Čierny Panter: Navždy Wakanda

The Woman King meets Aquaman meets Avatar. Aneb Black Panther (téměř) bez Black Panthera. Pokračování sympatické jedničky je velkolepý a ambiciózní mišmaš, jemuž nohy nepodráží ani tak nezáviděníhodná výchozí situace (s absencí zemřelého Bosemana se ve scénáři vyrovnali vcelku důstojně), ale právě přílišné připomínání několika jiných velkých, slavných a (minimálně ve dvou případech) i lepších filmů. Navodit dojem plnohodnotného epického blockbusteru se snaživému Cooglerovi poměrně daří, držet krok (v jednotlivostech i celku) však nezvládá nejen s nejtěžší možnou konkurencí (J. Cameron), ale kupodivu ani se srovnatelnou (J. Wan). P. S. Záporák je ucházející, ale ty křidýlka na kotnících fakt nejsou cool... 65 % (20.11.2022)

Z této Marvelovky je vidět, jak moc v ní vzpomínají na Chadwicka Bosemana. Což je ostatně hodně hezké. Příběhově už je to ale o dost slabší. Možná až moc zbytečné, když si uvědomím, kam to ve výsledku spěje. Přitom se jedná o druhou nejdelší Marvelovku, což Vám na náladě také nepřidá. Kór, když jsou momenty, kdy jsem se málem uzíval nudou. Hezké scény to nicméně má, přeci jen už se Marvel za poslední léta posunul, jen je to na dnešní poměr už zatraceně málo. Chybí hlavní hrdina a důvod, proč se na dva znepřátelené národy, kterým stouplo ego do hlavy, vůbec dívat. (07.02.2023)

Jedna z těch lepších marvelovek čtvrté fáze, užila jsem si to a téměř tři hodiny mi dobře utekly. Škoda, že pro mě nejzajímavější politická linka dostala tak málo prostoru, přestože se na začátku zdálo, že to bude hlavní téma filmu a dále mi přišlo, že nejepičtější část přišla už v polovině a samotné finále už nemělo takový tah na branku. 70% (14.11.2022)

První Black Panther byl prvním (a doposud jediným) oscarovým filmem z MCU, za což vděčí jistě svému "afroamerickému looku" a etnické atmosféře (míněno z mé strany zcela nekriticky). Po podobně laděných Eternals a Shang Chi máme opět tu čest (řádně) zavítat do Wakandy a je to obdobně okázalá a pestrobarevná jízda plná akce a honby za (ne)spravedlivou pomstou, která nabízí nejeden dechberoucí záběr. I když má film 160 minut, dokázal mě po celou stopáž zabavit a vedle nádherného (nejen podmořského) vizuálu jsem se kochal soundtrackem, kde mi v uších uvízlo zejména Con La Brisa. Ano, druhý Black Panther se může možná jevit jako zbytečný film, okatě (ale mile) oplakávajícího Chadwicka Bosemana, s nepřehlédnutelným women power vibem, nicméně mně tato MCU-verze Aquamana, řízlá aztéckou mytologií, zkrátka sedla. (12.11.2022)

Ryan Coogler nezklamal a opět naservíroval silnou superhrdinskou podívanou, která se nestydí sociálních komentářů a komplexních myšlenek. V základu se tu nejen vzdává výtečná pocta Chadwicku Bosemanovi, ale především se podařilo přijít s výtečným zakončením 4. fáze Marvel Cinematic Universe, které zvládá být nejen správně velkolepé a epické, ale skutečně dodat i něco víc. Nejenom, že opět dochází k chválihodné prezentaci kultur, ale jde též o výtečnou filmařinu, ze které jde po celou dobu vidět snaha vzdát ten nejlepší holt. Především Coogler se poté jeví jako jeden z těch filmařů, kterého by si měl Marvel Studios do budoucna hlídat a třeba (zvěstmi podpořené) režijní vedení šestých Avengers mu s klidným srdcem svěřit.... (09.11.2022)