Brutálna Nikita

Neuplně klasická gangsterka, kde spíš než o přestřelky jde o charakter a psychologii. Jde ale o to, že i přestřelky jsou tam dost stylový, soundtrack těžce originální, Anne Pauriallud ze začátku trošku moc kvičí, ale ke konci už je to hrdinka jak má bejt. Například když oddělává Stayerem svůj cíl z okna hotelu, kde je se svym frajerem na romantický dovolený, respekt. Romantická linka mi tam sedla parádně, jelikož mi přišla důležitá právě pro formovaní jejího charakteru. Navíc je tam Viktor Čistič ... (01.12.2013)

Tak Besson bol už aj brutálnejší a naozaj si neviem predstaviť, ako sa do roly tajnej agentky dostane narkomanka, veď tá by neprešla už cez konkurz na "Tři tisíce třista třicet tři stříbrných stříkaček". 40 kilová palebná sila ale urobila svoje a plemenné býky padajú jedna radosť, nuž ale tak to je vo filmoch, kde sa to hrá na formu a nie na obsah. Popravde, keď chcem brutálnu Nikitu, tak mne stačí aj dokument o Chruščovovi. (31.01.2024)

Nikita je u mňa Bessonov film číslo tri po Magickej hlbočine a Léonovi. Príbeh feťáčky, ktorá po treste smrti dostane šancu stať sa očarujúcim strojom na zabíjanie v mene štátu, avšak vo vnútri stále cíti potrebu byť normálnou ženou s normálnym životom katapultoval ku sláve Anne Parrillaud a Jeana Rena. Besson je pre mňa režisérskym mágom najťažšieho kalibru a jeho filmy vždy oscilujú medzi psychikou postáv a akčnými sekvenciami. Tu bol však dôraz kladený skôr na psychiku Nikity. Akčné scény tu síce sú, ale sú krátke (až na výnimku na veľvyslanectve). To im však nebráni aby boli bessonovsky úderné. Scéna v kúpeľni v Benátkach je krásnym zobrazením hranice medzi dvoma životmi hlavnej hrdinky, ktorú tvoria iba tenké dvere medzi vraždiacou Nikitou a jej nechápavým snúbencom. Máloktorý režisér (a európsky už vôbec nie) dokázal natočiť tak dlhú šnúru päťhviezdičkových filmov (Magická hlbočina, Nikita, Leon, 5th Element, Messenger) . Vivat Besson, len dúfam že sa vráti aj ako režisér, nielen ako producent sračiek. 10/10 (21.03.2005)

Snímek obsahuje několik vskutku delikatesních scén, nicméně ta omáčka okolo nich byla brutálně nezajímavá a odvracela mi pozornost. Vzduchem kromě kulek prosvištělo i několik fajn hlášek, které budu vydávat za své. Hlavní plochá hrdinka bez náznaku ženských křivek mi trošku lezla na nervy. Naopak jsem se celou stopáž těšil na Jean Reno, který se objevil sice až na závěrečných pár minut, zato ale jeho role neměla nejmenší chybu. Divím se, že se mi takový kult schovával takovou dobu. Film určitě má svoje publikum i svoje kouzlo. Zdejší nadšení úplně nesdílím, nicméně jsem se příjemně bavil. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel nascendi. (11.07.2017)

Tohle je asi noční můra všech postgraduálních studentů (to je sofistikovaný vtip, jedná se o reziduální kategorii) a studentek katedry genderových studií. Zatímco dramatický oblouk té hrstky filmů s ženskými hrdinkami vede směrem mamka od dětí k chladnokrevné mašině na zabíjení (chlapů) (žena se mění v muže, jen krásnějšího) - jako třeba Ripley nebo Kiddo Beatrix. Tady se feťačka - emocionálně vyprahlá nádoba rodu středního, mění v křehkou ženu. Na počátku spočívá řešení problémů v eskalaci násilí, rozstřílení, rozkopání, ničení. Nikita je Mauglí, věc, která koulí očima, posprejuje si pokoj a souloží na prvním rande. Její triumf v poslední fázi filmu spočívá v ovládnutí nástroje, totálního primitiva a ... muže, Viktora. Polibek ho přinutí změnit plán a tím se Nikita zachrání. Tím, že se stává ženou. La femme Nikita. P.S. MRDÁ mě to srovnávání s Leonem, ta pedofilní báchorka Nikitě nesahá po kotníky. (11.05.2003)