Čierny Panter: Navždy Wakanda

Okázalé kostýmy, výprava, make-up, tanečky, herecké kreace a to vše pořád, pořád a pořád dokola. Zápletka začne stejně jednoduše, zbytečně a postaveně na scenáristických berličkách, jako je ve finále i vyřešena. A je to všechno úplně jedno, protože Black Panther: Wakanda nechť žije není nic víc než další vycpávkový pojící článek, jenž pro sérii nemá sebevětší význam krom toho, že nám představí nové postavy použitelné do budoucna. Těch 160 minut jsou totální ústřel, způsobený tím, že Ryan Coogler prakticky dostal bianco šek a mohl si dělat, co chtěl. Pochváleno budiž to, že se to nesnaží házet vtipy každých 5 vteřin jako Thor: Láska jako hrom, ale i tak ty drobné střípky humoru zde jsou trapné až až a trčí nad zbytkem filmu jako bolavý palec. Vizuálně je to OK a zabavit to diváky dokáže, ale pro mě je to veskrze zbytečný snímek, čili nic víc než esence celé chcípácké marvelovské fáze IV. Užitečná poznámka: Po závěrečných titulcích žádná scéna není, jděte domů. (10.11.2022)

Kdyby se tenhle film místo ve vodě tématicky rochnil v jednotlivých nuancích africký a mezoamerický subkultury – a zaměřoval se spíš na nejrůznější zvyky a tradice, díky čemuž by naplno využil svůj výpravný rozměr – šlo by o prvotřídní komiksový blockbuster, který by opět ukázal svůj subžánr v novým alternativním světle. Wakanda Forever totiž vyniká v komorních, dramatických a čistě emocionálních momentech kde všechno stojí a padá na dialozích – zatímco když dojde na digibordel a akční pasáže [slow-motiony jak od Snydera fakt nefungujou], tak akutně strádá v poutavosti. Koncept "z vedlejších postav jsou postavy hlavní" je oproti jedničce víc než zajímavý, jenže za tu takřka tříhodinovou stopáž se zde probere všechno, a zároveň nic – ačkoliv onen build-up je neskutečně pečlivej [za což určitě palec hore], kauzalita mezi jednotlivými příběhovými linkami je dost nepřirozená a příběh tak působí hodně nekonzistentně. Každopádně hlavní hvězda večera, ikonický anti-hrdina Namor, je neskutečnej sympaťák, protože Tenoch Huerta je fakt top notch castingová volba a dream cum tru pro každýho fanboye i fangirl – a právě o to víc zamrzí, že jak jeho postava [jeho origin-story mohl být zakomponován mnohem lépe a komplexněji], tak samotná podmořská říše Talokan [z který rozmanitost stříká jak z fontány] nedostane tolik prostoru.... V porovnání se zbytkem marveláckého repertoáru je tak Wakanda Forever standard, přesto jde celkově vzato o jednu z těch kvalitnějších marvelovek so far. Seriózní tón Marvelu fakt sluší, takže tohle je určitě směr, kterým by se měl do budoucna vydat. Hudební doprovod Ludwiga Göranssona mimochodem naprosto fenomenální a tvoří nedílnou součást zážitku.... VERDIKT: 7 GRIOTek z 10, kdyby nešlo o tak důstojnej tribute Chadwicku Bosemanovi (MCU intro jakože wau), šel bych i níž. Každopádně mnohonásobně lepší než jednička, to je bez debat. (09.11.2022)

Asi stárnu, ale čekal jsem mnohem víc než nudné tvůrčí obkreslování podle šablon Avatara, Aquamana a ještě jednoho filmu, což by byl spoiler. Já jako chápu, že si ty filmy zákonitě musí být podobné, ale je to teda nešťastné rozhodnutí přijít s podobnou mechanikou děje v plus minus té samé dekádě, kdy si lidi ještě živě pamatujou na plastickou Pandoru a obřího vlasatce s trojzubcem. O Shurině mladé parťačce už ani nemluvě, tuhle hrdinku tak brzo spousta lidí prostě nezkousne. Napodruhé to možná bude lepší, zatím ale dojem unavenosti materiálem a až ubíjející plytkosti. [IMAX] (09.11.2022)

Konečně zase Marvel, po kterém jsem víc nadšená, než znuděná. Přes veškerou skepsi, která mě na začátku pohltila, se mi dostalo celkem slušného příběhu, na který se - i přes jeho délku - dobře kouká, a má navíc moc hezký soundtrack.  Škoda je, že si tvůrci nevěděli rady s tím, jak to ke konci celé rozmotat, a tak se z diváka stává svědek války, která byla ještě zbytečnější, než většina válek předešlých. Ale nebudu si to kazit... Wakanda forever, 4* (17.11.2022)

Klidnější tempo, více dialogů než digitálního inferna, nádherný vizuál - je to vůbec Marvelovka? --- Ryan Coogler, režisér prvého Pantera, a boxerského filmu Creed, mi naservíroval po dlhej dobe niečo uzemnenejšie, rozvážnejšie a ľudskejšie, než na čo som z podobných žánroviek zvyknutý. Na to, že mal byť Coogler profesionálny futbalista, a až záhy sa stal scenáristom, a skrze písanie režisérom, je až neuveriteľným príbehom naviac. Wakanda Forever nie je cheesy ukecané, odfláknuté vfx tornádo, ale štrukturovaná dobrodružná prehliadka prekrásných scenérií, okorenená neľahkými osudmi hlavných i vedlajších postáv. Pomalšie tempo mi bolo veľmi sympatické, a absencia neustálej akcie priam balzamom na dušu. --- Paradoxom je, že začiatok a koniec filmu, ktoré sú najviac dedikované Chadwickovi Bosemanovi, vo mne vyvolali najviac rozporuplné pocity, vďaka ktorým sa nemôžem rozhodnúť, či boli legitímnou poctou hereckému kolegovi, alebo samoúčelným dojením emócií, nezávisle od samostatných kvalít tohto filmu. Rád si to onedlho pozriem znovu. (13.11.2022)