Vojna a mier II
Vojna i mir II: Nataša Rostova
War and Peace: Part II
Obsahy(1)
Na svém prvním velkém plese se Nataša Rostovová seznámila s knížetem Andrejem Bolkonským. Zamilovali se do sebe a kníže Andrej přijíždí do domu Rostovových žádat o ruku mladé hraběnky. Získal svolení, ale z celé řady důvodů byla svatba odložena o rok. Nedlouho před vypršením stanoveného termínu uzavření sňatku se v salónu Elen Bezuchovové přiznává její bratr Anatol Kuragin k zoufalé lásce k Nataše. Nataše se rozhodne s Anatolem uprchnout. Uprchlíci jsou však včas zastaveni. Kníže Andrej ruší dohodu a vrací Nataše její dopisy i portrét.
Toto gigantické, výpravné filmové dílo, natočené na motivy stejnojmenného románu velkého ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, vzbudilo nadšené ovace filmových kritiků po celém světě. K natáčení scén z bitev, jako například Bitvy u Borodina nebo požáru Moskvy v roce 1812 byla povolána pravidelná armáda a také jízdní pluk, vytvořený speciálně pro tento účel. Exteriérových natáčení se v davových scénách účastnilo více než 120 000 vojáků. Pro potřeby produkce bylo vytvořeno více než 35 000 kostýmů. Detaily z všedního, každodenního života v Rusku devatenáctého století, dobové kostýmy, společnost a její zvyky, psychologické portréty a hrdinství národa, sláva ruských zbraní – to vše přitahuje diváka stejnou měrou jako milostný příběh úchvatné Nataši Rostovové a knížete Andreje Bolkonského. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (47)
Redukce voice-overů a velkoleposti a soustředění na postavy vytváří koherentnější a působivější celek. Působivější právě díky komornosti a koncepnějšímu a účelnější používánímu jak split-screenů apod. tak i prolínání hledisek a přenášení fokalizace z postavy na postavu. Dokonce i zmíněné vnitřní monology, zbytečně zahlcující díl první, jakoby nebyly jen otravnou doslovností (vynucovanou asi do jisté míry kulturní politikou SSSR), ale něčím jako nejasným a neuskutečněným dialogem mezi postavami. ()
Po vojne v prvej časti, prišiel v druhej mier a záležitosti vzťahov. Film nie je zbytočne preťahovaný, je umelecky spravený s úžasnou kamerou a efektami, dialógmi, proste je to starší klenot. Vidíte, aké jednoduché je spraviť perfektný film aj bez tisícov komparzistov. Ale vážne, aj tento film bol megalomanský a určite nebolo jednoduché ho natočiť, no dej bol pre mňa zrozumiteľnejší a nebol taký chaotický ako sa mi zdal v prvom diely. Iste určité tajomstvo, záhadnosť a nevyspytateľnosť treba, aby sme docielili hĺbky, akú mali v sebe napríklad Tarkovského filmy, no niekedy stačí veci pomenovať priamo. Toto bola opäť skvelá ukážka ruskej kultúry. ()
Jednoho krásného sobotního odpoledne jsem ze sledování Anny Kareniny přeskočila na sledování Bondarčukovy série „Vojna a mír". Ne, nebylo to z ušlechtilých důvodů (tedy, že by autorem obou byl Lev Nikolajevič Tolstoj, jak jsem se vás i sama sebe snažila přesvědčit ve svém deníčkovém příspěvku) ale kvůli něčemu (či spíše někomu) úplně jinému, co kolega misterz před časem ve svém komentáři k Polanského Plesu upírů nazval „prízemný dôvod“. No tak jo, přiznávám, že jsem povrchní nána a že by film s Lanovojem mohl být i o hodně horší, než místy nudná Bondarčukova sága…(a ano, tady Natašu, na rozdíl od dvou zbylých zpracování, chápu, i když ji omlouvá její věk, mě neomlouvá vůbec nic)… Když jsem se tak do této obsáhlé desetihodinové adaptace ještě obsáhlejší ságy nadšeně pustila, vůbec jsem netušila, že mě sledování za necelé dva týdny čeká znovu, tentokrát v tv a v HD kvalitě. Nebudu komentovat každý díl zvlášť, jelikož opravdu netuším, jak bych komentovala ten třetí, pojednávající téměř celý o bitvě u Borodina (ze tří hvězd ho na čtyři „vytáhl“ až závěr), a jelikož bez debaty dávám vždy přednost míru před válkou, dávám přednost i tomuhle před těmi ostatními. Možná bych tuto část dokázala ohodnotit pěti, každé další zhlédnutí se mi líbí více a více (zde jsem si např. „užila“ pohled vlka na svět lidí, ač jsem prve myslela, že je to stříbrná liška; tsss, biologie mi nikdy nešla…). Jak jsem si v prvním díle o knížeti Andrejovi už nějakou dobu před koncem přála, aby se tam už konečně objevil ten dub, tady jsem zas až tak úpět nemusela, a zvykla jsem si i na pohledy do tanečního sálu přes otevřené dveře či pohostinnost ruského venkova. Leč i v tomto díle bych někdy přivítala zdržení a vysvětlení a jindy zase tempo furioso. Obvykle, bohužel, zcela jinak než pan režisér. Komentář možná po dosledování série v HD upravím, možná rozdělím na více částí. Uvidíme, uvidíme… ()
2 časť je viac rodinná melodráma. Nie je taká strhujúca ako prvá časť, ale svojím spôsobom to stále celkom dobre funguje, s dobrým vizuálom a väčšinou pútavými výkonmi, ktoré upútajú pozornosť divákov. Táto časť má jeden z najlepších momentov adaptácie. Musím uznať, že ples je jednou z vizuálnych vychytávok celej adaptácie, svojím rozsahom vyráža dych, je nádherne choreografický a nádherne romantický. 7/10 ()
Vojna a mír je v tomto díle pouze mírem. Vojny se v celém díle, který je výrazně kratší než jeho předchůdce, prostě nedočkáme. Celý díl se točí kolem Nataši Rostovové, jak už bystřejší jedinci vydedukovali z názvu. Ti pomalejší i úplní dementi si to uvědomili právě nyní. Kdybych chtěl být ještě konkrétnější, tak bych jistě prozradil, že se vše týká počátků milostného života této hraběnky. A protože se pohybujeme v dobách plné pedo bearů, tak je hraběnka u mužů oblíbená. Těžko uvěřit, že ji v době natáčení, pokud mě nezrazují počtářské dovednosti, bylo cirka 24 let. Vypadá spíše na 11 a půl a chová se na 13 pryč. Nikdy bych nevěřil, že mě někdy osloví milostný příběh dvou a více lidí. U podobně laděných snímků se obvykle svírám v bolestech, ale tenhle kousek skutečně není špatný a já musím hodnotit shodně s dílem minulým - tedy 3*. ()
Reklama