Quiz Show

Hutné a přece pozvolně koncipované konverzační drama dobře ukazuje, jakým je Robert Redford důkladným režisérem. Pomalé tempo a vhodně zvolená stopáž mu slouží k skutečně brilantnímu vykreslení charakterů a motivací jednotlivých postav. Jeho retro film má v sobě dokonce coby přidanou hodnotu zakonzervovaného něco z ducha dané doby, což je u podobně laděných snímků zřejmě nejobtížnější věc. Redford klade důraz především na morální rozměr celého příběhu, zkoumání etiky zúčastněných osob, především ale etiky lidí stojících za NBC, přeneseně tedy stojí na paškále fenomén televize a míry manipulace s divákem. Ke zvýšení emotivního účinku navíc přibývá ještě podprahové manipulování s generováním tzv. amerického snu, což je velmi silný demýtizační prvek a zapadá do fáze odstartované Tichou dohodou Elii Kazana. Celý koncept je okázale symbolický - příběh se odehrává v 50. letech minulého století, tedy v době nástupu televize, kdy byla logicky televize coby nové médium brána apriori jako seriozní zdroj informací a zábavy, mechanismy reklamy nebyly ještě příliš regulovány, neboť nebyly považovány za primárně nebezpečné, a nové médium se teprve etablovalo ve společnosti. A právě na zřejmě první velké cause odkrývající manipulaci s divákem je vidět celý obludný koncept manipulování krystalicky nejčistěji, bez zbytečných nánosů dalších a dalších podstatu zakrývajících kontextů... (03.06.2011)

Hutná konverzačná dráma nahliada do zákulisia vedomostnej súťaže z čias, keď bol televízny priemysel v plienkach. A to s výborným remeslom, skvelými hercami a dobovou 50s výpravou. Signifikantný je tu nástup televízie, ktorá sa stala stredobodom pozornosti amerických rodín. A nástrojom zábavy. Ako nové médium sa akosi automaticky stala serióznym zdrojom informácií. Tento príbeh podľa skutočných udalostí tento predpoklad prirodzene vyvracia. (15.04.2022)

Zajímavě zpracovaná konverzačka, která přesně charakterizuje tvůrčí styl Roberta Redforda. Pomalé tempo, důkladně vykreslené charaktery a hutná, přesto však přehledná zápletka. Bohužel tempo bylo pro tentokrát pomalejší než by bylo zapotřebí a tak má člověk občas tendenci pomalounku polehounku sahat po ovládání od televize a přetočit některé méně divácky atraktivní sekvence. I tak je však nutné sdělit, že Redford ani jednou nešlápne vyloženě vedle, konec má šmrnc a pointu a to je přece to hlavní. (04.04.2008)

Pokud přistoupíme na to, že televizní kvíz je hrou stejně jako třeba poker, tak hranice mezi blafováním a lží může klidně splynout.. Redford ve své „faustovské“ historce dovedně střídá tempo a v podstatě banální téma rozvíjí až k bodu únosnosti. Nikomu nevznikla škoda, divák si přeje být podveden a ruku spravedlnosti bolí sahat vysoko, tak co tu vlastně řešíme.. Vybaven ješitností a nepěkným chrupem vyčnívá z prvotřídního obsazení častý představitel lehce vyšinutých Synů Izraele z Queensu. Tohle by si Turturro mohl nechat patentovat.. (01.02.2023)

Já mám tyhle filmy prostě rád- zajímavé je, že se to dost podobá filmu jiného režírujícího herce - Clooneyho Good Night, And Good Luck. Jinak je zajímavé, jak všichni chválí Turturra a Fiennese - ne že by si to nezasloužili, ale poněkud se zapomíná na představitele hlavní role, Roba Morrowa (mimochodem, musí být složité jmenovat se Jitro;oD). Ten podává tak skvělý výkon, že mu věříte kažé slovo. Také dobrá byla Johann Carloová v roli Stempelovy manželky. (19.03.2006)