VOD (6)
Obsahy(1)
Miles Morales sa vracia s ďalšou kapitolou oskarovej pavúčej ságy, Spider-Man: Cez paralelné svety. Po opätovnom stretnutí s Gwen Stacy je Spider-Man z priateľskej brooklynskej štvrte katapultovaný cez Multiverzum, kde sa stretáva s tímom Spider-ľudí, ktorých úlohou je ochrániť jeho existenciu. Keď sa však hrdinovia sporia, ako si poradiť s novou hrozbou, Miles sa ocitne v súboji s ostatnými Pavúkmi a musí prehodnotiť, čo znamená byť hrdinom, aby mohol zachrániť ľudí, ktorých miluje najviac. (Itafilm)
(viac)Videá (6)
Recenzie (511)
Nářez plný nápadů. Oslava všech kreslířů a umělců, kteří každému z představených světů vtiskli výjimečnou a jedinečnou atmosféru. Akční scény jsou tak nabité, že budete chtít jít velmi brzy do kina znovu. Užít si je, studovat je. Ne však jen vizálem je divák živ a je třeba pochválit i scénář. Každá postava je skvěle promyšlená, má svůj minipříběh a vyvíjí se. Moudra, která Spider-mani/manky sypou z rukávů dávají smysl a baví (protože Spidy je srandista), kazdý divák si zde musí něco najít. Mě se jako Petru B. Parkerovi taky narodila od prvního dílu dcera a jestli jsem v něm poznával svoje otcovské stereotypy? No jasně že ano, tak dobře jsou ty postavy napsané. Každý si tu něco najde. Má to i svou osudovost a nezvyklého padoucha, který to v jedničce zchytal koblihou a pak měl trochu smůlu. Z trdlovitého vědce a padoucha třetí kategorie až na zkázu celého multivesmíru snadno a rychle? No možná ne zkázu... možná, protoře si musíme počkat na trojku. No a shrnutí? Po reklamně na časopis Sluníčko to sešlápne plyn až k podlaze zvolní až v otevřeném závěru. - Tys ji vzal do další bitky? - Já? Ne. Dyťs to zakázala, takže ne. Vůbec. ()
V roce 2018 vznikl jeden animovaný milník, který se zřejmě mohl překonat jen těžce. O to větší radost může udělat fakt, že bude jeho pokračování minimálně zhruba stejně zásadním animovaným milníkem, který revoluční animaci představuje snad v ještě působivějším světle. Tahle celovečerní oslava komiksového média je potěchou pro radost a potencionální ukázkou toho, že právě v podobném duhu tkví budoucnost komiksových filmů. Nezbývá než doufat, že to koncem března potvrdí závěr této doposud dech beroucí trilogie.... (Viděno v kině: 2x) ()
Z již naprosto vyždímaných Spider-Manovským motivů se to snaží vehementně vytáhnout alespoň kapku nějakého svébytného pojetí, díky čemuž si ovšem dost bezostyšně vypůjčuje témata a motivy z Ricka & Mortyho (Citadel of Spider-Mans, ztráta čerstvě nabytého pocitu individuality, protagonista obětí svého vlastní kánonu). Citování všelijakých memů, neustálé shazování se, mudrování a falešné twitterové teen-edgy statementy, kterými se častují permanentně postavy v průběhu všelijakých akcí, jsou zase taková ta otravná aktuální snaha udělat ten film za deset let nerelevantním, ale já to tentokrát prcám, protože existuje tady taková věc a to je divákův potenciál. Tady se může pořád mluvit o tom, co je filmařský potenciál, herecký potenciál, příběhový potenciál ve směru k tvůrcům, ale pak je tady ta míra toho, co je schopný všechno unést a vstřebat divák, když se to na něj začne sypat najednou. A tady přichází moje osobní superschopnost a to, že já jsem schopný a ochotný vstřebávat najednou opravdu hodně. Dokonce v tom nacházím potěšení a o to víc mě mrzí obvyklá prvoplánovost a prostota obrazu většiny současných akčních filmů. Nicméně jednou za pár let dorazí něco jako Bekmambetovy Denní a Noční hlídky, Wanted, Bad Boys II, Fury Road či Transformers u kterých si spousta lidí říká, že dobrý, ale už je z toho trochu bolí hlava, zatímco já mám šťastně krvavé oči, slinu v koutku a zvuk vytočenej tak doprava, až je doleva. Z tohohle hlediska je pro mě zážitek s Across the Spider-Verse monumentálním naplněním, během kterého jsem vydechl tak dvakrát. Desítky plánů, diváka objímací pojetí prostoru, permanentní hlediskové i stylistické změny vyprávění, ta halda věcí co se děje v každém záběru, jak je to rytmizované do hudby (mimochodem pečlivě a velmi diverzně vybraný soundtrack, který naštěstí nikdy nesklouzne k parazitování na zavedených hitech) a hlavně jak každý záběr je v nepředvídatelném pohybu. A téměř vůbec se to v tomhle nezastaví. Když naběhly závěrečné titulky, regulérně se mi klepaly ruce. ()
Prvé dve tretiny sú úplne fenomenálne a minimálne po vizuálnej stránke pravdepodobne vrchol animovaného filmu. Tretie dejstvo to ale zásadne ťahá dole. Zápletka o "kanóne" je žvást, námet o multiverzoch po všetkých MCU a DCEU i samotnom prvom animovanom Spider-Manovi, je, zdá sa, pomerne vyčerpaný (samotný Spider-Man lepšie funguje, keď sa rozoberá jeho vzťah s rodičmi, Gwen a čo to obnáša byť hrdinom, než v spektakulárnom príbehu lomcujúcom multiverzom). No vrchol je donekonečna naťahovaná posledná dvadsaťminútkovka spejúca do neodvratného otvoreného konca. ()
Blesk nikdy neuhodí dvakrát na to stejné místo, pokud nejste Phil Lord a Chris Miller. Ti blázni to znovu dokázali a znovu posunuli Spider-Mana, animaci a superhrdinský filmy o úroveň výš. Na tak velkolepý, energický a divoký film, který je tradičně nabobtnalejším a velkolepějším pokračování se však jedná často o překvapivě komorní a emocionálně silný kousek. Který nezapomíná na důležitost výstavby. Postavy, mytologie, zápletky a záporaci se krásně organicky rozvijí, jakoby to od začátku měla být jasná trilogie. Takhle přirozený pokračování, které krásně pokračuje v načrtnutých vztazích a tématech, jen tak neuvidíte. Ovšem je to jen první půlka z celku a tak tu máme trochu podivnou strukturu, která hlavně ve finále brání filmu naplnit stejný potenciál. A až trojka zpětně ukáže, zda se tenhle film postaví po boku staršího brášky a nebo půjde o lehce slabší film. ()
Galéria (56)
Fotka © Columbia Pictures
Zaujímavosti (31)
- Ve scéně, kdy Miles Morales skočí do bytu, je možné si všimnout, že Ganke Lee hraje na konzoli PlayStation 5 hru „Spider-Man 2“. (sQelle)
- Název filmu se objeví až před závěrečnými titulky. (griph)
- Na začátku filmu vidíme, že Miles propagoval dětský pudr, který mu v prvním díle doporučil Peter B. Parker do jeho obleku Spider-Mana. (SpiderBoy)
Reklama