Vtelenie zla

Zhoubné zlo jsou všichni ti papoušci, kteří se chytli výkřiků do tmy o tom, jak James Wan točí neo giallo, a i když výsledný produkt nemá absolutně nic společného s giallo filmy, tak stejně papouškují, jak je z filmu jasně patrný vliv Argenta, Bavy a dalších ikon – NE! NE! NE! Já se na Malignant hodně těšil, mám Wanovu tvorbu rád, ale tady poprvé totálně ulítl a byl jsem až v šoku z toho, jaká je to fušeřina. Záběr z ptačí perspektivy je sice cool a vždy si ho vychutnám, ale ten digitálem ochcaný vizuál už prostě nepřekousnu. Kdyby se aspoň ta debilita nebrala tak moc vážně! BTW: Nejvíc jsem kroutil hlavou, když jsem se tu v komentářích dočetl, že prý ten hudební hnůj vytvořený Josephem Bisharou odkazuje na Rize Ortolaniho – to už je fakt někdo hodně utopený ve vlastní prdeli, anebo v životě neslyšel nic od Ortolaniho. BTW2: filmfanouchu, podívej se nejdřív na nějaké to giallo od Argenta, Bavy, Fulciho či Martina, než budeš psát, jak jim Wan skládá poctu a kráčí v jejich šlépějích. Wan skládá poctu leda tak sobě samému a využívá přitom střípky ze všemožných brakových zdrojů, ale rozhodně nikomu a ničemu konkrétnímu nevzdává hold. Tohle je prostě James Wan film a nic víc. (15.09.2021)

Wan si chtěl natočit bláznivý horor o tajemném zabijákovi, ale zabředl přitom v postupech, které má bezpečně ohmatané z duchařin, takže mu z toho vychází překombinovaná, nechtěně směšná a ve všech směrech přepálená slátanina, v níž hodně věcí nedává smysl, protože jsou tam hozené prostě jen na efekt. Přitom ústřední nápad (i když poslepovaný ze všeho možného, co už tu bylo dřív) je zajímavý a podnětný. Musel by ale být zpracován v utlumenějším, soustředěnějším pojetí a klidně s nižším rozpočtem. Proč tenhle film potřebuje ty náročné digitální scenérie, megalomanský set design a téměř dvouhodinovou délku? Nepotřebuje. Stačila jen větší soudnost režiséra, který si tu ale nekontrolovatelně ujel do všech směrů, protože mohl. A jestli v jeho dalším filmu uvidím v každé scéně takhle přehnanou záplavu blikajících a zhasínajících žárovek, zrnících obrazovek a rádiového šumu (protože to všechno má být asi bububu!), tak u mě jako tvůrce nadobro skončil. (15.09.2021)

Wan konečně alespoň snad na chvíli zapomněl na všechny ty úsměvné bubáky a démony a natočil fantastickou mysteriózní kriminálku připomínající italské filmy 70. a 80. let (Argento, Fulci, Bava ad.). Kromě maskovaného vraha majícího blízko třeba k Fantomovi Paříže nechybí ani barvy - červená a modrá. Stará nemocnice je jak z gotického hororu, dům Madison pro změnu z Psycha. A to všechno se počítá a gotického strašení mohlo být více, ale díky za tmu a světla topící se v mlze. Nu a pak je zde výživný masomlejn, kdy dýka prochází hrdly, utíná paže a vylézá obětem ze zad. A to vše je za doprovodu rubínových fontán končících několikrát na kameře. Konec nejspíš šťastný nebude, ale jeho úplné vyznění nechal Wan na divákovi, což nevadí. Jediné moje výtky: v akci příliš pixelový vrah a třískání do činelů, to fakt nemusím. Jinak OK. (11.09.2021)

[55%] Tak a máme tu nový film od mého oblíbeného režiséra JAMESE WANA. Bohužel, když se podívám na bilanci mého hodnocení k tomuto režisérovi, tak tento film zatím hodnotím nejméně, a sice 3* (60%). Ještě tak to Zlověstné ticho z r.2007 má u mě slabší 4* (72%). Ale ostatní jeho filmy už pálím 5* a to sakra zaslouženě. U Wana obdivuji i jeho práci s kamerou, přehlednými scény v akci, nuda nehrozí nikde atd. První Saw je navzdory zoufale malého rozpočtu prvotřídní a originální film. Dále, jeho duchařské horory V zajetí démonů 1,2 nebo Insidious 1,2 – o tom už ne třeba mluvit, to bych se rozplýval. Nebo nejlepší thriller o pomstě ROZSUDEK SMRTI! Poté přišly komerčnější filmy typu Rychle a zběsile 7 nebo Aquaman (též neokoukané pecky). Sakra, dost o tom. Nyní k tomuto filmu. Rozhodně tu nechci brečet a říkat tu, jak mě Wan zklamal. Zde prostě zkusil něco jiného a to žánrově. No a já nevím, co si mám o tom myslet. Zkrátka, nedokážu si tento snímek pospojovat do nějakého celku. Prvních 30 minut bylo takových divných, nezaujalo mě to. Poté se to už pomalu začalo rozbíhat, ale stále jsem nesledoval nic výjimečného. Lekačky zde snad ani nejsou, ale to mi nevadilo. Ale nepůsobilo to skoro vůbec děsivě. Ty vraždy byly docela krvavé, ale ne moc intenzivně. Až ta poslední třetina filmu vše logicky vysvětlí, přičemž pointu jsem částečně uhádl. Jenže ten detail toho rozuzlení působí tak trochu na oko směšně až úsměvně. Finále je docela masakrující, tam už jsem ocenil Wanovu otáčející a přehlednou kameru, jenže to bylo takové moc zrychlené, až to zapůsobilo digitálně, nevím. No, můj komentář asi působí dost kriticky, jenže brak to nebyl. Spíš film, který byl tak žánrově rozházen, až se mi z toho lehce točila hlava. Nedokázal jsem si moc užít konkrétní scénky. Úplný konec dává smysl, hlavní hrdince jsem fandil. Ostatní herci tak nějak bez připomínek. Hudba od Bishary je stále dobrá a hlavně ten základní hudební motiv je hodně dobrý, akorát mi zde moc do tohoto filmu nepasuje. Takže je to celé takové rozporuplné? Nevím. Budu asi muset někdy dát druhé shlédnutí, ale moc se mi do toho nechce. Tomuto filmu na chuť zřejmě nikdy nepřijdu. Ani jsem si nebyl jistý jak jej mam zhodnotit. Tak proto volím standartní cca průměr. Nezlob se Jamesi Wane, ale těším se spíš na tvůj druhý Aquaman a pokud možno jiné horory, nebo i snad akční filmy. (15.09.2021)

Kdyby film hlavně v závěru tak nekašlal na pravidla svého světa (ta obluda jednou nepřemůže osamoceného týpka, podruhé seřeže na hromadu celou policejní stanici) a nenabízel parodii na akci Matrixu, dával bych spokojené 4*. Osmdesátkový koncept Basket Case říznutý Wanovým temným vizuálem a grindhouse násilím je super, a byť pointu vidíme dopředu, čekat na ni je pořád zábava. Zajímavé žánrové osvěžení, škoda jen, že Wan více nelpěl na atmosféře a tajemnosti první hodiny. 70 % (21.10.2021)