Toto je Spinal Tap

Trefovanie sa do hudobného sveta vyšlo občas slušne. Hlasitosť, čierny obal, hľadanie pódia a podobne. Filmu, teda pardon rockumentu, však chýba vyššia kadencia vtipných momentov. Človek si ich musí vystáť ako frontu na vstupenky, ale potom stoja za to. Bohužiaľ skrz absenciu drog a sexu musím zraziť hodnotenie do suterénu. (30.12.2019)

"Som veľmi ovlivnený Mozartom a Bachom. Som niečo medzi, taký Mach" " Ako sa volá skladba čo práve píšeš?! " Olízni moju pumpu lásky" Fantastický kultový rockument od debutujúceho režiséra budúcich ( teraz už súčatných) klasík ako Harry a Sally, Stand by me, Princess Bride...Smršť zábavných postavičiek, výbornej hudby, rockovej atmosféry a hlavne rozkošného a fakt vtipného humoru. Báječný film 11/11 :) (11.11.2014)

Sofistikovaná komediální podívaná, která ukazuje v humorné podobě stereotypy jež ovládaly hudební průmysl. This is Spinal tap je chytlavým pseudodokumentem, který je přecpán po okraj odkazy a dobovou kritikou, která na ploše necelé hodiny a půl působí bezpečně zábavně a tak i přes všednost a fádnost témata nenudí. (30.05.2011)

Všetko závisí na každom divákovi, ako sa bude pozerať na prekvapivý filmový debut, inak všestranne nadaného režiséra Roba Reinera, lebo je to jednak FIKCIA, ale tak perfektné spracovaná, že jej uveríte takmer každú REPLIKU. My sme poučení a informovaní, mnohí, vtedy neboli, a tak bez problémov uverili tomu, na čo sa pozerajú. Mne sa to ľahko hovorí, ale v dobe, spred 30. rokov, nebol žiaden INTERNET, preto má film také kúzlo, že zmiatlo publikum, ktoré sa prišlo na rockument pozrieť. Vďačím tomu najmä Reinerovi a hlavným hercom, stelesňujúci spevákov, ktorí zároveň napísali i scenár. Sú vierohodní, vedia spievať, chodia po turné, majú fanúšikov, dokonalá atmosféra, že chcem veriť, a som ochotný sa na určitú dobu ponoriť do skupiny Spinal Tap, ktorá má CHARIZMU. V niektorých momentoch, je snímok geniálny, napríklad kontrola jedného z frontmanov na letisku, či pokec členov skupiny ohľadom predchádzajúcich bubeníkov, ktorí mali krutý osud... Vystriedalo sa všelijakých členov zo skupiny - neúrekom. Túto VEC pokladám za nespochybniteľný KULT, nielen preto, že som o ňom čítal v knihe, ale jednoducho PRETO, že JE ! Stačí si ho raz pozrieť, a máte v tom naprosto jasno ! (22.10.2016)

Ten hudební styl úplně nebyl mým šálkem kávy a nad texty písní jsem víc kroutil hlavou, než že by mě rozesmály, ale to by mi ani nevadilo, když jsem během více hudebních vystoupení dokázal patřičně zpozornět. Nemám problém věřit, že tato mystifikační komedie mohla být v americkém mainstreamu v oné době menším zjevením, že spustila podobný typ dokumentárně laděných filmů s fiktivním příběhem různých kapel a mohla inspirovat další tvůrce po celém světě včetně Petra Zelenky, jehož Mňága – Happy End mě nesmírně pobavil. Tady jsem se pákrát zasmál, u dvou scén i nahlas, ale těch povedených vtípků zas tak moc nebylo a víc, než humorem (o který spolu s mystifikací režisérovi zřejmě šlo nejvíc) mě film upoutal autentickou atmosférou hudebních zkoušek a zákulisního pohledu do chodu hudební kapely. Ta iluze hudebního dokumentu, jenž je tady coby žánr parodován, se povedla a funguje, jen prostě na celovečerní stopáž sama o sobě už po letech nevystačí. Souhlasit musím s těmi, kteří píší, že na Spinal Tap už mezitím napadl kus prachu. Zbyla přelomová vlašťovka subžánru, která možná byla jedna z prvních, často se zmiňuje v různých filmových přehledech, ale u níž mám zároveň pocit, že stihla být již překonána daleko lépe a vtipněji zpracovaným prvotním nápadem, třeba pro našince zmíněným Zelenkou. [60%] (01.04.2023)