Show hrôzy

Líbila se mi druhá polovina povídky o plážovém pískovišti a tasmánském čertovi, jejich úvody mě ale pekelně nebavily, stejně tak zbývající tři povídky okolo, které mají svou nezáživnou brakovostí namířeno do nejhlubších hloubek odpadu. Už nikdy víc, raději nějaký tradiční povídkový seriál alá Věřte nevěřte, Příběhy ze záhrobí, Neuvěřitelné příběhy, nebo správně potrhlej brakovej filmeček alá Chillerama, Dům v kraji hrůzy, Klub příšer apod.... I druhý díl Creepshow byl koukatelnější, ačkoli příběhy nebyly námětem o moc lepší. 20% (16.11.2014)

Hudba: John Harrison...soubor hororově laděných povídek z hlav autorů Stephena Kinga a George A. Romera slibovala velký zážitek. a velký zážitek to skutečně je. nejedná se sice o extrémně mrazivou a strašidelnou podívanou, ale všechny povídky jsou natolik kvalitní, že se ani chvilku nenudíte a Creepshow je tak především velmi zábavným dílem. vyzdvihnu kvalitní masky, creepy hudbu a neobvyklé herecké výkony některých představitelů (Leslie Nielsen záporákem, Stephen King retardem...) (22.01.2011)

Asi jsem viděl něco jiného než ostatní. Možná, že to bylo vtipné, ale já ty vtipy nepochopil, možná to bylo strašidelný, ale ani to mi nepřišlo. Obrovské zklaméní. Čekal jsem povedenou horor/komedii s Nielsenem, ale ten mi taky nesedl do role. Prostě jsem tomu nepřišel na chuť. Asi už jsem z úplně jiné generace, která to nemůže pochopit. (20.12.2010)

Pět hororových povídek, s pointou ve stylu nelsonovského "cháchá", nabízí zábavu typickou pro rozverná osmdesátá léta. Zapomeňte na civilnost, vše je tu podřízeno nadsázce či smyslu pro třeskuté vtípky z obchodu s legráckami. Nedokážete-li se zasmát zvuku prdícího polštářku, patrně pro vás Creepshow nebude tou správnou volbou. Po krátkém prologu s malým vášnivým čtenářem hororů, jehož ztrestá chrapounský otec, se nám představí první povídka Otcův den. V hlavní roli olezlá, vylezlá a vlezlá mrtvolka toužící po sladkém dortíku. A že si jej nakonec upeče sama, to by čekal málokdo. Roztomilá zombie vybíjená. Pak přichází na řadu to nejhorší z celého souboru, Osamělá smrt Jordyho Verilla. Jordy Verill je farmář, Stephen King a debil. Po nálezu meteoritu počne obrůstat mechem, koukne na televizi, vypije pivo, vykoupe se a zastřelí. Byl jsem rád. Třetí příběh s mnohoznačným názvem Něco, co tě úplně pohltí, nemá nic společného s deepthroatem, ale pro mě osobně byl tím nejlepším, co mi tahle antologie nabídla. Parádní výjeb s Leslie Nielsenem alá Carpenterova Mlha. Poté najdeme pod schody staré univerzity Bednu z roku 1834 a v ní uskladněný a hladový „asiYetti“ sežere, na co přijde. Milé a krvavé. A na závěr si dáme rendez-vous se šváby, kteří v množství větším než malém navštíví byt jednoho starého a protivného dědka a dezinsektor nemá zrovna čas. Krásně nechutné. V epilogu pak už jen dostane chrapoun, co si zaslouží a zábavná projížďka panoptikem hrůzy končí. Příjemně nostalgická čtyřka. (12.01.2017)

Vidieť to ako teenager určite by vo mne Creepshow zanechala lepší dojem, predsa len teraz sa človek na niektoré z poviedok pozerá s miernym úsmevom. Treba oceniť že kratučká poviedka o Billymu dostala v seriály Creepshow ktorý sa na scéne objavil minulý rok vlastný príbeh a celkovo súčasný formát keď sú po dve poviedky (respektíve v poslednej epizóde jedna) uvedené ako cca 45 minútové epizódy seriálu. Je jasné že Kingove poviedky sa mohli dočkať aj lepšieho spracovania, ale na svoju dobu viac ako dobré. potešila smerová tabuľa na rázcestí s označením Castle Rocku, tá ma v každom spracovaní noviel z pera legendy Stephena Kinga na filmovom plátne dostane. (06.05.2021)