Réžia:
Lewis MilestoneHudba:
Heinz RoemheldHrajú:
Louis Wolheim, Lew Ayres, John Wray, Arnold Lucy, Ben Alexander, Scott Kolk, Owen Davis Jr., Walter Rogers, William Bakewell, Russell Gleason (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Adaptácia slávneho rovnomenného románu predstaviteľa "stratenej generácie" Ericha Maria Remarquea. Príbeh z 1. svetovej vojny sleduje skupinu mladých nemeckých chlapcov, ktorí sa pod vplyvom propagandy nechali naverbovať na front. V hrôzach vojny prechádzajú radikálnou premenou. Mladíci sa stávajú svedkami smrti a nezmyselného zabíjania a tak sa ich predstava o nepriateľovi, dobre a zle úplne rozplýva, aby ju nahradilo jediné: nenávisť k vojne a násiliu. Toto silné protivojnové posolstvo získalo okrem iných ocenení i dvoch Oscarov - za najlepší film a najlepšiu réžiu. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (159)
,,AKO MÔŽE KRAJINA NAPADNÚŤ KRAJINU? MYSLÍŠ, ŽE VRCH V NEMECKU SA NAŠTVE NA POLE VO FRANCÚZSKU?" __ Sledovať ,,Na západe nič nové" takmer 90 rokov od jeho nakrútenia musí predstavovať pre súčasného diváka ojedinelý zážitok, počas ktorého treba brať na zreteľ viacero vecí vyplývajúcich z obdobia v ktorom bol nakrútený. Dnes je Remarqueov román literárnou klasikou 20. storočia, avšak v čase nakrútenia filmu uplynuli iba dva roky od jeho napísania, čiže Milestone nakrútil aktuálny knižný bestseller. Pre mňa osobne ide zrejme o najstarší zvukový film, aký som videl a preto ma zaujímalo jeho technické spracovanie. Hudba absentuje vo väčšine scén aj vzhľadom k tomu, že ešte v počiatkoch zvukovej éry ešte stále hrala priamo na scéne a pokiaľ nebola diegetická, hrali ju hudobníci mimo obraz kamery. Zvuková stránka filmu je inak - ako už uviedli iní - mimoriadna a vynikne v boji počas rôznych výbuchov, ktoré sú spracované mimoriadne dynamicky a dramaticky s veľkou snahou o autenticitu zobrazením špinavých, dotrhaných a zranených vojakov. V prejave hercov je badať iba minimum patetických gest z nemej éry, kamera je v pohybe i kompozícii, celku nechýba posolstvo z čias pred najväčšou vojnovou katastrofou v dejinách a preto možno zhodnotiť, že film využil a zúžitkoval všetko z vtedajších možností i výdobytkov kinematografie. __,,JE PRÍJEMNÉ A ADEKVÁTNE ZOMIERAŤ ZA VLASŤ." (1841. hodnotenie, 131. komentár k filmu) ()
Zfilmovaná klasika a zfilmovaná dobře. První režisérův zvukový film a výborně zvládnutý. Musím ale uznat, že těch 130+ minut mi dávalo místy zabrat. Viděno, dííkybohu, černobíle. Dle místních fotek bych asi nevydržel koukat na to překolorizovanou verzi, uff. Uvidíme, jak se tomuto filmu přiblíží jeho, v tuto chvíli plánovaný, remake. ()
Vážně přemýšlím, že to s tím Erichem Mariou ještě jedenkráte zkusím. Řeč je samozřejmě, jak pozorný čtenář vytušil, o kultovním textu, Na západní frontě klid. Co si vzpomínám, ještě žádný protiválečný film mnou tak dlouho nerezonoval, jako Milestoneova adaptace z třicátého roku. Pacifismus dostal silný výraz! 80% ()
Nejlepší adaptace proslulého protiválečného románu Ericha Maria Remarqua letos vznikla v roce 1930, ale její stáří jí nesebralo ani drobet z její geniality. Extrémně působivý film Lewise Milestona vyvolává mrazení v zádech a perfektně zprostředkovává šílenství a nesmyslnost války, kterou poznáváte skrze skupinku německých studentů v čele s Paulem Bäumerem, jež naverbovala do první světové ještě před maturitou a dostala se do nejhorší situace vůbec... do zákopové války na západní frontě. Nemyslete si, že když byl film natočený roku 1930, nemá vám dnes už co říct... Válečné sekvence jsou nelítostné, krvavé, nehezké na pohled (např. detaily utržených rukou na ostnatých drátech) a navzdory tomu, že zvukový film byl teprve v plenkách, i brilantně ozvučené. Ale tento film není o bitvách, ale o lidech, kteří jsou nuceni v nich umírat. Nakonec totiž není důležité, jakou barvu má čí uniforma, protože největším a vlastně jediným skutečným nepřítelem je samotná válka (jak dokazuje velmi „remarquovská“ scéna, v níž je nucen Paul sdílet zákop společně s vojákem nepřátelské armády). Hrdinové postupně umírají nebo šílí... a buďte si jisti, že ani vám nedá toto mistrovské dílo zapomenout. ()
Generační výpověď Ericha Marii Remarquea z roku 1928 patří k nejpůsobivějším dílům protiválečné literatury. Zásluhou vyprávění v první osobě, přesvědčivosti zaznamenaných hrůz, názorné demonstraci likvidačních účinků jakékoliv války na jedince. Ani ten, kdo válku přežije, nebude již nikdy žít. Natočení stejnojmenné adaptace pouhé dva roky po vydání bylo bezesporu krokem odvážným (ač měli doboví cenzoři problémy spíše s odhalenými mužskými těly než s násilím). V záplavě amerických heroizujících, často vyloženě náborových filmů, musela Západní fronta působit dost provokativně. Film se snaží převést většinu motivů z knihy, což se projevuje zejména na úctyhodné stopáži, zároveň je na svou dobu nezvykle naturalistický (čemuž napomáhá i absence hudby ve zvukové verzi) a dynamický od začátku do konce. Herectví v některých případech působí teatrálně, zrychlené akční scény nechtěně komicky a snaha předat humanistické POSELSTVÍ s blížícím se koncem stále více bije do očí. Knize se film sice nevyrovná, ale stále jde o nesmírně silný zážitek a důležitý film o tom, co z člověka udělá válka. 80% Zajímavé komentáře: genetique, Exkvizitor, Merggie ()
Galéria (102)
Zaujímavosti (33)
- Niektoré zábery sú tak historicky presné, že sa použili vo vojnových dokumentoch. (vander19)
- Súčasne sa natáčala aj nemá verzia pre medzinárodnú distribúciu. (BlueNeon81)
- Pro hlavní roli byl zvažován Douglas Fairbanks Jr. či autor literární předlohy Erich Maria Remarque. (Kulmon)
Reklama