Reklama

Reklama

Veľká ilúzia

  • Československo Velká iluze (viac)
Trailer

Obsahy(1)

Dva francoužští důstojníci, kapitán de Boieldieu (Pierre Fresnay) a poručík Maréchal (Jean Gabin), jsou sestřeleni nad bojovou linií nepřítele a posláni do zajateckého tábora. Tam díky vzájemnému porozumění s ostatními vězni pomáhají budovat tajný podzemní východ. Osud je k nim však nemilosrdný. Den před plánovaným útěkem dochází k přesunu zajatců. Hlavní myšlenkou Renoirova snímku je víra v dorozumění lidí různých národů, ras a vyznání. (caligari)

(viac)

Videá (2)

Trailer

Recenzie (135)

classic 

všetky recenzie používateľa

V silne protivojnovej, Renoirovej - Veľkej ilúzii, ináč tiež povedané, ako v legendárnom, umeleckom a majstrovskom počine z roku 1937, si ešte pred nastávajúcim, kinematografickým zárezom s titulom Pravidlá hry, asi tak povedzme do zhruba prvej polovice, rovnako zahrali i vedľajší, francúzski herci v priamych podaniach Juliena Carettea & Gastona Modota, ktorí sa hneď potom, náramným spôsobom zhostili i dvoch, mimoriadne rozhádaných „kohútov”, a to konkrétne v naprosto neľútostnom súboji o jednu atraktívnu sliepočku, čím som chcel totižto naznačiť snáď predovšetkým iba to, že predtým boli najprv dobrými priateľmi, nachádzajúcimi sa spoločne s ďalšími zajatcami v nemeckom, zajateckom tábore, uprostred stále prebiehajúcej Veľkej vojny, pričom hlavný prím bude následne predstavovať podobu zlomového trojlístka, čiže tak trochu iní členovia francúzskej armády, a to na čele s kapitánom Boëldieueom, so súčasným dodatkom ohľadom toho, že som priam presvedčený o tom, že by bol potenciálneho úteku schopný, takmer každý jeden zajatec, vrátane i Žida Rosenthala, či už trebárs aj spomínaných postáv Cartiera s inžinierom, minimálne teda v celkovom ponímaní presne tak, kto všetko sa v malej skupinke, podieľal na vykopaní tunela, predstavujúceho možný útek s osídiel, vskutku dosť nepriaznivého osudu, a síce sú zatiaľ všetci nažive, no s takýmto vratkým osudom sa nehodlá zmieriť ani protagonista Maréchal v podaní začínajúceho, fascinujúceho predstaviteľa JEANA GABINA, ktorý si vďaka svojmu účinkovaniu v tejto snímke, otvoril dvere dokorán všetkým vnímavým režisérom, do toho rátajúc i režírujúceho Jeana Renoira, s ktorým bude mimochodom spolupracovať ešte (zo)pár krát. • Nakoľko z tejto pôvodnej idey, celkom vzišlo, tak sa musia niektorí z nich pripraviť nielen na presun na odľahlé miesto do istej pevnosti, ktorú riadi veliteľ von Rauffenstein (démonický Erich von Stroheim), podľa ktorého tvrdenia - odtiaľto ani myš neunikne, s ktorým už boli predtým na slove, ale zároveň môžu očakávať i lepšie zajtrajšky s možnou vidinou definitívneho úniku do neutrálnej zóny v podobe Švajčiarska, kedy to už začína byť konečne oveľa viac zaujímavejšie a nebezpečnejšie. Apropo, a v obidvoch filmových prípadoch sa taktiež objavil i charakterný, francúzsky herec Marcel Dalio, zakaždým stelesňujúci inú úlohu, čo len automaticky vypovedá o jeho náležitej všestrannosti. • Neviem posúdiť, či bola lepšia - prvá, komornejšia, alebo druhá, romantickejšia línia, no čo posúdiť jednoznačne viem, že sa obidve medzi sebou celkom obstojne dopĺňali, kedy by sa zrejme jedna, proste nezaobišla bez tej druhej, inými slovami povedané, jednalo sa o spojené nádoby, ktoré mali teda radšej ostať nadobro oddelené? • Čo naopak filmu vôbec neprospieva, je český dabing, ktorý je z pohľadu francúzsky hovoriacich hercov, síce maximálne účinným javom, to ani nepopieram, ale keď všetky národnosti hovoria jednou rečou (nemeckou i ruskou), tak to je už extrémne mätúce pre mňa ako diváka, čo snímke napokon uberá na atraktivite → určite to nie je len o dabingu, kvôli čomu teraz odpadáva jedna *, na čo možno prídem až nabudúce pri opakovanej projekcii... A paradoxne zase Dita Parloová , bola na svojom hereckom (menšom) priestore, dostatočne využitou postavou, no mne to prišlo, ako úplne prebytočný, scenáristický materiál, ktorý mi proste do tohto príbehu akosi extra nezapasoval, totiž sa z neho vytrácala autenticita, ktorá nechýbala na samom začiatku, v strede... () (menej) (viac)

