Reklama

Reklama

Vojna a mier: Andrej Bolkonskij

  • Československo Vojna a mier I (viac)

Obsahy(1)

Je rok 1805 a Rusko uzatvára spojenectvo s Anglickom a Rakúskom proti vojskám Napoleona Bonaparteho, ktorý má pod kontrolou už takmer polovicu Európy. Na nádvoriach a v salónoch petersburgskej i moskovskej smotánky sa nediskutuje o ničom inom, ako o vojnovej akcii proti Francúzsku. Medzitým, v Moskve umiera knieža Bezuchov, a jeho nevlastný syn Pierre Bezuchov sa stane dedičom obrovského majetku. Jeho priateľ, knieža Andrej Bolkonskij, ponechá svoju tehotnú ženu Lízu v starostlivosti svojho otca a stáva sa pobočníkom generála Kutuzova. Kutuzovova armáda vstupuje na územie Rakúska, aby spojila sily s Rakúskou armádou podmaršála Macka, proti veľkému vojsku Napoleona. (RTVS)

(viac)

Recenzie (79)

PetrPan 

všetky recenzie používateľa

Teatrální literární stylizace Míru a  megalomanské obrazové orgie Vojny. S postavami se vcelku nedá sžívat, možná až v samotném závěru dostává Bezuchov i Bolkonskij lidštější tvář, a i když to bude spíš problém Tolstého grafomanského opus magnum, tak bych osobně přivítal přízemnější přístup. Válečná vřava opět obrazově dokonalá, byť Waterloo nabídlo ještě větší orgasmus. Bitva u Borodina je prý v dalších částech mnohem epičtější než tady ta naše u Slavkova, ale nevím, jestli se k ní prokoušu. Druhá část, ta mírová, mne vcelku děsí, a to i přes Natašu. Uvidíme, zde trochu alibistická trojka. ()

Eleanor05 

všetky recenzie používateľa

Některé staré filmy jsou tak neopakovatelné a výborné, že vás baví i dnes a jste si jisti, že je další zpracování nemůžou trumfnout. To ale není případ Bondarčukovy Vojny a míru... Nečetla jsem Tolstého román, ale viděla jsem nejnovější zpracování BBC, ze kterého jsem byla nadšená. Proto jsem se rozhodla podívat na tuto slavnější verzi. A nebyl to moc dobrý nápad. Ano, tato verze je skutečně ruská. Na to se zde i na profilu bristko-ameriské verze mnozí uživatelé neustále odvolávají. Je ruská v tom smyslu, že se zde zcela nepokrytě ubližuje zvířatům (krkolomné pády koňů na bitevních polích), obraz remastrované DVD verze má prapodivný rozměr a neustále bliká a domy, v nichž se postavy pohybují, vypadají jako kulisy. Příběh je vyprávěn tak, že divák není bez dřívějšího seznámení s románem schopen pochopit ani základní vztahy mezi postavami, popřípadě kvůli vynechání dějových linek není schopen posoudit, která postava je v právu, pokud mezi nimi dojde ke střetu (trojúhelník Bezuchov, Kuraginová, Dolochov). Chybí jakékoli časové a místní zakotvení, např. letopočty, či název místa, kam jsme se přenesli. Mnohými opěvované dlouhé bitvy vypadají tak, že vojáci někam pochodují a mezi nimi to na polích vybuchuje a to je celé. Nejsou vidět skoro žádná zranění, vůbec žádná krev, ani při přímém zásahu kulkou. Ano, nic nebylo vytvořené počítačem, protože počítače tenkrát ještě neexistovaly. Bondarčuk měl ale tu obrovskou výhodu, že měl k dispozici celou ruskou armádu, a přesto nedokázal v bitevních scénách vybudovat žádný vývoj situace, žádné napětí, ani poetiku, jen ubližoval koňům. Herectví je v mnohých případech prapodivné, prapodivnější je však jejich líčení (např. modré oční stíny i u mužských postav) a nejstrašnější složkou filmu je hudba, která je neskutečně se nehodící a skoro ve všech scénách ruší a otravuje. Proto 1*. Hlavně, že tu mají rusofilní uživatelé svoji vpravdě ruskou verzi... ()

