Reklama

Reklama

Veľká ilúzia

  • Československo Velká iluze (viac)
Trailer

Obsahy(1)

Dva francoužští důstojníci, kapitán de Boieldieu (Pierre Fresnay) a poručík Maréchal (Jean Gabin), jsou sestřeleni nad bojovou linií nepřítele a posláni do zajateckého tábora. Tam díky vzájemnému porozumění s ostatními vězni pomáhají budovat tajný podzemní východ. Osud je k nim však nemilosrdný. Den před plánovaným útěkem dochází k přesunu zajatců. Hlavní myšlenkou Renoirova snímku je víra v dorozumění lidí různých národů, ras a vyznání. (caligari)

(viac)

Videá (2)

Trailer

Recenzie (135)

Aidan 

všetky recenzie používateľa

Evropa zrovna šílela nenávistí k těm jiným. Totalita hnědá i rudá si hledala své obětní beránky - v bohatých, urozených, "rasově nečistých", jinak věřících. Na hranicích se stavěly ploty z ostnatého drátu a uvnitř probíhaly čistky. A právě do takového světa přichází Jean Renoir s docela jinou vizí - s obrazem přátelství a úcty, která hranice neruší, ale překonává. Jeho snímek není rovnostářskou utopií o tom, že všichni budeme stejní a budeme se stejně mít, ale o kráse odlišností, které si navzájem vycházejí vstříc. Proti ideologiím rasové a třídní nenávisti staví obraz sociálního smíru, společnosti, v níž národy mohou žít vedle sebe, aniž by se chtěly pohltit, v níž má místo šlechtic, měšťan i člověk z lidu, kde si křesťan a Žid mohou navzájem podat ruku. Evropská unie má už i hymnu, mohla by mít také svůj film - tenhle by byl výtečným kandidátem. Odkazoval by nás k té původní (Schumannově a Adenauerově) vizi: náš světadíl jako společenství vážící si vnitřních hranic mezi národy, třídami a náboženstvími, ale schopné jejich přátelského překročení; to není ta Evropa, kterou dnes vidíme častěji, která se vše snaží odkudsi ze vzdáleného byra pěkně usměrnit, zestejnit a urovnat a v níž se původní ideál ztrácí za stohy právem nenáviděných anonymních směrnic. Velká iluze je krásný film, který může snad na první pohled působit lehce naivně... ale vidět ho tak by byla velká iluze - nechce totiž ani tolik ukazovat drsnou realitu války jako spíše s lehkou nadsázkou způsob, jak ani v ní neztratit kulturu a lidskost. Výsledek má k prvoplánovosti daleko - režisér vidí věci komplexně, a když na jedné straně ukazuje cestu mezilidského sbližování díky demokracii, nezapomene si na druhé straně povzdechnout nad světem, kde už privilegovaná aristokracie nemá místo. Český dabing není špatný, ale bohužel překrývá kouzelnou jazykovou různost originálu; ani verzi s titulky však nemohu s klidným svědomím doporučit, protože obsahuje mnoho překladatelských chyb. Proto je nejlépe vyzkoušet postupně obě... snímek plný chytrých zkratek si beztak žádá opakované zhlédnutí. (V obou případech však neujdete mimóznímu "Heil Hitler!" hned v úvodu... připomínám, že jsme uprostřed první světové války). ()

Faye 

všetky recenzie používateľa

„.. golfová hřiště jsou na golf, tenisová hřiště na tenis.Vězeňský tábor je proto, aby se utíkalo“. Kromě kopání tunelu se v zajateckém táboře ještě dobře jí a pije, hraje divadlo, zpívá Marseallaise a především filozofuje. Na svoji dobu určitě víc než pozoruhodný film, o obyčejné slušnosti a porozumění mezi lidmi různých národů a společenského postavení. „..hranice vidět nejsou, to je umělý vynález.“ ()

