Ichi the Killer

Takaši Miike ako jeden z novodobých Picassov filmového plátna. Deformuje ľudské telo na množstvo spôsobov, vyberá a rozhadzuje z neho vnútronosti, zlučovaním kože a kovu vytvára bizarné artefakty, postavy zahaľuje do výtvarne a typovo extravagantných kostýmov. Krvavú konceptuálnu inštaláciu rámuje chaoticky vyrozprávaným príbehom, kde dôležitejšie ako jeho pochopenie sú obrazom evokované popisky k vystavovaným dielam: bolesť, frustrácia, manipulácia, sebatrýzeň, osudové predurčenie, pomsta. Napätie, či hororová atmosféra absentuje, čo je spôsobené doslovným zobrazením permormácie tiel a fascinácie vizuálom. Na silný príbeh alebo znepokojujúce momenty tak veľa miesta neostalo. Skutočne skôr galéria súčasného umenia ako film: znepokojujúce, šokujúco doslovné obrazy násilia v sebe obsahujú posolstvo, príbeh aj jeho vysvetlenie. 70%. (14.11.2006)

Jasnych 5 hvezdicek. Za nesmirnou laskovost a humanost tohoto snimku. Rozhodne na to do kina nechodte sami a doma na dvd si to nejlepe vychutnate za pritomnosti vasich deti(ano vzdyt jednu z hlavnich roli ztvarnuje detsky hrdina... je to Jindra Hojer jenomze je to japonec)nebo babicky ci dedecka i starsi generace ma ve filmu sve zastoupeni. Film nabydne oddech a takove to pohlazeni po dusi ktere zname i z domacich snimku. Tenhle film se proste muze libit kazdemu. (18.02.2007)

Film je plný extrémního násilí, které je však natolik stylizované, až působí úsměvně. Fakt, že ani jedna z dvou hlavních postav není vůbec normální, zamezuje divákovi, aby se s nimi ztotožnil (pokud ovšem on sám není úchyl), příběh také není kdovíjak objevný, a tak mu nezbývá než se nechat bavit povrchními atrakcemi a zvráceným humorem. Přiznávám, že s takovýmto typem filmů nemám problém a u Koroshiya 1 jsem se obstojně bavil, a to především díky vší té směšné extrémnosti, avšak taková pecka to zase není. Na to je to až moc rozvláčné. A nějakou hloubku či oduševnělost v tomto případě ani nehledejte, Takashi Miike si libuje v exploataci prostřednictvím tohoto filmu se mohl náležitě vyřádit. (20.06.2011)

No nevím, co si o tomto svérázném dílku myslet, ale jisté je, že jsem jím byl bezmezně nadšen. To jste ještě neviděli... Ufňukaný loser Ichi v úboru kolečkového bruslaře v záchvatu půlící gangstery, ženský i děcka vs. cvaklý sadista Kakihara se vskutku ďábelským šklebem mající zálibu v trochu drsnější akupunktuře. Šíleně zábavná a krvavá úchylnost, která však v mnoha chvílích působí překvapivě realisticky. Nic pro slabé žaludky. (25.08.2005)

Provokativní exploatační film, který působivě inscenuje komiksově stylizované násilí, ale je příliš uzavřen ve svém světě gore atrakcí pro gore atrakce. Zdánlivě příběh mladíka, který je naprogramován vraždit, ačkoliv mu svědomí říká opak, a touží po vykoupení, se příliš točí v kruhu stále opakovaných scén, které film nikam neposouvají. Ve skutečnosti ale je směřování pozornosti na Ichiho pouze zrádnou pastí názvu filmu, protože hlavním (anti)hrdinou filmu je spíše sympatický masochistický psychopat Kakihara, který touží Ichiho najít a nechat se jím mimořádně bolestivě zabít. Jeho motivace je na rozdíl od nevyrovnaného Ichiho sice zvrhlá, ale natolik silně sugerovaná, že si na konci filmu přejeme, aby Ichi Kakiharu zabil, nikoliv kvůli potrestání padoucha, ale abychom mu pomohli splnit jeho "sen" (přičemž úplný závěr filmu - Kakiharova smrt - snový charakter má a dá se jako sen i interpretovat). (13.01.2006)