Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dvoudílný historický film se věnuje nejdramatičtějšímu období ze života plukovníka Emanuela Moravce - vlastence, který se stal symbolem české kolaborace s nacisty. Emanuel Moravec (1893–1945) byl jednou z nejrozporuplnějších osobností moderních domácích dějin. Pozornost si získal jako přední český politik a voják z povolání, teoretik válečnictví a ceněný publicista. Coby horlivý vlastenec bojoval v československých legiích... První část televizního filmu zastihuje Moravce na sklonku období první republiky, kdy se hlásí k ideálům prezidenta T. G. Masaryka. Patří do nejužšího okruhu kolem prezidenta Beneše. Prosazuje ozbrojený odpor proti nacistickému Německu. Mnichovská dohoda je pro něj takovým zklamáním, že začne otevřeně kritizovat Benešovu vládu. Vinou svých radikálních postojů přijde Moravec o dosavadní silnou ekonomickou pozici. Krach svého životního konceptu nese těžce – a pak se objevuje nabídka spolupráce s německými okupanty... Druhá část vyprávění zastihuje Moravce po krachu jeho životního konceptu, poté, co přijal nabídku spolupráce s německými okupanty. Bývalý horlivý vlastenec se nyní přimyká k novým ideálům. Stává se jedním z nejhorlivějších představitelů české kolaborace s nacistickým okupačním režimem. Hitlerovu politiku a ideologii fašismu propaguje tvořivě a oddaně. Teprve postupně si ve své zaslepenosti uvědomuje, kam ho jeho ambice a touha po moci přivedly... Dvoudílný televizní film vznikl podle námětu a scénáře zkušené autorské dvojice Lucie a Josefa Konášových, režisérem je Biser A. Arichtev. Projekt vznikl v koprodukci České televize (TPS Aleny Müllerové) a společnosti Rolling Media. Producentem je Vítězslav Jandák ml. – syn populárního herce Vítězslava Jandáka, který si ve snímku zahrál menší roli. V hlavní roli se objeví slovenský herec Marián Labuda ml., který i fyzicky odpovídá svému historickému předobrazu – Emanuelu Moravcovi. I další postavy ve filmu si zahráli známí herci: partu hrdinova morálně neústupného přítele z legií se ujal Ondřej Vetchý, roli jeho kamaráda, redaktora Lidových novin, si zahrál Ondřej Malý a hrdinovu manželku hraje R. Poláková, náročnou roli jeho mladičké milenky Jolany autoři svěřili talentované Daně Droppové. V roli prezidenta Beneše exceluje Viktor Preiss, zatímco prezidenta Háchu ztvárnil Milan Kňažko. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (138)

mira007 

všetky recenzie používateľa

Arichtev režie - i syrové věci historie zobrazené nažehleně, Konášovi scénář - historie ukázaná optikou mezilidských vztahů ... toliko teoretických obav předem. V Anatomii zrady o kolaborantovi Emanuelovi Moravcovi naštěstí tvůrci ukázali ze sebe to lepší, k čemuž pomohl solidní rozpočet, věrohodná výprava, dobré obsazení a poutavý způsob vyprávění. Po prvním dílu musím napsat o naději, že by to mohl být jeden z nejlepších tv filmu roku dle mého gusta. Přehlédnu ty vsuvky dobových záběrů, které tam vůbec nepasují a nadsadím pět hvězd, protože v dnešním koronapůstu jakékoliv nové tvorby se to zdá jako zjevení a hodně se mi líbí mladej Labuda. Po druhém díle kapku zklamání, že Konášovi přeci jen zvítězili se svou taktikou - na historii čas nebyl, tak se tři roky války přeskočili střihem, zato hnípání se ve vztazích otec a syn bylo času habaděj. Možná, že dramatickou tečkou měl být spíš lynč manželky Moravce, která si věřila, že ji nikdo nepozná ( ono mne celku překvapilo, že Dana Droppová rodící se hvězdička filmů Sviňa a Hodinářův učeň tady měla druhou největší roli ) než to kopání hrobu. Formálně bych měl srazit hodnocení, ale nechám to, ikdyž mi taky vadilo, že Labudu zbytečně předabovali, jednak má parádní hlas a jednak už v češtině i hrál. ()

Cheeter 

všetky recenzie používateľa

Osobně jsem spokojený, byť chyb je tam hodně. A kdo je hledá, tak najde. Mrzelo mě to, že na jedné straně se povedlo dobře chytit podoby některých historických postav, na té druhé to bylo úplně vedlo. Preiss ala Beneš super, jen ho měl někdo předabovat, hlas měl úplně jiný. Kňažko jako Hácha? To vybíral snad někdo slepý. A tak by se nechalo pokračovat. Jinak se mi líbilo, jak byla snaha zachytit jenom určité kapitoly z Moravcova života. Škoda jenom, že více nerozpracovali Kuratorium, to by jistě za to stálo. ()

