Detektív Poirot: Vražda v Orient exprese (S12E03)

Priznám sa, že Poirota som nikdy nemal veľmi v láske. Nejak som sa k tomuto seriálu nikdy nedostal. Každopádne túto jednu epizódu som si pozrel kvôli sledovaniu kompletnej filmografie Jessici Chastain. Veľmi vydarené, nehovoriac o perfektnej zápletke a výbornému vyvrcholeniu. A samozrejme skvelých hereckých výkonoch, pretože bez nich by to bolo polovičaté. Zo všetkého najviac sa mi páčilo, že tvorcovia správne predpokladali notorickú známosť diela a teda aj pointy, takže tu ani tak nejde o totožnosť vraha, ale o to, ako sa slávny detektív vysporiada s problémom viny a spravodlivosti, ktorý sa mu tu postavil do cesty. Je jasné, že to otrasie s jeho vnímaním sveta. V tomto mieste tiež Vražda v Orient exprese naberá najvyššie obrátky. Agatha to napísala inak, ale tento adaptovaný Poirot zasiahnutý morálnou dilemou je rozhodne uveriteľnejší než Poirot, ktorý má prakticky ihneď jasno. (05.10.2019)

Po takových 80 minut je tato verze slabší než ta klasická ze 70. let s Albertem Finneym, což se ostatně dalo očekávat, protože ta je bezchybná. V tomhle případě zkrátka tvůrci věděli, že se pouští na hodně tenký led a proto si tento díl nechávali až na úplný závěr - popasovali se s tím každopádně více než dobře. Věděli, že musí jít na obra jinudy, aby to srovnávání pro ně neskončilo úplným debaklem. Vždyť už jen herecké obsazení je nesrovnatelně slabší, chválabohu za nepřeknatelného Sucheta. A opět musím podotknout - zvolili velice dobrou cestu, díky níž přidávám nakonec i tu pátou hvězdu. Originální verzi jsem viděl asi pětkrát, tuhle teprve podruhé a opět mě u ní dostal naprosto ultimátní závěr, kterým Finneyho Poirota v něčem i překonávají. A to v charakteru Poirotovy postavy - tady je závěrečný Poirotův výsledek šetření (pro jeho znalce a fanoušky) uvěřitelnější, lidštější a pochopitelnější. Nechci spoilerovat, ale tady ta jeho závěrečná řeč a argumentace s podezřelými i finální odchod od vlaku prostě více sedí k Poirotovi jakožto absolutnímu zastánci spravedlnosti za každou cenu. (03.01.2015)

Tak jsem se se svým 'Poirot maratonem' dostal až na úplný závěr (zbývají už jen rozlučkové Velká čtyřka a Opona) a jak vidno, to nejlepší jsem si nechal na konec. Vražda v Orient Expresu je (nejspíš spolu se Smrtí na Nilu) nejslavnější detektivka od královny Agathy Christie. Tudíž zaděláno na kvalitní film tu bylo. Filmaři naštěstí nezklamali, naopak, po všech těch epizodách, co měli za sebou, se vycizelovali, předloze dělají čest a mě radost. Protože tohle bylo vážně výtečné. Pro někoho možná málo humorné (rozhodně nejtemnější Poirot vůbec), ale jak atmosféra (Poirotovo morální dilema), tak herci, to je prostě symfonie. Vím, že nezůstane u jediné projekce (na rozdíl od verze z r. 2017), je několik dílů, ke kterým se budu rád vracet, a Vražda v Orient Expresu k nim bezpochyby patří. (02.08.2023)

Hudba: Christian Henson, skladba "Redemption". Pro mě nejlepší poirotovka vůbec. Tohle televizní zpracování mi sedlo na 100%. Mám v oblibě i jiné verze Vraždy v Orient expresu, ovšem i s odstupem let a po několikerém shlédnutí, se mi už v úvodu svírají vnitřnosti, perfektní hudba, atmosféra, David Suchet mě tady doslova rozsekal. Netypicky pojato, rozvaha nad vinou a trestem, víra versus rozum a do toho cit. Také boj spravedlnosti a zásad proti beznaději lidské a regulérní, živočišné pomstě. Moc pěkné. Z mého pohledu nejlepší zpracování a to patřím k několika málu nadšeným fandům počinu Kennetha Branagha. Velmi se mi líbilo i dílko jeho, ovšem toto bude asi záležitost srdcová. (06.05.2021)

Po každém skončení filmu z osmdesátých let, které u příležitosti 125. výročí narození Agathy uvedla česká televize a v němž hráli slavného detektiva Peter Ustinov a Albert Finney, jsem si vždy pustila televizní verzi a mohla souhlasně s mnoha dalšími napříč fóry a databázemi říci, že David Suchet na rozdíl od dvou výše uvedených Poirota nehraje, on jím, s noblesou sobě vlastní, je. Ale Vražda v Orient expresu se odlišuje, nejen od předchozích zpracování, ale i od všech ostatních částí tohoto britského tv. cyklu a podle mě patří k tomu nejlepšímu a rozhodně nejpůsobivějšímu, co se v něm natočilo; se scénami, při kterých mrazí v zádech úplně stejně jako krajina někdejší Jugoslávie, již po dlouhý čas sledujeme. Setkáme se s mnoha projevy spravedlnosti (které se nám, stejně jako některým protagonistům nemusejí líbit - od kamenování za cizoložství, až po rekonstrukci odkrývané vraždy) a všechno to, stejně jako různé kontrasty zde zobrazené (včetně víry v Boha – nějak k tomu totiž ta oblast i námět příběhu vybízí) a všechno to v člověku zůstává ještě dlouho po zhlédnutí a musí si, chtíc nechtíc, udělat názor. A tohle se, při vší úctě k hvězdným představitelům i Finneyově nominaci na Oskara, u předchozích zpracováních a dokonce ani adaptaci jiného Poirotova příběhu ( s výjimkou Opony) nestalo. Zcela bez výhrad.... (21.09.2015)