Spider-Man: Bez domova

Vypadá to, že se v Sony po poslední komiksové sračce (čti Venom 2) chytli za nos a poslali letos asi jediný opravdový komiksový blockbuster na jaký jsme byli zvyklí do té doby, než v Disney najeli na ultra-progresivní notu a soustředí se spíš na to, aby každá jejich komiksárna byla jen o politice, rasismu a sexismu. Je mi absolutně jedno, že teď budu znít jako sexista já, ale takhle to prostě dopadá, když komiksový blockbuster točí chlap, co má očividně komiksy rád a ví jak natočit poutavou akci. Jinými slovy nebe a dudy oproti těm neschopným krávám, které posrali celej letošní MCU, bo chtěli sdělit nějakou debilní "mesydž", která NIKOHO nezajímá ... jen tak dál Sony, nakopejte těm politicky korektním dementům v Disney prdel. (20.12.2021)

Zdařilý popcorňák a solidní "spajdrmenovka" o přerodu Petera z náctiletého cápka v muže, která však naprosto selhává ve dvou aspektech. Paradoxně v těch, na kterých by měla stavět a stát; ve využití starých známých a ve fan-servisu. V době kdy spider-universum nabídlo v posledních několika mála letech takové skvosty jako Paralelní světy (takto se pracuje s možnostmi "mnohasvětů"), Life Story (takto vypadá skutečný fan-servis) či insomniackou reimaginaci (takto se pracuje s vážnými tématy ve Spideyho podání), tak přijít s něčím, co si sice skvěle rozsype na zem veškeré dostupné kostičky LEGA, ale nesestaví z nich vůbec nic než přesně to co čekáte, to je na přes držku. Přitom času i prostoru je dostatek, ale není zde ani náznak snahy o cokoli více než "XY sundá masku, rozezní se jeho hudební motiv, padne jeho hláška, diváku vyšiluj". Žádný nápad, žádná hravost, nic nad rámec několika vteřin nostalgie. To není fan-servis důstojný tolika es v rukávu, kolik jich tu je. A že jich tu je! Z toho se dalo (a mělo!) vytřískat tolik. No dalo, ale nevytřískalo. A tak je výsledkem prostě jen ten zdařilý popcorňák a solidní "spajdrmenovka" na jedno použití. (16.12.2021)

"Spider-Man: Bez domova" je v rámci dosavadních komiksáren zázračný úkaz. Na rozdíl od jiných superhrdinských filmů se totiž nepodřizuje taťkovskému étosu stárnoucích fanboyů, ale cílí výhradně na mileniály a mladší ročníky. Ba co víc, dokonce přejímá jejich hodnoty a ještě ke všemu je konfrontuje s v jádru zlou a návodně korozivní černobílou dualitou starších filmů. Stejně jako dnešní (respektive každá) mladá generace je také její Spider-Man zbrkle hyperaktivní, naivní a idealistický. Zásadnější posun, vedle hypermediality a motivu kamarádství, se ale projevuje v proměně spidermanovskýh hodnot a poselství. Ačkoli i zde nevyhnutelně dojde na rozumbradovsky dospělácké "with great power comes great responsibility", Hollandův Spider-Man v rámci oblouku dospívání nemusí přijít o svůj mladický pohled na svět. Ten prostupuje celým filmem a podmiňuje ústřední motiv zdejšího vyprávění, jímž je snaha se záporáky nebojovat, nýbrž hledat cesty, jak jim pomoci. (08.01.2022)

Tom Holland v trenkách do třetice ve fan-service jízdě, která střídá scény levnýho prefabrikovanýho výplachu se scénama, za který by jiný tvůrci prodali duši. Dafoe fantastickej, Molina nevyužitej, spider-squad chemie parádní, záporáci trochu plochý, skvělý nostalgický momenty (Molina a Maguire + hudba = slzy) a ve strašně moc scénách naprosto otřesný CGI. Emoční rovina fungovala mnohem líp než jsem čekal, a paradoxně akční a zábavná rovina naopak mnohem míň. Dobrej film, ale mohl bejt lepší. (15.03.2022)

„To jsou mí přátelé. Tohle je Peter Parker a tohle Peter Parker.“ Je fajn, že producenti výhradně důvěřovali postupně Samu Raimimu, Marcu Webbovi a Jonu Wattsovi. Každý pojal tohohle legendárního kamaráda ze sousedství po svém, každý zaujal něčím jiným. Verze s Tobeym začala klasickým pavoučím kousnutím, bulením nad smrtí strýčka a balením zrzky Mary Jane, tým okolo Andrewa zase vsadil na vtipnější a romantičtější notu a celkově se víc blížil mladšímu publiku a verze s Tomem skočila rovnýma nohama do rozjetého vlaku a tvůrci umně využili vydatného marvelovského filmového světa. Jenže ve dvojce (Far from Home) to byl zase utahaný digi-bordel pro náctileté, což trojka naštěstí neopakovala, ale v první třetině se rozhodně na plyn nešlape. Vycházíme z toho, čeho se pavoučí hrdina nejvíce obával: prozrazení pravé identity. Když se jeho nový problém začne dotýkat i jeho nejbližších, má mu Doctor Strange pomoci uvést věci do pořádku. Jenže se to celé krapet zvrtne a do děje (do této verze reality) vtrhnou dřívější padouši. A přiznejme si, trochu to skřípe. Jakmile ale dojde na setkání se „starými přáteli“, začne se blýskat na lepší časy. Vím, že se tohle mezi všemi těmi nadšenými ohlasy okolo nesluší psát, ale já pořád vnímám tyhle comicsové výplachy jako čisté spotřební zboží bez hlubší invence. A na tom se v mých očích asi nic nezmění. Tři až čtyři hvězdy. (05.02.2022)