Posledný súboj

Dobrý to bylo, ale bacha, trailery klamou tělem. Poslední souboj není zdaleka tak epická podívaná jako Království nebeské nebo Robin Hood, vlastně je to kom dvou krátkých a vcelku malých bitev a finálového střetu dost komorní záležitost, která si obvykle vystačí s tím, že si spolu pár lidí povídá. Jenže to vůbec nevadí. Poslední souboj vypráví příběh ze tří různých úhlů pohledu a logicky se za toho největšího hrdinu a nejčistší charakter považuje ten, kdo zrovna vypráví. Holt hovado se málokdy považuje za hovado… záleží na divákovi, aby si ujasnil, kdo je skutečný hrdina, kdo oběť a kdo oportunista. V tom tkví jediná pro mě zásadnější výtka, kterou k Poslednímu souboji mám. Je to celé trošku snadno čitelné a prostoru pro nějaké váhání a nejednoznačnosti tu nakonec bohužel není tolik, aby film vyvolával ty diskuse, po jakých evidentně tvůrci toužili. Respektive vyvolával, ale asi bude velmi snadné shodnout se. V každém případě Driver a Comer jsou skvělí, Damon velmi fajn a Affleck si očividně užil, že mohl hrát postavu, která mu evidentně sedí a zároveň je dost výrazná na to, aby se vedle ústředního tria neztratila. Scott navíc v komorních scénách dovede strhnout vizuálem a prodat dialogy, když pak ovšem dostane možnost pořádně do toho šlápnout, nedrží se zpátky. Díky formě a vlastně trojímu převyprávění událostí, které k souboji vedou, se navíc jede dopředu hodně rychle a ty dvě hodiny utečou nečekaně svižně. Běžte na to. A pokud možno do sálu s co nejlepším zvukem, ten souboj je po vizuální a hlavně zvukové stránce fakt nářez. (20.10.2021)

Velký film, který v divákovi roste. Tři výborní herci v perfektně natočeném a chirurgicky přesném filmu, který nediskutuje o pravdě, ale ukazuje jednu pravdu z různých pohledů. Síla Posledního souboje není jenom v jeho pojetí (tři příběhy z pohledu každé z hlavních postav), ani ve středověké variaci na metoo, ale hlavně o kontextu. Všechny tři postavy mají ze svého pohledu pravdu, všichni vnímají stejnou situaci, ale v kontextu je to vnímání odlišné. Situace ve středověku, kde je mužská čest a jméno důležitější než život nebo žena jako majetek muže, je pro nás už poměrně dost vzdálený koncept. Naštěstí právě rytíři a souboje mají určitou romantiku a pohádkovost, v které jsme schopni tyto koncepty přijmout a pracovat s nimi. Tenhle film prakticky nemá slabiny a já tomu dávám tak týden, než hodnocení zvednu na plný počet. A proč? Protože podle mě je tohle asi nejlepší film o vnímání světa z mužské i ženské perspektivy a pomocí malých detailů dokáže zachytit nejen mužský macho/ego svět, ale i ženskou citlivost a emoční rozkolísanost. (04.11.2021)

Docela jsem zíral s otevřenou pusou. Ne, že by Poslední souboj byl až zas tak skvělý. Své kouzlo má a velmi dobře dokázal pojmout problematiku znásilnění optikou 14 století ale i krutě současně. Navíc film krásně odsýpá a vůbec nevypadá na těch strašidelných 150min. Ale nejvíc jsem zíral na to jak tohle dokáže 83 letý Ridley Scott ukočírovat a taky , že jsem nepoznal 50letého Bena Afflecka (26.10.2021)

Ačkoli film zpočátku velmi navnadí rozděleným vyprávěním z vícero perspektiv, postupem času se ukáže, že příběh neskýtá velká překvapení. Nicméně mnoho detailů je dotaženo takřka k dokonalosti a mnoho drobností hraje na tu správnou notu. Ať už je to vybudování ústředních charakterů včetně jejich silného charisma, či úžasně vykreslené atmosféry 14. století připomínající ty nejlepší díly Hry o trůny. Příběh je vlastně velmi chytrý, neboť dokáže všechny hlavní postavy uvrhnout do nesmírně obtížných situací, nebo chcete-li dilemat, v nichž navíc silně rezonují nemilosrdná pravidla téže doby. Jak z toho ven? Poslední souboj! Tak těžký, bezvýchodný, nevyhnutelný... 9/10 (06.11.2021)

„Na pravde nikomu nezáleží.“ Hoci Posledný súboj stál 100 miliónov, trvá dve a pol hodiny a režíroval ho Ridley Scott, tak áno, je síce výpravný, ale k akčnému veľkofilmu má fakt riadne ďaleko. To nie je plus, ani mínus, len holé skonštatovanie. Aby ste nečakali nového Gladiátora. Hoci je teoreticky Posledný súboj plný obrovskej akcie, prakticky každý boj trvá len pár desiatok sekúnd, čo je veľmi zaujímavý (hoci z komerčného hľadiska samovražedný) prístup. Ono je to v prvom rade komorná dráma s pár hercami v jednom interiéri, prinajhoršom exteriéri (ale skôr interiéri). Bavilo ma, že každú z troch kapitol sledujeme z pohľadu inej postavy, čo je svieže, keďže jednotlivé scény zakaždým vidíme z pohľadu iného (anti?)hrdinu. Všetci herci si to značným spôsobom užívajú. Každý z nich si svoju rolu v tomto filme dá časom zarámovať a vystaví si ju nad kozub. A to nielen ústredné trio, ale i Ben Affleck, Harriet Walter ako matka, Marton Csokas ako kamoš alebo Alex Lawther ako kráľ. Keďže nám bolo umožnené patrične sa vcítiť do kože všetkých hlavných postáv, o to zdrvujúcejšie pôsobí finále, keďže sme fakt zvedaví, ako dopadne. A je nám jasné, že môže dopadnúť vskutku rôzne. Hoci je to masaker adekvátny povesti režiséra, ktorý už v 70. rokoch natáčal explodujúce ľudské hlavy, trocha mi vadilo, že jedna z postáv sa bránila azda až príliš účinne, ak vezmeme do úvahy, že bola líčená ako zhýralec posledné roky žijúci bohémskym, pohodlným životom. Naopak, súper bol zocelený krvavými vojnami. Napriek tomu bol súboj vyrovnaný, čo síce bolo napínavé, nie však realistické. (19.06.2022)