Réžia:
Roberto RosselliniKamera:
Otello MartelliHudba:
Renzo RosselliniHrajú:
Nazario Gerardi, Severino Pisacane, Aldo Fabrizi, Arabella Lemaitre, Peparuolo, Roberto SorrentinoObsahy(1)
Na filmové plátno přenesené krátké epizody ze života sv. Františka z Assisi a četné skupiny jeho následovníků, počínaje jejich návratem z Říma od papeže Inocence III. Setkat se zde můžeme např. s Františkovou následovnicí sv. Klárou, nebo Nikolajem, tyranem viterbským. Na scénáři k filmu se podílel mj. i Federico Fellini. (ČSFD)
(viac)Recenzie (14)
Banda pomatených mnichů s inteligencí dítěte běhá sem a tam, ale naštěstí má nad nimi kontrolu největší blázen z jejich řad, zároveň tak trochu sadomasochista (dokonalá radost) a věčný uplakánek František, který je s otcovskou trpělivostí poučuje o moudrech božích. No, nemůžu říct, že bych se nezasmál, ve výsledku vlastně docela dost…ale jestli některé ze scén byly opravdu zamýšleny jako komické, tím bych si „tak úplně“ jistý nebyl (nebo to bylo celé koncipováno jako komedie a já to jen nějak neprokoukl). Na druhou stranu, všudypřítomná odzbrojující naivita a hlášky (které by člověk čekal spíš od uživatelů marihuany než od mnichů) zas nemohou zakrýt přítomnost očividné nudy. Ale i díky sehrané dvojce blbců Ginapro-Giovanni a velmi originální scéně se „švihadlem“ to budou celkově lepší 3*. I když uznávám, že cílová skupina opravdu nejsem. ()
Také byste chtěli žít ve společnosti veselých a zbožných mužů? Na to se nás ptá tento Rosselliniho film, natočený v kongeniálním františkánském duchu. Jak na úsvitu 13. století žil a myslel tvůrce Laudes Creatuarum (Píseň tvorstva či Óda na stvoření) to snad ví, jen Roberto Rossellini. František se svou partou opravovali pobořené kapličky, jako tato v Porziuncole, zasvěcená sv. Marii andělů (nyní opět pobořená), a přitom konali skutky mající téměř donkichotskou patinu (František neměl do rytíře nikdy daleko) - třeba: setkání s Klárou, prasečí nožička, návštěva v knížecím táboře, setkání s nakaženým leprou a co je to opravdová radost, musí nadchout každého, kdo se dosud nestal skalním pesimistou. "Chválen buď, můj Pane, skrze sestru vodu, která je tak užitečná, dobrá, pokorná a čistá." (Přeložil Jaroslav Pokorný). A co my, můžeme chválit vodu, která je ochucená, balená, znečištěná a sterilní. A naví je jí stále méně a méně. ()
Z počátku jsem si říkal, že to bude asi něco hodně naivního, ale postupně jak dál film epizodně běžel, mě stále více a více přitahoval a vtahoval do doby svatého Františka. Špičková scéna, kdy františkánským mnich přišel mezi hordu divokých vojáků, a to co se tam odehrává, to mě absolutně dostalo. Na svoji dobu geniálně natočené a i dnes uhrančivé. ()
Pekný film. Na živote Františka a jeho bratov je možno obdivovať, že oni dosvedčovali evanjelium nielen slovami, ale aj konkrétnymi skutkami. Film je zároveň aj výzvou pre tých súčasných služobníkov cirkvi, ktorým už chudoba, čistota, poslušnosť, alebo kázanie spásy jedine v mene Ježiša Krista už nič nehovorí. ()
Kvítky ze života svatého Františka z Assisi a jeho bratří jsou fascinující sbírkou legendaristických miniatur plných pokory a zázračnosti. Roberto Rossellini z ní vyňal jedenáct a svázal z nich podobně čistou kytičku. Z neupovídaných, ale sdělných legend dokázal vytěžit neuvěřitelně imaginativní a dramatická vyprávění. Původní tóny zintenzívnil pronikavou obrazností (především úžasnou konfrontací člověka a krajiny) a příběhy odlehčil jemným humorem. Nepatetické nahlížení života prvních menších bratří plně odpovídá jejich prvotní spiritualitě, dodnes povzbuzující. Nezbývá než litovat, že Rossellini zůstal jen u těchto jedenácti. Natočeno s láskou a „ke chvále Ježíše Krista a chudičkého Františka.“ ()
Galéria (20)
Fotka © Carlotta Films
Zaujímavosti (6)
- Scénář vznikl podle středověkých legend ze 14. století o životě Svatého Františka a životě bratra Ginepra. (Kulmon)
- Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Je zařazen v kategorii filmů, které jsou významné svými náboženskými myšlenkami. (gjjm)
- Svatého Františka i ostatní mnichy hráli skuteční františkáni. (Kulmon)
Reklama