Spider-Man: Bez domova

„Aké je to chodiť so Spider-Manom? Zaujíma sa o vaše pocity?“ Ako keby človeku, ktorý má načítané a napozerané všetky veci so Spider-Manom, dali 200 miliónov a telefónne čísla na... istých... ehm... hercov... a nechali mu absolútne voľné ruky, aby si robil čo uzná za vhodné. Nad scenárom je lepšie nepremýšľať. Nepáčil sa mi dôvod, pre ktorý k „tomu“ došlo. Neverím, že by s niečím takým súhlasil Doctor Strange. Ak by aj súhlasil, aká je šanca, že by sa to niekomu ako on vymklo spod kontroly len preto, že mu do toho neustále niekto doslova rozpráva? Navyše sa (opäť raz) potvrdzuje riziko postavy, akou je Strange: je taký mocný, že môže prakticky všetko vo vesmíre, potom je ale otázne, prečo sa dejú zlé veci, keď by teoreticky stačilo, aby napochodoval na scénu, spravil dve-tri kúzla a za 25 sekúnd by bolo po nebezpečenstve. Nepozdával sa mi ani lacný dôvod, ako ušetriť na digitálnej postave tým, že ju na dlhé minúty schovám do dodávky, to ako vážne?. Spôsob, akým sa Peter na konci rozlúči so svojimi dvoma „priateľmi“ budí rozpaky. Vlastne aj posledné scény so Spideyho protivníkmi sú nejaké... nijaké. To je naozaj také jednoduché, zbaviť superschopností tie postavy, ktoré ich boli zbavené? To zásadným spôsobom mení komiksový žáner! Stačí dotyčnému záporákovi pichnúť injekciu a o desať sekúnd je z neho normálny inteligent. Akonáhle ale nad tým prestanete premýšľať (je otázne, či to dokážete, pretože scenáristi občas volia neskutočne rapídne oslie mostíky a drastické dramaturgické náhody), čaká vás originálna, prekvapivá a robustná jazda so skvelými postavami. Som fanúšik, ktorý čítal stovky Spider-Manových komiksov (a samozrejme videl filmy), takže som sa spokojne usmieval aj v scénach, ktoré ľuďom v sále, ktorí ich nečítali, buď nič nehovorili, alebo ich dokonca kvôli svojej vlastnej nevedomosti považovali za komické (úprimné dojatie istej postavy vo finále po tom, čo inú postavu zachránila pred smrteľným pádom). Páčil sa mi spôsob, ako Peter využil matematiku, ale to som nemal povedať, lebo to potom bude vyzerať tak, že podobných parádnych scén je tam len pár. To ale nie je pravda. Nie je ich tam pár. Je ich tam asi... veľa. Pred zájdením do kina som vedel o niektorých šokujúcich zvratoch, no i tak som bol prekvapený, ako nečakane nimi tvorcovia narábali. A vezmite si do kina vreckovky. P.S. - Potitulková scéna príšerná. (26.01.2022)

Zdařilý popcorňák a solidní "spajdrmenovka" o přerodu Petera z náctiletého cápka v muže, která však naprosto selhává ve dvou aspektech. Paradoxně v těch, na kterých by měla stavět a stát; ve využití starých známých a ve fan-servisu. V době kdy spider-universum nabídlo v posledních několika mála letech takové skvosty jako Paralelní světy (takto se pracuje s možnostmi "mnohasvětů"), Life Story (takto vypadá skutečný fan-servis) či insomniackou reimaginaci (takto se pracuje s vážnými tématy ve Spideyho podání), tak přijít s něčím, co si sice skvěle rozsype na zem veškeré dostupné kostičky LEGA, ale nesestaví z nich vůbec nic než přesně to co čekáte, to je na přes držku. Přitom času i prostoru je dostatek, ale není zde ani náznak snahy o cokoli více než "XY sundá masku, rozezní se jeho hudební motiv, padne jeho hláška, diváku vyšiluj". Žádný nápad, žádná hravost, nic nad rámec několika vteřin nostalgie. To není fan-servis důstojný tolika es v rukávu, kolik jich tu je. A že jich tu je! Z toho se dalo (a mělo!) vytřískat tolik. No dalo, ale nevytřískalo. A tak je výsledkem prostě jen ten zdařilý popcorňák a solidní "spajdrmenovka" na jedno použití. (16.12.2021)

"Spider-Man: Bez domova" je v rámci dosavadních komiksáren zázračný úkaz. Na rozdíl od jiných superhrdinských filmů se totiž nepodřizuje taťkovskému étosu stárnoucích fanboyů, ale cílí výhradně na mileniály a mladší ročníky. Ba co víc, dokonce přejímá jejich hodnoty a ještě ke všemu je konfrontuje s v jádru zlou a návodně korozivní černobílou dualitou starších filmů. Stejně jako dnešní (respektive každá) mladá generace je také její Spider-Man zbrkle hyperaktivní, naivní a idealistický. Zásadnější posun, vedle hypermediality a motivu kamarádství, se ale projevuje v proměně spidermanovskýh hodnot a poselství. Ačkoli i zde nevyhnutelně dojde na rozumbradovsky dospělácké "with great power comes great responsibility", Hollandův Spider-Man v rámci oblouku dospívání nemusí přijít o svůj mladický pohled na svět. Ten prostupuje celým filmem a podmiňuje ústřední motiv zdejšího vyprávění, jímž je snaha se záporáky nebojovat, nýbrž hledat cesty, jak jim pomoci. (08.01.2022)

Netušil jsem, že půjde zopakovat emocionální rozstřel, který mi darovala Endgame - a už vůbec ne, že se to povede jen o dva roky později a ještě navíc takhle ze zálohy. Domů totiž míří nejenom cesta, ale i způsob splácení letitých dluhů věrným fanouškům, ať už to právě bolí či hřeje sebevíc. První třetina je ještě klasická atrakce z čisté MCU formule, hyperaktivní arkáda, kterou někdo miluje a někdo nenávidí. Jakmile se ale zvážní a do děje vstoupí Doctor Strange, je všechno lepší, čistější a epičtější. Od jisté chvíle se ze mě stalo emocionální klubíčko, které v hudebních či dialogových reminiscencích myslelo stále na to samé. Jak je to parádní pocit, že v tuhle chvíli můžu být u toho. Vánoční dárek, finále trilogie, rozcestí pavoučího fandomu, potvrzení rostoucího talentu Toma Hollanda a v neposlední řadě velkofilm, který by nějakou záhadou dokázal stát i sám o sobě. (20.12.2021)

Nápad prebratý od “Nescafe” ala 3v1 Wattsonovi neberiem. Nie som, ani som nikdy nebol fanúšikom “pavúka”, no a nebudem ním ani po údajne najlepšom z najlepších Spider-manov. Dôvod je prostý, proste tieto komiksové postavy, až na pár výnimiek, ako Deadpool, či Batman mi nič nehovoria, pričom Rusi musia byť teraz fakt nasratí, že jednou zo sankcií od USA je zákaz premietať tento snímok v ich kinách .. ako tebe jebe, ľudia zomierajú, a im toto chodí po rozume - to normálne nevymyslíš 🤦‍♂️ (19.03.2022)