Tvorcovia:
Dong-hyeok HwangRéžia:
Dong-hyeok HwangScenár:
Dong-hyeok HwangKamera:
Hyeong-deok LeeHudba:
Jae-il JungHrajú:
Jeong-jae Lee, Hje-su Pak, Sung-tae Heo, Ha-joon Wi, Yoo-mi Lee, Yoo Gong, Jung Hoyeon, Anupam Tripathi, Yeong-su Oh, Paul Nakauchi, Byung-hun Lee, Donald Chang (viac)VOD (1)
Série(2) / Epizódy(18)
Obsahy(3)
Stovky hráčů na mizině přijmou zvláštní pozvánku na dětskou hru. Uvnitř na ně čeká lákavá cena, ale může je stát život. (Netflix)
Videá (30)
Recenzie (765)
Nebudu ohrnovat nos nad tím že to je Xtá variace na populární antikapitalistickou alegorii - není náhoda, že je ten námět tak populární, je zkrátka zábavný a velmi vděčný. Mrzí mě jen nevyrovnanost - chvílemi jsem si při sledování říkal, jak chytře je něco rozvedeno, abych o chvíli později kroutil hlavou nad doslovností nebo zmatečností jiného motivu (a upřímně řečeno si myslím, že ačkoliv je SG skvělá na takové té tezovité rovině kritizující kapitalizmus jako celek, velmi nejasno má ohledně kritiky individuální role v celém procesu a v tomhle ohledu utíká k těm nejpovrchnějším zkratkám upřednostňujícím dojímavost nad sdělením). Rozhodně ale chápu, proč je tenhle seriál světovým fenoménem. Vnáší do mainstreamu asijský mix, který je tím lákavější pro méně zkušené (a mladé) diváky, kteří při sledování nebudou vycházet z údivu, že něco může být tak hluboké a promyšlené, protože nikdy nic podobného neviděli. To nemyslím vůbec jako urážku - Squid Game je perfektní Událost, kterou můžou sdílet prakticky všichni konzumenti popkultury, což je svým způsobem vzrušující. Jasně, mohlo to být promyšlenější, doladěnější, možná i trochu svižnější, ale to tolik nevadí. Monologování v posledním dílu už sice přechytřelé monologování věcí, které bychom měli dávno chápat, sice natahovalo strunu trpělivosti, ale nepraskla. 3 a 1/2 ()
Konečně jsem taky mohl naskočit na divácky oblíbený Netflix hype train. Hra na oliheň nepřináší nic nového pod sluncem, ale exotické pozlátko zkrátka přiláká každého a i hloupější zástupce IG generation donutí k zamyšlení nad současným stylem života. Předčasný vrchol přichází u emočně vypjatého Kganbu, ale moje nejoblíbenější hra je rozhodně skok do skla. S1: 80% ()
Crossover motivů Battle Royal a Saw, brilantně rozpracovaný do 8-hodinového kolektivního průchodu peklem. V líbivé barevné formě s efektní výpravou a kostýmy, s kvalitně budovanými postavami a sociologickým zkoumáním jejich chování, vynalézavými hrami s nejedním chytrým překvapením a notnou dávkou krve a brutality. Dong-hyeok Hwang v komerční masovce odvážně kombinuje všemožné popkulturní a žánrové trendy a vítězí na plné čáře. Epizoda 6 emocionálním knokautem, jaký jsem tady fakt nečekal. Jediné zakopnutí v pravděpodobnosti chování postav přichází až v poslední epizodě. Ta je zároveň uzavřená z prstu vycucanou rádoby překvapivou pointou, která odporuje jistým předešlým událostem. ()
Skvělá záležitost, která potěší hlavně ty, kteří čekají na druhou sérii Alice in Borderland (a taky ostatních survival záležitostí typu SAW nebo Escape Room). Navíc musím říct, že „Hra na oliheň" je ještě mnohem vybroušenější podívanou, která precizně buduje vztah k postavám a skvěle pracuje s myšlenkou dilematu účasti v soutěži. Díky tomu prakticky „žijete s postavami". Prožíváte s nimi jejich strachy, pocity úzkosti a nerozhodnosti. Nečekáte jen na to až je všechny v dětských hrách pozabíjí. A to je jednoduše paráda. Občas se objeví nějaký menší logický nesmysl (hlavně mimo arénu), ale vzhledem k žánru a typu seriálu je až s podivem, že je jich vlastně dost málo. Z další série mám mírnou obavu, ale tohle můžu s klidem doporučit naprosto každému. Jsem navíc docela rád, že se díky Netflixu dostávám více i k různým asijským projektům, které jsem v minulosti docela míjel. ()
1. série - 70% - Koncept lákavý, průběh nekompromisní a konkrétní charaktery upřímné tak, že Hře nelze nepodlehnout, nesledovat dál a dál a nenechat se strhnout šílenstvím, kdy na obličeji nosí geometrické obrazce i diváci, kteří by si o korejskou kinematografii ještě před týdnem neopřeli ani ovladač. Nejlepším okamžikem je ale prvotní šok nad tím, co se před protagonisty odehrává. V tu chvíli se snoubí očekávání, napětí i pocit, že na podobnou podívanou jsem i přes znalost Battle Royale nebo Hunger Games čekal spoustu let. Ale ten okamžik už nic nepřekoná a naopak mě brzy rozčiluje, že je publikum neustále o krok před hlavními postavami, aniž by přitom tušilo, co bude dál. Naivita nad tím, co chudáky asi čeká v další hře a vyjevené překvapení z toho, že zase půjde o život, lezou na nervy čím dál víc, stejně jako způsob uvažování a touha spolčovat se s těmi, kteří očividně kují pikle a hrají jenom na sebe. Ze spousty otazníků se potom na samém konci překotně couvá a neherní linka se mi dokonce s radostí vysměje do tváře s tím, že odpovědi přijdou snad možná někdy příště. Údernost je pryč, zvědavost přesto v menší míře zůstává. ()
Galéria (177)
Fotka © Netflix
Zaujímavosti (90)
- Režisérovi Dong-hyeok Hwangovi bylo při práci na desingu oděvů „růžových pracovníků“ často vytýkáno, že se příliš podobají kostýmům ze seriálu Papírový dům (od r. 2017). (Azurovydrak)
- I když potenciální pokračování režisér Dong-hyeok Hwang neplánoval a o jeho vzniku mlžil, nakonec zájmu publika podlehl. „Pociťovali jsme takový tlak a tolik zájmu i lásky pro vznik druhé řady. Skoro si připadám, že nám nedáváte na výběr. Druhá řada skutečně bude. Mám ji právě teď v hlavě a jsem v procesu plánování,“ řekl krátce po oficiálním potvrzení. (Azurovydrak)
- V anglickém dabingu jsou hráči varováni, že mohou být „eliminated“, pokud ve hrách prohrají nebo poruší pravidla. Toto slovo lze použít jak pro pouhé vyloučení ze hry, tak fyzickou likvidaci. Může se tedy zdát, že pořadatelé her záměrně použili dvojsmysl, aby hráčům technicky vzato řekli úplnou pravdu o tom, co je čeká v případě prohry. Nicméně v korejském originálním znění je použito slovo 탈락/tallak, které se používá čistě ve smyslu „vyloučen ze hry“, nikoliv pro likvidaci. V českém dabingu je použito slovo „vyloučeni“, které též nelze použít pro fyzickou likvidaci. (vojtaruzek)
Reklama