Hra na oliheň - Série 1

Seriálový formát umožňuje důkladnější práci s postavami, podzápletky i v zákulisí masomlejnku a příjemný úkrok stranou po prvním seznamovacím dílu (kdy je účastníky odhlasován konec). Brutální dětské hry o život jsou pak napínavé a moderně, dynamicky natočené… s výrazným kořením neuchopitelné asijské mentality a patosu. Ovšem stále se ve výsledku jedná o vysoce zprofanovanou pointu (kritiku) cynické zábavy pro znuzené, dekadentní "VIP", kteří nevědí, kde utopit své astronomické jmění, tak se baví sázkami na chudáky, podřezávající si před jejich očima krky pro pár (miliard) wonů. Spokojenost, ovšem všetečné otázky o fungování celého toho dlouholetého "battle royale" cirkusu si raději nechám pro sebe. (02.12.2021)

Tak i já to mám za sebou. Humbuk, hysterie, historicky nejúspěšnější počin Netflixu, přes 80% zde na ČSFD, nadšené komentáře….entrée, které předcházelo příchod málo koho. Spadla opona (i když podle dostupných informací jenom dočasně) a já se ptám: „jako opravdu?“ Neříkám, že šlo o vyloženě špatný seriál, ale taky nic víc, než slušný standart. Ze startu jsem si myslel, že jsem v nějaké komedii od Stephena Chowa…….pak to začalo trochu nabírat na obrátkách…….ale postupem času se zase víc kecalo, než dělo. Jeden den, jeden díl, jedna hra, stovky zbytečných slov……nevím, ale tohle určitě není seriálová událost roku. (30.11.2021)

Na každého jednou dojde. Možná je dobře shlédnout seriál o kterém je ze všech koutů slyšet s velkým odstupem. Přes skvělý nápad a asijské prostředí, ve kterém kdo někdy byl, tak zákonitě musí cítit "vůni" jejich ulic a přilehlých stánků až po výběr herců a hudby bylo všechno naprosto v pořádku. Provedení samotného průběhu "hry" už mělo podstatné trhliny z nichž pro mě nejpodstatnější byla snaha "pořadatelů" o jakousi čestnost či fair play, kterou stále tolik proklamovali, aby pak vše v mnohých dílech hodily za hlavu jen proto, že je to tak napsáno ve scénáři - velmi mi to ubíralo na zážitku a vytrhlo mne to vždy ze sledování. Připomnělo mi to, že nic není dokonalé. Skvěle organizovaní pochopové, mezi kterými se skryjí obchodníci s orgány a jako bonus policajt, který hledá příbuzného to vše v prostředí prošpikovaném kamerami, tajné šoustání na hajzlu, skrytý hráč, kterého si museli pohlídat....... Pak ještě osobní rýpnutí do stylu asijského hraní a gest, které nemusím. Mě to tedy celkově tolik nenadchlo, abych o tom básnil a vyprávěl. Možná, kdyby mi některé hry byly bližší, nebo kdyby byly v prdeli ryby, tak by.....Nebo kdyby perfektní kočičky Jung Hoyeon a Yoo-mi Lee ukázali něco navíc, pak bych dal 5*....Některé díly byly ovšem velmi povedené, příběh pěkně rozvinutý s nečekanými zvraty a konec jak se patří pro správné těžaře. (27.01.2023)

Začiatok tohto seriálu ma celkom nechytil a to kvôli hlavnému hrdinovi, ktorý mi bol vrcholne nesympatický i z jeho debilnými skutkami. Ale hovoril som si, že keď sa skončí  jeho predstavovanie, tak film sa rozbehne a chvalabohu som mal pravdu. Vražedne hry boli neskutočne prepracovane a hlavne dokonalo sa vedelo zmanipulovať s divákmi, lebo tých zvratov je tu veľmi veľa a hlavne sú nečakane. Tu sa popravde ani nedá sympatizovať s nejakými postavami, keď nie je istota, že prežijú ďalšiu nástrahu ktorú si pripravili tvorcovia tejto hry. Najlepšou hrou u mna bol most, tam sa ukázali charaktery postav a aj už bolo jasne, kto bude bojovať o finále. Ale prekvapilo ma hlavne to, že seriál sa nesústreďuje len na  Hunger Games, ale ma aj postranne deje či je to ten detektívny alebo ten odľahčený s VIP hosťami. Je ich tu samozrejme viac, ale tieto dva ma zaujali najviac. Samozrejme je tu i nesmierna kalkulácia a pri hre s guličkami bola vyšperkovaná k dokonalosti. Bavil som sa a i keď som dal len jednej epizóde 5*, tak skoro všetky boli ozaj fajnové. Silné 4*. (21.11.2022)

První řada seriálu přinesla velké množství násilí páchaného na lidech, a protože závěrečné titulky byly korejské, netuším, zda v nich bylo uvedeno, že ve skutečnosti nebylo ublíženo žádnému herci/ herečce. Seriál je to bezesporu zajímavý; na své si přijdou milovníci násilí i spíše filosofické typy, protože v některých případech už to zavánělo Sofiinou volbou. Buď, jak buď, vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby se podobná hra uchytila i v reálu, protože by jistě neměla nouzi o sponzory ani o účastníky. Myslím, že by se dokonce našla spousta dementů, kteří by oželeli i finanční hotovost, jen kdyby jim bylo umožněno streamovat průběh soutěže. A kdyby takový jedinec některou z her neprošel, jsem si jistý, že by mě to nikterak netraumatizovalo. První sérii hodnotím každopádně jako vydařenou, přestože občas zahaprovala logika (to vejce mi nejde z hlavy), a vřele doporučuji každému divákovi, aby si sám sebe představil v situaci soutěžícího. Já jsem to udělal a byl to fakt zajímavý zážitek. Kromě dvou Korejek a dědy jsem si nikoho neoblíbil, přičemž hlavního hrdinu jsem vůbec nemusel; jeho proměně z totálního zmetka v citlivého humanistu jsem fakt nevěřil. / Poučení: Chceš-li hrát hru, v níž s prohrou přichází smrt, zapomeň na svědomí. (03.02.2022)