrát poprvé

Toto bude možno znieť zvláštne. Ale koniec koncov, už som si na CSFD zvykol, že občas napíšem veci, ktoré asi ľudia moc nebudú očakávať. Ale poďme na to. Myslím si, že "Never Have I Ever" by bolo lepšie, keby sa to tvorcovia rozhodli spraviť ako film. Nemyslím si, že za celú dobu, čo som sem prispieval som toto niekedy napísal. Ale to je môj dojem potom, čo som si odsedel behom jedného večera všetkých 10 epizód. Keby sa to trošku skresalo, keby sme nechodili občas v kruhu a stiahli runtime na možno dve hodiny, tak by to mohlo byť ideálnym filmom na večer. Vnútorne nemám nejako silný pocit, že by sme sa počas tých 4 a pol hodiny nejako výrazne zdržovali, no na druhú stranu sa tu odohrávajú často konflikty, ktoré vidíme v bežných amerických filmoch. A často aj z produkcie Neflixu. Miestami to skutočne ide podľa šablón a dokopy je tu jedno jediné vybočenie, kedy sa v šiestej epizóde venujeme inej postave seriálu. Inak to v podstate funguje rovnako. Sledujeme našu hlavnú hrdinku Devi, ktorá sa snaží zorientovať v živote. A John McEnroe robí rozprávača jej príbehu. Takisto sa nezaobídeme bez konfliktov medzi priateľmi, zložitou love-story, v podstate všetko čo vidíme v oddychovom filme, ktorý máva premiéru na Netflixe. A preto si myslím, že to mohli tak pokojne urobiť aj tu. Ako film. Inak si myslím, že to viac-menej spĺňa všetky zásady oddychového projektu. Príbeh je viac-menej jednoduchý. Je tu pár rozdielov a zaujímavých momentov, no v podstate ako to často býva, máme ten istý príbeh podaný v inom obale. Myslím si, že highlightom série je posledná epizóda, ktorá prináša veľmi príjemné a emocionálne zakončenie, ktoré funguje. Má to niečo do seba. A je vidieť, že Devi otec skutočne chýba a sama sa snaží nejakým spôsobom bojovať s vlastnou traumou. Lenže to nie je jednoduché. Mám rád vedľajšie postavy, naša hlavná hrdinka je okey a v závere to pôsobí ako skutočné finále. Ale opäť - "pre film". Neviem či budú chcieť tvorcovia priniesť ďalšiu sériu. Lebo úprimne, pôsobilo to iba dosť nasilu. Myslím si, že malo by to skutočne ostať tak, ako to je. Potom by to už bolo len ako zbytočné pokračovanie. Hodnotenie: B+ (18.06.2020)

Námět je na první pohled klasický, nerdovitá studentka se zakouká do školního hezouna, ale je patrné, že se na seriálu podílí Mindy Kaling (ostatně, její mládí posloužilo jako inspirace), takže vtípky jsou obvykle chytře napsány, humor je úderný a byť si u každého dílu asi nepotrháte bránici, tak to má svižné tempo, sympatické herecké výkony a roztomile si to utahuje z indických stereotypů. A musím říct, že se povedla každá ze čtyř řad a dokonce i finále (nevím jak vy, ale v poslední době mám pocit, že málokterý seriál dokáže nabídnout uspokojivý konec). (28.04.2020)

Typově to je trochu něco podobného jako Sex Education, které je ale daleko lepší a i vtipnější. Přesto si "Never Have I Ever" razí svoji vlastní cestu s vlastním příběhem. Cesta, kterou se tento seriál rozhodl vydat není vůbec špatná, ba naopak. Některé díly jsou velmi povedené a některé zas tak moc ne. Nevyrovnanost jednotlivých dílů je asi největší problém, který zde vidím. Pro teenagery to je fajn seriál, u kterého se velmi těším na pokračování. (12.05.2020)

Středoškolské prostředí je na seriálovém poli hodně oblíbené a tím pádem i tuctové téma, takže je třeba takový projekt uchopit osobitým způsobem - ať už jako pestrobarevný muzikál (Glee), mysteriózní thriller (Proč? 13x proto), fantaskní horor (Vlčí mládě), či sondu do LGBT dospívání (Já, Victor) - aby se neztratil v tom velkém přehršli "hájskúlových šou". Tenkrát poprvé se to naštěstí povedlo a seriál se rozhodně jen tak neocitne pod vrstvou (tuctového) prachu. Mindy Kalling se svým tvůrčím týmem divákům naservírovala sympaticky napsaný multi-kulti coming-of-age komediální seriál, který si milým a korektním způsobem dělá srandu z kulturních rozdílů (USA x Indie), osidel dospívání a prvních lásek, a zároveň prezentuje i několik vážnějších témat (ztráta blízkého, deprese, úzkost, anorexie, šikana, nazírání menšin), která se sice najdou v ledasjakém seriálu (nejen) ze střední školy, ale jsou natolik aktuální, že je o nich třeba mluvit, ať už veřejně, nebo v uměleckém zpracování. Komediální složka však naštěstí převažuje, a že Tenkrát poprvé umí opravdu hezky polechtat bránici. Sem tam člověka trochu štvalo jednání některých postav a jejich prudké změny v chování, ale jedná se koneckonců o středoškoláky, kde jsou ty vzájemné rozbroje a emocionální výkyvy na denním pořádku. V neposlední řadě je asi zbytečné zmiňovat, že ne všechny postavy vypadaly úplně na 15-18 let (proto bylo místy náročnější se vcítit do jejich "středoškolského ducha"). Nicméně - seriál jsem si ve výsledku náramně užil. Plusové body za komentář Johna McEnroea a množství popkulturních odkazů. (26.08.2022)

Pustím si před spaním nějaký film! ...řekla jsem si a po chvíli rozmýšlení zapla první epizodu tohohle seriálu. Teď jsou 4 ráno a já se od toho prostě nemohla odtrhnout, jak mě to bavilo. A přesto nejde o příliš složitou nebo originální zápletku. Prostě mě to fakt chytlo. Je to přesně takovej seriál pro teenagery, kterej bych doporučila mojí 12 lety sestře a zároveň bych si to na 100 % užila i já. Scénář se dotýká nejen problematiky nekompletní rodiny, přátelství a ztráty, ale i životu minorit a coming outu na střední. Nic není přehnaně dramatické a občas se nad něčím uchechtnete. Bylo by perfektní, kdyby šlo o jednorázovou věc, ale bojím se, že budou chtít udělat další sezónu. Edit po druhém zhlédnutí: Beru zpět a chci další sezónu. Pojď mi! :D (31.05.2020)