Anatomie vraždy

Soudní dramata jsou perfektní subžánr a já se nemohu zbavit pocitu, že ta stará, černobílá jsou nepřekonatelná. Anatomie vraždy je neskutečně dlouhý snímek, ovšem navzdory tomu mi utíkal velmi rychle, zejména pak ve fázi, kdy se děj přesunul do soudní síně, v níž se to rázem hemží perfektními hereckými výkony a ohromujícími dialogy. Pak divák může odpustit i ten poněkud pomalejší rozjezd, který však nebyl nijak přehnaně dlouhý. Na snímku mě fascinovalo, že sám jako divák jsem nevěděl, na čí straně je pravda a zda ta zdánlivě kladná strana neklame soud i svého obhájce. Obrovská škoda pak je, že se tomuto dramatu nedočkalo nějaké překvapivé pointy, jež by diváka naprosto odrovnala. Já v ni doufal. (12.06.2012)

3* neznamenajú z mojej strany nejaké pohŕdanie a chýba mi veľmi málo k 4*, no predsa snímke až príliš ubližuje nemožná dĺžka, ktorá by sa dala zniesť pri Spielbergových sci-fi víziách, ale nie pri súdnom prípade, kráčajúcom navyše jasnou cestou s občasnými odbočkami, ktoré nakoniec napriek želaniu diváka nedávajú žiadny zmysel. Ak neviete, na čo narážam, pozrite si Svědek obžaloby od Wildera, kde dejové zvraty a konečný šok vyzdobili inak nezaujímavý prípad, ktorý sa vyhrotil tak, že budete žasnúť nad jeho genialitou. Anatomie vraždy je príliš strohá, no vtipné scény na súde a najmä krásne sarkastický James Stewart mi to pomerne vynahradzovali. Najviac ma však rozčuľuje, že dôkazy doslova navodia nový pohľad na vec a zmätú diváka, no scenárista napriek novým nepriamym cestičkám, pokračuje ďalej bez šance diváka ohromiť. Škoda, predstavovala som si to trochu inak. (29.07.2010)

Nejednoznačná súdna dráma, pri ktorej je divák v role zmätenej poroty. Postavy sú skazené a prefíkané ako v noirovke (vrátane Jamesa Stewarta v možno jeho najslizkejšej role - hoci postavu hrá ako sympaťáka, ako je to u neho bežné) a čo sa v skutočnosti stalo je nejasné. Celá tá cynická atmosféra zľahčujúca vraždu i znásilnenie je ešte viac uvoľnená jazzovým soundtrackom Duka Ellingtona. Veľmi zmiešané pocity ale ako náhľad do dobovej morálky je Anatomy of the Murder určite podnetný film. (16.04.2023)

I přesto, že se jedná o úplné popření skutečného fungování soudních přelíčení v USA, ostatně kromě Pacinovy " ...a spravedlnost pro všechny" jsme se "reálného" soudního filmu zatím nedočkali, uběhne těchto 160 minut jako voda. A podobně dramatické představení se také jen nevidí. Skvěle odlehčený scénář s několika takřka rovnocennými vrcholy a osobitými a inteligentními postavami. A pak ta tehdejší skandálnost! Např. řeči o kalhotkách, které se stejně podobají spíše kraťasům. Vytknout by se možná dala logická a důkazní prázdnota obhajoby, ale nechci spoilerovat. (23.04.2005)

(1001) Mám dojem, že jsem v minulosti Jamese Stewarta trochu pomlouvala, že kvůli tomu, že je vždycky takový naivní a fanatický, preferuji jiné herce jeho doby. Tady si u mě tedy ale parádně napravil reputaci, prvně protože vůbec souhlasil s účastí v tomto filmu, a za druhé jak nechal Premingera svou naivitu a fanatismus využít takovým způsobem..., inu chef's kiss. Celý film jsem obdivovala fantastickou sbírka fantastických postav fantasticky zahraných - sekretářka, poručík, soudce, státní zástupce a další, a asi teď miluji George C. Scotta. Ale film dělá opravdu výjimečným klinická soustředěnost a cílevědomost pana režiséra. ♥ P. S.: A nesmím zapomenout zmínit Duka Ellingtona! (22.04.2023)