Chyby

Jan Prušinovský patří mezi nejvýraznější lokální tvůrce. A má štěstí v tom, že dokáže svými projekty oslovit výraznou část populace. V seriálovém Okresním přeboru a jeho filmovém prequelu došlo na utahování si z klasických fotbalistů, Kobry a užovky se též točili kolem jisté sociální skupiny, seriál Trpaslík se zase pokusil přiblížit klasickým projektům Václava Vorlíčka a Miloše Macourka (pochopitelně se svým přístupem) a samozřejmě musí dojít i ke zmínce MOSTU!, který patří k nejlepším českým seriálům posledních let a opět spousty lidí oslovil právě oním sociálním náhledem. Sociální náhled přitom nechybí ani u Prušinovského novinky Chyby. Scénář Romana Vojkůvky měl původně sloužit k výrobě televizního filmu, nakonec ovšem zůstal ležet v archívu České televize kvůli faktu, že se jeho zápletka točí z velké části kolem porna. Prušinovského ovšem scénář zaujmul a rozhodl se, že ho zpracuje. Udělají ovšem diváci chyby v případě návštěvy kina?   Prušinovský rozhodně nezklamal! Je to velmi komorní film, který by ovšem v případě skutečného uvedení do televize výrazně převyšoval většinu u nás vznikajících televizních filmů. A je to určitě i právě díky Prušinovskému. Zkušený talentovaný tvůrce ovšem rozhodně nenatočil klasickou romantickou záležitost. Má k ní vlastně více než daleko. Start vlastně začíná slibně a působí jako ze života. Dva lidé na sebe narazí v baru, stráví spolu noc, po té noci si ovšem uvědomí, že jim je spolu hezky a mohou tak spolu být ve vážném vztahu. Jenže už úvodní scéna naznačí, že bude mít vývoj vztahu Emy a Tomáše k happy endu vlastně skutečně daleko. Zajímavý námět, chytrý scénář a především naprosto skvělí (přitom neslavní) herci v hlavních rolích.   Jak je u Prušinovského zvykem, i zde se nahlíží na sociální poměry. Tentokrát se děj odehrává v malé vesnici, kde se zná každý s každým a sebemenší tajemství se může velmi snadno rozšířit. S těmi postavami nemusí divák kdovíjak soucítit a ani nemusí docházet k diskuzím nad velkým vykreslením postav, přesto ovšem scénář Chyb působí jako ze života. Přesně jako něco, co se velmi pravděpodobně může stát. Nejde o černou komedii, jde o čisté drama. Drama, které dokáže prodat, že je život někdy skutečně svině, především v momentech, kdy dojde na předsudky v tak malé komunitě.   Je to sice malý film, přesto je natočen skutečně skvěle. Ambice (kvůli COVIDU-19 bohužel zrušené) na festivaly dávají smysl, protože Chyby působí jako film, který by se na takové přehlídce nejlepších evropských filmů rozhodně neztratil. Dosud spíše divadelní herci Pavla Gajdošíková a Jan Jankovský jsou skutečně skvělí a Chyby snad budou pro oba klíčem k várce výrazných úloh. I díky ním totiž emoce fungují o poznání silněji, člověk by jim z fleku věřil jejich aktuální duševní rozpoložení a že si aktuálně fakt prochází psychickým peklem.   Je velmi snadné se do Chyb strefovat v tom ohledu, že jsou plné očekávaných stereotypů, jenže Chyby skutečně přitom působí jako uvěřitelný film ze života. V jednotlivých vedlejších postavách, které možná jsou a možná nejsou pouhými karikatury si divák přitom všem velmi snadno může říct, že mu zrovna tohle něco říká. Právě i zde se dost možná ukazuje, proč Prušinovského Vojkůvkův scénář zaujmul. I v jeho předchozích projektech (Okresní přebor, Kobry a užovky, MOST!) člověk mohl snadno najít fragmenty ze svého osobního života. Přitom je to ovšem pořád tak trošku jiné. Chyby mají blíž právě ke Kobrám a užovkám než právě k Okresnímu přeboru, Trpaslíkovi či MOSTU! U všech zmíněných seriálů+ celovečerního Okresního přeboru totiž Prušinovský spolupracoval s Petrem Kolečkem, stejně jako v případě Kober a užovek jsou ovšem Chyby dle scénáře někoho zcela jiného. A podobně jako u Kober a užovek se tu ten humor skutečně hledá velmi těžko. I zde se může divákovi velmi snadno udělat špatně nad tím, jak realisticky lidsky příběh hrdinů Chyb působí. A i díky tomu jde o film, který snadno může něco říct i v zahraničí, právě pro české diváky jsou ovšem Chyby dost pravděpodobně nejideálnější. I díky bravurní řemeslné stránce by ovšem na festivalech Chyby skutečně obstáli.   Plyne to až k finále, které má k ryzímu happy endu klasické romance skutečně daleko. I díky němu to Chyby nemají tak snadné, jako většina českých filmů. Skutečně nejde o vděčnou řachandu, ale tvrdou a nekompromisní záležitost a vyloženou anti-mainstreamovou záležitost. V tomhle malém a na první pohled nenápadném filmu je ovšem spousty velmi kvalitních ingrediencí. A rozhodně nebude chybou tuhle povedenou záležitost vidět...... (04.08.2021) (menej) (viac)