Nesmrteľná milenka

Keď som bola malá, videla som kúsky z tohto filmu, tajne. Mama mi kázala ísť do postele. Ale ja som nazerala. Niektoré scény som si zapamätala, tak silne vtedy zapôsobili. Keď 1. žena vstúpi do salónu a vidí hrať pianistu, hviezdy na jazere a ešte podvedomo si pamätám nejakú násilnú scénu. Náhodou som narazila na tento film. Čo ma potešilo - nie som viac nestranná. __ Jeden z prvých záberov, vidím Prahu a Hradčanské náměstí, Valdštejnskú záhradu, Stavovské divadlo, ďalšie známe uličky, zámky Buchlovice a Milotice, Kroměříž. Ešte si neviem spomenúť, kde je ten červený zámok /kam prišlo nové piano/. Všetko miesta, ktoré som navštívila. V scénach často rozoznám češtinu. To všetko je mierne vzrušujúci nádych, že to je "náš film", takže opäť dôvod k zaujatosti. Beethovenovu hudbu tiež obľubujem. Hoci, často mi prišli skladby nie úplne vhodné k scéne. Zaznela, lebo tvorcovia chcela dať čo najviac najslávnejších kúskov na 1 mieste?? Hm. A pak Rossini! Šikovné! Divák spozornie, že aha! to nie je rovnaký štýl! (The Thieving Magpie - hneď asociácia so Sherlockom, dammit, ďalší dobrý bodík) Celkovo film extra nevytŕča. Honba za záhadnou láskou z listu mi pripadá trošku umelá. Dostali ma spomínanými hviezdami a Beethovenom na ulici, v obložení detí. A za lokácie a hŕbu českého produkčného tímu. Mohlo byť lepšie ale. dá sa. (10.06.2012)

"Mohu žít jen s tebou nebo vůbec ne…." Teorií, kdo byla ona Beethovenova nesmrtelná milenka, je jistě celá řada. Možnost, že by jí mohla být matka Beethovenova synovce Karla, s níž se po smrti svého bratra Kaspara soudil o jeho poručnictví, je hodně smělá. Přesto musím říct, že závěrečná pasáž filmu, v ním si dotyčná čte onen slavný milostný dopis, je hodně působivá. Ale nadchla mě už i předchozí filmařská kreace s malým Beethovenem plovoucím na hladině pod hvězdným nebem, která doprovází závěrečné finále z 9 symfonie s Odou na radost. Malý Beethoven trpící pod nadvládou svého tyranského otce se pod hvězdnou oblohou konečně může cítí svoboden, ten starý a hluchý jen tiše stojí na koncertním podiu při premiéře jeho nejslavnějšího díla, a ani si nevšimne potlesku, kterým je jeho velkolepé dílo odměněno. Opravdu působivé. "Kletba se prolomila..." PS: Jako správný Čech musím ocenit, že se ve snímku objeví celá řada krásných našich lokací včetně třeba Stavovského divadla, které v filmu představuje vídeňské divadlo Theater am Kärtnerthor, kde měla 9. symfonie ve skutečnosti premiéru. (28.12.2020)

Jednoznačným kladem filmu je Oldman v titulní roli a samozřejmě Beethovenova hudba, která i průměrným scénám dodává gigantický náboj. Přes několik nesporně působivých vizuálních momentů je však film oproti mistrovském Amadeovi pouze stereotypním brnkáním na strunu milostného příběhu, které má svým zvukem odhalit kus mistrova nitra, ale bohužel vyznívá jaksi do ztracena. Rozhodně to není špatný film, ale velikosti látky nedorůstá... (26.03.2004)

Hodnocení pod 3 hvězdy nechápu, ale ok. S mojí slabostí pro Oldmana a Beethovena je jasné, že mé hodnocení je asi nekritické, ale čert to vem. Po opětovném shlédnutí (a v rámci silně melancholické nálady) zvyšuji ze 4 na 5. "...Kdybychom mohli být spolu, necítili bychom žádnou bolest. Kde jsem já, tam jsi i ty..." (08.02.2016)

Beethovenova "Unsterbliche Liebe" (Nesmrtelná milenka - "Nehynoucí láska"  prozrazuje sice hlubokou ignoranci tématu, avšak jak může být ženská nersmrtelná, nesmrtelná může být jenom láska) je sice perfektně, ale také naprosto unyle natočený film. Beethovenovu hudbu jsem hodně poslouchal v raném mládí; dnes se domnívám, že je to proto, že jsem moc jiné hudby tehdy neznal. Rád jsem si jeho hudbu poslechl ve filmu, protože na Beethovenův koncert jsem od oné doby nešel a jistě již nepůjdu, ani celou jdnu symfonii bych asi nevydržel. - Nedalo mi to a pustil jsem si 'Maria João Pires: Beethoven Sonata n. 32 in C minor, op. 111, II', ale ani to mi už nešlo. (19.08.2021)