Reklama

classic 

všetky recenzie používateľa

V silne protivojnovej, Renoirovej - Veľkej ilúzii, ináč tiež povedané, ako v legendárnom, umeleckom a majstrovskom počine z roku 1937, si ešte pred nastávajúcim, kinematografickým zárezom s titulom Pravidlá hry, asi tak povedzme do zhruba prvej polovice, rovnako zahrali i vedľajší, francúzski herci v priamych podaniach Juliena Carettea & Gastona Modota, ktorí sa hneď potom, náramným spôsobom zhostili i dvoch, mimoriadne rozhádaných „kohútov”, a to konkrétne v naprosto neľútostnom súboji o jednu atraktívnu sliepočku, čím som chcel totižto naznačiť snáď predovšetkým iba to, že predtým boli najprv dobrými priateľmi, nachádzajúcimi sa spoločne s ďalšími zajatcami v nemeckom, zajateckom tábore, uprostred stále prebiehajúcej Veľkej vojny, pričom hlavný prím bude následne predstavovať podobu zlomového trojlístka, čiže tak trochu iní členovia francúzskej armády, a to na čele s kapitánom Boëldieueom, so súčasným dodatkom ohľadom toho, že som priam presvedčený o tom, že by bol potenciálneho úteku schopný, takmer každý jeden zajatec, vrátane i Žida Rosenthala, či už trebárs aj spomínaných postáv Cartiera s inžinierom, minimálne teda v celkovom ponímaní presne tak, kto všetko sa v malej skupinke, podieľal na vykopaní tunela, predstavujúceho možný útek s osídiel, vskutku dosť nepriaznivého osudu, a síce sú zatiaľ všetci nažive, no s takýmto vratkým osudom sa nehodlá zmieriť ani protagonista Maréchal v podaní začínajúceho, fascinujúceho predstaviteľa JEANA GABINA, ktorý si vďaka svojmu účinkovaniu v tejto snímke, otvoril dvere dokorán všetkým vnímavým režisérom, do toho rátajúc i režírujúceho Jeana Renoira, s ktorým bude mimochodom spolupracovať ešte (zo)pár krát. • Nakoľko z tejto pôvodnej idey, celkom vzišlo, tak sa musia niektorí z nich pripraviť nielen na presun na odľahlé miesto do istej pevnosti, ktorú riadi veliteľ von Rauffenstein (démonický Erich von Stroheim), podľa ktorého tvrdenia - odtiaľto ani myš neunikne, s ktorým už boli predtým na slove, ale zároveň môžu očakávať i lepšie zajtrajšky s možnou vidinou definitívneho úniku do neutrálnej zóny v podobe Švajčiarska, kedy to už začína byť konečne oveľa viac zaujímavejšie a nebezpečnejšie. Apropo, a v obidvoch filmových prípadoch sa taktiež objavil i charakterný, francúzsky herec Marcel Dalio, zakaždým stelesňujúci inú úlohu, čo len automaticky vypovedá o jeho náležitej všestrannosti. • Neviem posúdiť, či bola lepšia - prvá, komornejšia, alebo druhá, romantickejšia línia, no čo posúdiť jednoznačne viem, že sa obidve medzi sebou celkom obstojne dopĺňali, kedy by sa zrejme jedna, proste nezaobišla bez tej druhej, inými slovami povedané, jednalo sa o spojené nádoby, ktoré mali teda radšej ostať nadobro oddelené? • Čo naopak filmu vôbec neprospieva, je český dabing, ktorý je z pohľadu francúzsky hovoriacich hercov, síce maximálne účinným javom, to ani nepopieram, ale keď všetky národnosti hovoria jednou rečou (nemeckou i ruskou), tak to je už extrémne mätúce pre mňa ako diváka, čo snímke napokon uberá na atraktivite → určite to nie je len o dabingu, kvôli čomu teraz odpadáva jedna *, na čo možno prídem až nabudúce pri opakovanej projekcii... A paradoxne zase Dita Parloová , bola na svojom hereckom (menšom) priestore, dostatočne využitou postavou, no mne to prišlo, ako úplne prebytočný, scenáristický materiál, ktorý mi proste do tohto príbehu akosi extra nezapasoval, totiž sa z neho vytrácala autenticita, ktorá nechýbala na samom začiatku, v strede... () (menej) (viac)

misterz 

všetky recenzie používateľa

Film vážne znamená len jednu takú veľkú ilúziu, a to v každom smere. Od najmenších drobných scén, cez dialógy až po hlavnú myšlienku a odkaz. Chvíľu síce trvalo, kým som sa naladil na tú správnu notu, no potom som si už film len vyslovene užíval. Je tu plno pekných protivojnových myšlienok, ktoré buď zaznejú v dialógu, alebo sa dajú prečítať medzi riadkami. A v čom ilúzia? V prvom rade celkovým poňatím jednotlivých postáv, ich slušným chovaním a rešpektovaním nepriateľa v čase vojny, atmosférou väzenia, ktoré bolo na míle vzdialené skutočnosti...atď. Tu prezentované vo filme fakt len ilúzia. A to všetko v povojnovej atmosfére a v očakávaní novej vojnovej katastrofy, čo je aj v každej jednej scéne cítiť. Slušný nadpriemer. 80/100 ()

HenryS. 

všetky recenzie používateľa

Můj nejoblíbenější světový film 1. poloviny 20. stol. V očekávání dalšího nic-moc konverzačního dramatu ála Pravidla hry, kteréž mě nechaly chladným při sledování o několik dnů dříve, dostal jsem parádní nadílku. Ač film postaven na tolika klasických klišé, které obecně tolik nemám rád, další vyjímka ktrerá se mi moc líbila. 1) reálnost - němci mluví německy, francouzi francouzsky, angláni anglicky. - Jak nesnáším naše TV filmy kde hitler mluví česky a podobné lingvisticky-iritující pokusy. 2) Příběh podaný způsobem, že věřím tomu že by mě to bavilo i kdyby to mělo 15, 20 hodin. 3) Pekelně nadčasové. poslední záběr obzvlášť, ten mě dostal. 4) A jako jsem po shlédnutí filmu Jahody a čokoláda šel s hodnocením Špatné výchovy o hodně dolů, tak i po shlédnutí Velké iluze jde dolů Hartova válka a další. Je tam trochu Buňuela, toho z první půlky 60.let, trochu narážek na tropicalisticko-kanibalistické filmy (o vánocích:-). co dodat. Vida es silbar. ()

Galéria (71)

Zaujímavosti (22)

  • Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svou uměleckou hodnotou. (gjjm)
  • Titul filmu Velká iluze je odkaz na předválečnou knihu stejného názvu Normana Angella, který v ní argumentoval, že válka je zastaralá, nevědecká a nemožná. Byla publikována v roce 1913. (Kulmon)
  • Prezidentu Rooseveltovi bylo umožněno soukromé promítání filmu v Bílém domě během listopadu 1937. (Kulmon)

Reklama

Reklama