Réžia:
Luc BessonKamera:
Carlo VariniHrajú:
Rosanna Arquette, Jean-Marc Barr, Jean Reno, Paul Shenar, Sergio Castellitto, Jean Bouise, Griffin Dunne, Valentina Vargas, Eric Do, Luc Besson, Paul Herman (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Jacques (Jean-Marc Barr) je vynikajúci freediver – potápač, ktorý dosiahol bez dýchacieho prístroja hĺbky ako žiaden iný človek. Enzo (Jean Reno) je jeho priateľ a súper, ktorý sa mu chce vyrovnať a prekonať ho. Joanne (Rosanna Arquette) je žena, ktorá Jacquesa miluje, ale vie, že jeho srdce patrí miestu, o ktorom vieme zatiaľ len veľmi málo, hoci tvorí väčšiu časť povrchu našej planéty – magickej hlbočine. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (426)
Za mě tak trochu projekt á la „splněno, ale nepotřebuju nikdy víc“. Dva ve volném potápění soupeřící borci si žijí své sny, smrt pro ně nemá stejnou hodnotu jako pro ostatní, a tak nějak vytvářejí základ příběhu Luca Bessona, který vyrůstal na pobřeží Středozemního moře, sám má k potápění vřelý vztah a podvodní snímky ho už v dětství uchvátily. Modrá krása plná ticha je místy úchvatná, celkově ale z vizuálu do stropu neskáču. Poetická záležitost s palcem nahoru pro Erica Serru. Délka ovšem extrémní. ()
Dlho som sa Mgickej hlbočine vyhýbal, pretože v 90tych rokoch boli z Bessona všetci hotoví a ja som mal tým pádom voči nemu averziu. Nakoniec som ju prekonal a dobre som urobil. Hlbočina je za prvé film o potápaní, čo je vykreslené úžasnou atmosférou a po druhé akýsi mystický psychologický film o jednom zložitom, ťažko uchopiteľnom charaktere človeka. DC tieto dve roviny asi ešte výrazne umocní a ak ho niekedy uvidím, dám mu zrejme 5 hviezd. Môj najoblúbenejší Bessonov film, ktorý je možno aj jeho najartovejším. ()
Úvodní černobílou část a ještě docela hezkou chvíli poté jsem zažíval i pocity blízké katarzi, jenže tenhle film je trochu delší, než by býti měl (asi tak třikrát), konkrétně ke konci jsou ty scény ponořování a vynořování neustále o tomtéž a dokola, někdy i dost zmateně natočené, možná jsem se měl podívat raději na sestříhanou verzi. Ale i obsahově pak snímek ztrácí, zvláště v romantických okamžicích, které potom zabírají většinu filmu. K vizuálnímu zážitku se pak Besson obrací až na konci u vodního stropu. Hudba Erica Serry se mi zatím nikdy nelíbila a výjimka se nekoná ani tentokrát, těžko i říct, jestli se sem vůbec ta osmdesátková pachuť, která z jeho díla přímo stříká, hodí, snad ale i ano. Každopádně i tak je pro mě Magická hlubina důležitým filmem a to především proto, že jsem fanouškem potápění (a to zejména toho volného, s dýchacím přístrojem je to sice nádherné taky, ale nemám v něm ten pocit přirozenosti - mno a taky je to mnohem dražší, že) a přímo fanatikem do zadržování dechu. Takže jestli jste si všimli, že moje komentáře postupně chudnou na kvalitě, víte, kde hledat příčinu. ()
Krásný film. Krásná hudba. Dokonalá koláž. K těm čtyřem prosím přidat půl hvězdičky za toto spojení. K úchvatnosti mi ale přece jen něco chybí. - - - I když vlastně - - - Ne, ten film je úchvatný. Jen jsem ho viděl už moc dávno a to okouzlení trochu vyprchalo. Moje chyba. Opravuji: Za pět! A rychle někam do hlubin... ()
Jsem naprosto perplex z oněch místních 84% tomuhle vysokoprocentnímu koncentrátu líbivého kýče a středoproudového humusu. Ukázkový reprezentant toho nejohavnějšího typu filmů, jaký si umím představit. Radši už budu taktně mlčet, napadají mě totiž jenom jízlivosti, výsměšnosti a primitivní vulgarismy. ()
Reklama