Reklama

faana21 

všetky recenzie používateľa

Megalomanské až běda. Rusáci byli vždy takoví. Ve Vojně a míru je to v pořádku. Ale ta bída. Nepamatuju se, kdy jsem si jeden film musel dát nadvakrát a navíc tu druhou část místama valit rychlostí 1,5x... taková to byla bída. Jsem tu sice černá ovce, ale nemohu si pomoci. Ta do očí bijící neurvalá teatrálnost zabíjela veškerou pochutinu tohoto velkolepého díla. Těšil jsem se na čtyř-noční projekci, ale vzdám to hned po prvním tažení. Achjo. Číst Tolstého byla slast, vidět toto filmové zpracování bolest. Jak píše kolega LIMA, je fantazie točit se 120.000 komparsisty, ale k čemu to když se divák fáňa nudí? Slavkov byl odfláknut až hanba a vše ostatní odkráglovala pro mě nepochopitelná teatrálnost a nepřirozené hraní herců. Tečka. ()

Marek1991 

všetky recenzie používateľa

Bondarčuk je známy ako jeden z uprednostňovaných režisérov z čias Sovietskeho zväzu, pri ktorom režiséri ako Tarkovskij nedostávali toľko priestoru a pochopenia. Bondarčuk totiž točil megalomanské filmy, divácke, no poetika a práca s kamerou, či prostredím boli u neho vynikajúce. Som mierne ovplyvnený jeho neskorším filmom Waterloo, s ktorým sa tunajšie boje, najmä bitka u Slavkova ani nedajú porovnať. Ak to porovnám napríklad s nedávnym filmom Alexander Veľký, či filmom 300 alebo mnohými zobrazujúcimi prvú, či druhú svetovú vojnu, tak to bolo majestátne, veď už len ten obrovský počet komparzistov zohral svoju úlohu, ale nebolo to nejak extra pôsobivé. Na filme mi vadili zmeny deja a prostredia, ktoré akoby spolu nesúviseli a preto som si film nevedel užiť. Avšak to, že sa jedná o pôsobivé čudesné, no najmä ruské dielo, sa nedá poprieť, tú ich nepredvídateľnosť, záhadnosť tam je cítiť, škoda že tam nebolo viac tých zamyslení nad životom, tie ktoré tam boli, boli totiž pôsobivé. 09.06.2013 - Musím sa opraviť, tentokrát som si pozrel znovu niektoré pasáže a musím uznať, že to spolu dobre súvisí, tá menej pôsobivá bitka sa však dá chápať viac filozoficky, pretože toto dielo jej má dosť. Je dlhé, no treba si skúsiť to dielo užívať a vžiť sa doň ho, je to kvalita. ()

zette 

všetky recenzie používateľa

Neni jednoduche hodnotit prvni cast tohoto monstrozniho velkofilmu. Spojeni Tolsteho predlohy, Bondarcukovy rezie a neomezeneho rozpoctu, dava tusit, ze se jedna o velky pocin, coz je tedy bez debat. I kdyz nemam, co bych vytknul, plne hodnoceni nedam, protoze me to uplne nestrhlo. Noc je jeste kratka, jdu na druhy dil... ()

Galéria (41)

Zaujímavosti (11)

  • Režisér filmu Bondarčuk zapojil do šitia kostýmov Štátny plánovací výbor ZSSR a Ministerstvo ľahkého priemyslu ZSSR. (Arsenal83)
  • Natáčení trvalo úctyhodných sedm let a scéna bitvy u Borodina proti Napoleonovi se zapsala do Guinnessovy knihy rekordů jako největší bitevní sekvence v dějinách filmu. (Karlos80)
  • Začiatkom 60. rokov sa zhodovali dve okolnosti: blížilo sa 150. výročie bitky pri Borodine a v roku 1959 bol na plátnach ZSSR uvedený americký film Vojna a mier, ktorý bol publikom vrelo prijatý. Úspech hollywoodskeho filmu prinútil vedúcich sovietskej kinematografie uvažovať o domácom filmovom spracovaní románu a to malo za výsledok toto spracovanie. (Arsenal83)

Súvisiace novinky

Stalingrad jako nejdražší ruský velkofilm

Stalingrad jako nejdražší ruský velkofilm

11.11.2009

Syn slavného Sergeje Bondarčuka Fjodor to slušně rozjel a daří se mu kráčet v otcových šlépějích – přinejmenším co se rozmachu jeho filmů týče. Po afgánské akci 9. rota a dvoudílném sci-fi velkofilmu… (viac)

Reklama

Reklama