Brubaker

Naprosto vynikající drama. Brubaker má vynikající scénář a atmosféru a nenudil jsem se u něj ani sekundu. Postava Henryho Brubakera, rozumného, sečtělého a čestného člověka, se rázem stala jednou z mých nejoblíbenějších. Jeho snaha přetvořit rozpadající se zahmyzené vězení plné bestiálních vězňů-pomocníků a zkorumpovaných průmyslníků kolem, se střetává nejen s politickou nevolí státní komise, ale i s lidmi, kteří se doposud obohacovali na úkor vězňů. (26.12.2008)

Sledování mi asociovalo kultovní Shawshank (prostředí, vykreslení vězňů,..), jenž tu okupuje vedoucí příčku Nejlepších filmů - info pro ty co si toho nevšimli. Jak se ale divám na některé komentáře, tak nejsem sám. :-) Samozřejmě vím, že se oba filmy také odlišují a o tom teď pohovořím, neobejde se to ale bez spoilerů, takže prosím ty diváky, jenž tento snímek a výše zmíněné Vykoupení... neviděli, ať dále nečtou. Mohli by se ochudit o velmi pěkné filmové zážitky. __ Zatímco Darabontův vězeňský opus Shawshank. jehož námět Stephen King ve své knize Čtvero ročních období označil přívlastkem - příběh o naději (už to mluví za vše), zařazuji díky konečné pointě k nejlepším čili k nejlidštějším "dospělackým" pohádkám, tak Brubakera musím poslat do skupiny nejsmutnějších realistických dramat, částečně za to také může pointa. Brubaker je sice silně humánní film, popisuje nefunkční vězeňský systém, který vychází z lhostejného systému politického a společenského (korupce, podfinancování, atd.) a hlavně zachycuje snahu tuto chybu vyřešit, ale konečné vyznění a vlastně skoro celé sledování, alespoň ve mně, vyvolávalo pocity jako beznaděj či marnost lidského snažení.. Já mám ale pro filmy, které vypráví o nelidských podmínkách respektive nelidských místech nebo o člověku, jenž se vydal do boje s větrnými mlýny (v tomto filmu ztělesněn idealistickým ředitelem Henry B.) opravdu slabost, takže hodnotím silně nadprůměrně. A to i přestože mám v hlavě radikální (možná dokonce nelidský) plán na reformu vězeňství, hlavně pro nejtvrdší delikventy a recidivisty. 90% (08.10.2012)

Druhý vězeňský snímek Stuarta Rosenberga. V tom prvním si zahrál vezněného Paul Newman (legendární FRAJER LUKE), v tom druhém nad vězněnými drží dohled inovativní ředitel věznice Robert Redford. Tentokrtá nikoliv LEGENDÁRNÍ, ale rozhodně hodně kvalitní snímek se znamenitou hereckou sešlostí a skvělým (samozřejmě!) Robertem Redfordem. (01.12.2006)

Scénář - W.D. Richter a Arthur A. Ross. Kamera - Bruno Nuytten. Hudba - Lalo Schifrin. Dirigent: Lalo Schifrin. Orchestrace - Terence A. Bonnell, Jack Hayes. Hudební producenti - Nick Redman a Douglass Fake. Hrají - Robert Redford jako Henry Brubaker. Tržby v USA za první víkend: 2 748 079 $ (594 kin) (25.04.2011)

Dost jsem se na film těšil. Po zhlédnutí se ovšem cítím dost zklamán. Čekal jsem emočně vypětější hru. Film je především hrozně ukecaný, než cokoli jiného. První polovina je dost ubohá a nedá se na ni koukat. Jináč se jedná prakticky o to, co slibuje obsah. Redford rozehrál hru na nože proti vězeňskému systému, který je prohnilý až do morku kostí. Snaží se protlačit jakýsi svůj alternativní systém, o kterém bych si troufl prohlásit, že by ve finále nefungoval o nic lépe. Nemyslím si, že by po jeho praktikování vězňové opouštěli věznice nějak napraveni. S přidělenou volností by věznici možná tak opouštěli výrazně dříve, než jim velí výše trestu. Mnohem více se mi líbil systém, který zavedl jeden pán v tomto velkofilmu. Silnějších pasáží je ve filmu opravdu jen pár. Film je převážně řízen pod taktovkou nudy. Lidskost z filmu jen srší, ale ve finále jej shledávám převelice nereálným. S přimhouřením oka to vidím maximálně na ty dva kousky. (15.06.2016)