Padme_Anakin 

všetky recenzie používateľa

A tak velká iluze to nesporně je, nicméně válečné drama z toho na mě nedýchlo.. Záměr tvůrců je jasný, nadčasovost snímku nepopiratelná, přesto jsem si místy připadala jako na skautském táboře a místy ve spacím vagónu.. Každopádně hodnotím kladně, herecké obsazení se mi zamlouvalo, Jean Gabin tu měl okouzlující úsměv a šibalství v očích, no a ti dva pánové de a von se mi moc líbili, k tomu tedy nemůžu nevzít v potaz rok 1937.. To asi JG ještě vůbec netušil, kde bude o několik let později "účinkovat" a že si domů přiveze kříž i řád, poklona a klobouk dolů.. ()

Reklama

Hwaelos 

všetky recenzie používateľa

Impresionisticko idilická úvaha na téma válka. Renoir na prahu druhé světové předznamenává celkový úpadek hodnot, který postihl Evropu. Velká iluze je totiz především filmem o obecné lidské slušnosti navzdory jakékoli době, o hodnotě přátelství a o nutnosti porozumnění. Jako by věděl, že válka, kterou záhy rozpoutá Hitler nenabídne ani v retrospektivním pohledu příležitost k natočení podobně idealistického filmu. O technických kvalitách režie by se dalo bavit delší dobu. Velice zajímavé je například používání diegetického zvuku, který přesahuje svůj rámec do další scény, kde se stává nediegetickým, apod. ()

Gemini 

všetky recenzie používateľa

Ve své době - tedy nějakých dvacet let po Velké Válce a v pozdní předvečer té ještě větší - musela Velká Iluze působit jako neuvěřitelné zjevení. Dnes, kdy si připomínáme sto let od doby, kdy dějiny Evropy vzaly zřejmě nezastavitelný švunk k tomu nejhoršímu, můžeme asi jen obdivovat práci restaurátorů a trvalé kvality Renoirovy práce (se štětcem;)). Jean Gabin na vrcholu mužné síly, gentlemanské jednání se zajatými důstojníky, vlastenectví, ale především nezdolný duch člověka napříč národy i společenským původem a postavením. Bohužel, jak nám historie ukázala, byla to skutečně jen Velká Iluze, kterou bylo pozdě přenášet z plátna do ulic. Po řemeslné stránce je to vynikající záležitost. Příběh je dnes možné považovat za nepříliš originální, pokud si nepovšimnete data vzniku tohoto snímku - potom totiž musíte optiku poněkud obrátit. Přes nesporné kvality zachycení leckdy až fantaskního světa zajatých filozofů v uniformách je ale směrem k závěru patrný sklon k větší a větší polopatičnosti, která vrcholí monologem vůči krávě. Ano, krávě. Z protiválečné kinematografie rozhodně jeden z těch zajímavějších kusů, ale na skutečný Olymp z mého - prostého diváckého - pohledu nedosahuje. Přesto dávám 80%, protože tohle se opravdu hned tak nevidí. Jean Gabin byl nehorázný sekáč už za mlada, o tom žádná, ale dialogy mezi kapitány Boeldieuem a von Rauffensteinem jsou výkladní skříní té doby. Sice jsem se nemohl zbavit myšlenek na Maxe ze Sunset Boulevardu, ale to je z hlediska hodnocení nepodstatné;) ()

Faye 

všetky recenzie používateľa

„.. golfová hřiště jsou na golf, tenisová hřiště na tenis.Vězeňský tábor je proto, aby se utíkalo“. Kromě kopání tunelu se v zajateckém táboře ještě dobře jí a pije, hraje divadlo, zpívá Marseallaise a především filozofuje. Na svoji dobu určitě víc než pozoruhodný film, o obyčejné slušnosti a porozumění mezi lidmi různých národů a společenského postavení. „..hranice vidět nejsou, to je umělý vynález.“ ()

Galéria (71)

Zaujímavosti (22)

  • První cizojazyčný film, který byl nominován na Oscara pro nejlepší snímek roku. (Kulmon)
  • Erich von Stroheim mal veľkú zásluhu na vyobrazení svojej postavy - kapitána von Rauffensteina. Sám si totiž navrhol oblek ako aj výstuž na krku, ktoré vo filme nosí. Dokonca chcel, aby obliečky na von Rauffensteinovej posteli boli čierne, načo už však režisér Jean Renoir nepristúpil. (Georgei)
  • Dívenka, která hrála Lotte nikdy film neviděla, protože zemřela na chřipku několik týdnu před uvedením filmu do kin. (Kulmon)

Reklama

Reklama