Reklama

Enšpígl 

všetky recenzie používateľa

No tak jsem nakonec zklamenej a docela hodně, naprosto příšerná technická stránka filmu, jak muže být dokumentářní záběr jako součást reálnýho příběhu z pohledu filmové postavy ? Dále si asi někdo nevěřil na dialogy - oprávněně a tak je přehlušil hudbou, ale sere mě, že i tak silný příběh kolem E.Moravce působil až moc bezemotivně, dialogově velmi povrchně a pokud jde o herce tak se mě asi nejvíc líbil Jirka Vorálek což byla hodně vedlejší role, ale když byl na skle, bylo cítit, že ví jak svou postavu dát. Chce to udělat znovu, jinak a fakt si dát péči s dialogy a hlavní postavou. ()

xxmartinxx 

všetky recenzie používateľa

V přvní řadě je potřeba zmínit otřesnou audiovizuální postprodukci. Obraz je gradeovaný, jako když patnáctiletý puberťák poprvé objevuje Instagram. Ale to je pro mě pochopitelnější - to je prostě nevkus režie (ostatně všechny stylistické volby jsou ve znamení okázalého kýče). Ale ten zvuk? Postsynchrony už tu fakt zní, jako by si náhodní lidi vylosovali náhodné postavy a namluvili je v ponorce 2 kilometry pod vodou. Ruchy na ulici evokují záznam halového fotbalu. Nechápu to. A tohle není nějaká věc názoru - to je tak blízko objektivní realitě, jak jde být. Není otázka, jestli to tak je, ale proč to tak proboha je? Nebo se to dodělávalo kvůli koronakrizi přes Skype? Ty voiceovery znějící jako komentář k přírodovědnému dokumentu jsou pak zlato, ta absurdita technické nekvality je neuvěřitelná. Přitom Češi jsou rozhodně schopní dělat oboje na normální úrovni a já jsem si naprosto jistý, že ten samý tým by musel být schopný udělat normální zvuk. A co do děje... jde o zvláštní kombinaci polopatičnosti a nečitelnosti, kdy o konání všech víme vše, protože nám ho každý opakovaně popisuje, ale přitom mu vůbec nerozumíme, protože postavy postrádají jakýkoliv vnitřek. O Moravcovi nevím z toho dvojfilmu nic. Hlavně že v prvních šedesáti vteřinách stihnou filmaři ukázat kozy - na to jsou v České televizi kvóty. Podobně jako u Monstra je v první řadě smutné, že tak silný námět je zpracován tak strašně špatně. Tohle je skoro větší umění udělat takhle blbě, než by bylo udělat to průměrně. ()

UncleG 

všetky recenzie používateľa

Nebyl by to vůbec špatnej film. ... Kdyby ovšem v titulní úloze hrál někdo, kdo má alespoň minimum hereckého talentu. A kdyby vypadal alespoň vzdáleně jako VOJÁK a ne jako pochodující brambora. Marián bohužel působí příliš slabošsky, uboze, pyknicky, než aby dokázal ztvárnit bezcharakterní svini s ocelovejma koulema, jakou Moravec bezesporu byl. A taky kdyby do toho, prosím, nešmidlala naprosto irelevantní dojemná hudba a kdyby to celé mělo o cisternu míň vizuálního kejče. Kapitolou samou pro sebe jsou pak naprosto otřesný postsynchrony, který posouvaj celej tenhle spektál daleko za hranici nekoukatelnosti. Příběh byl ale přitom fakt dobrej... ()

Galéria (80)

Zaujímavosti (26)

  • Film se natáčel v autentických lokacích na více než 40 místech v Čechách (např. Černínský palác, Nosticův palác, Petschkův palác nebo Lucerna), ale i v Německu (mimo jiné na Rujáně). Některé části Prahy se musely natáčet v Žatci. Praha se totiž od padesátých let výrazně proměnila a pro film byla moc barevná. Scéna na Pražském hradě s prezidentem Dr. Edvardem Benešem, kterého hraje Viktor Preiss, se nakonec natáčela na zámku v Libochovicích. Natáčelo se také ve Vojenském technickém muzeu Lešany, mj. scény s bunkrem ze září 1938. (Zdroj: Rolling media s.r.o.)
  • André Hennicke natáčel v České republice a s českými tvůrci vůbec poprvé. Přesvědčil ho především scénář a velké nasazení produkce. (Zdroj: Rolling media s.r.o.)
  • Při odjezdu Moravce z Kolovratského paláce do Černínského paláce při obsazování Prahy, je zde vidět i méně známé vozidlo „Vodník“, obojživelný automobil. (Winster)

Reklama

Reklama