Madla zpívá Evropě
Madla singt für Europa
Réžia:
Václav BinovecScenár:
Ivan Frank KubištaKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
František SvojíkHrajú:
Zdenka Sulanová, Ladislav Boháč, Jaroslav Průcha, Antonie Nedošinská, František Kreuzmann st., Zita Kabátová, Jiří Dohnal, František Filipovský (viac)Obsahy(2)
Sběratel lidových písní dr. Šerk přijíždí do zapadlé vísky Lesova. Zpěv šestnáctileté Madly Satranové jej okouzlí a on nahraje její písničky pro rozhlasové vysílání. Šerkův přítel, hudební skladatel Jaroslav Klán, se stará o skupinu sirotků, ze kterých vytvořil pěvecký sbor. K němu přiváží Šerk osiřelou Madlu. Dospívající dívka začne pomáhat hospodyni Náně v péči o děti. Jediný, kdo se k Madle chová vysloveně nepřátelsky, je Klánova snoubenka, zpěvačka Karstenová. Klán má finanční starosti a tak je Madla ráda, že může přispět honoráři za vystupování v rozhlase. Madla dospívá a tají svou lásku ke Klánovi. Na večírku zahraničních hudebních nakladatelů má zazpívat Klánův dětský sbor. Karstenová chce překazit Madlino vystoupení a úmyslně ji polije vínem. Dívka se však pohotově převlékne do lesovského kroje. Úspěch přináší sboru nabídku na zahraniční turné. Klán však onemocní a s dětmi jede dr. Šerk. Po úspěchu v Madridu se vrací soubor bez Madly. Ta se tam setkala se svým ztraceným strýcem - bohatým mužem, který ji s radostí adoptoval. Teď si Klán uvědomuje, jak si Madlu zamiloval, a odjíždí za ní, aby ji požádal o ruku. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (53)
Madla zpívá v Evropě je film z roku čtyřicet a je to docela vidět. Mísí se v něm optimismus z cest po Evropě. Patrně to mělo divákům dát zapomenout na to, co se na starém kontinentu skutečně chystalo. Tím spíš pohádkou pro dospělé o moderní Popelce s talentem. Vzhledem k roku vzniku mě překvapil dnes už běžný rozdíl dvanácti let mezi mužem a ženou. Tím spíš, že původně se mluvilo o tom, že je Madle sedmnáct. Právě o hudbě je celý film a ta se dá docela poslouchat. Ale jak už bylo níže zmíněno, je vcelku předvídatelné, jak to celé skončí, což se na druhé straně prvorepublikovým filmům stávalo celkem běžně. Možná je to přeci jen zčásti romantický film, rozhodně je hudební, ale určitě bych jej nezařadil mezi dramata. Škoda, že kromě velké nudy, právě vzhledem k očekávanému konci, neshlédneme třeba více komediálnosti. ()
Jak hodnotit film, u něhož mi vytryskly čtyřikrát během jeho průběhu slzy dojetí? To prostě nejde dát něco jiného než pět hvězdiček. Jistě, bylo to sentimentální a mělo to děj dost nepravděpodobný, ale přitom velice bohatý, ve stovce minut se toho událo tolik, co muselo za války přitáhnout masy diváků do českých kin. Úspěch prostého děvčete ze zapadlé vísky. Ty Lesovské stráně... Jak rád si je zpívám, když mám smutnou náladu nebo cítím beznaděj... Film jsem viděl mnohokrát a stále mi v srdci zní. ()
Film je zajímavý vlastně jen rokem svého vzniku 1940. Nebýt zrovna válka a u nás Protektorát, šlo by o běžný naivní romantický příběh, který vás ničím neoslní. V kontextu vzniku snímku jde alespoň ocenit snahu tvůrců lehce pozvednou lidem náladu. Za to si však zaslouží maximálně druhou hvězdu navíc. ()
Ještě snad o něco lepší než předchozí série "o Líze". Jednoduchost, čistota charakterů, zábavný průběh, ... Nenáročná, avšak povedená prvorepubliková komedie s romantickými prvky. Nezapomenutelná Madla alias Zdenka Sulanová a její "Lesovské stráně", obstojný výkon dětských herců včetně malé Jiřinky... Konec sice unáhlený a přeslazený, ale s ohledem na dobu, kdy film vznikl, dávám 68%. ()
Z dnešního pohledu hodně naivní příběh, který působí až komicky. Nicméně si dovedu představit, že v době svého vzniku šlo o filmový hit. Už jen proto, že byl snímek naplněný tolik potřebnými českými písničkami. Tenkrát film Madla zpívá Evropě určitě dokázal diváky nejen dojmout, ale nejspíš i zvednout ze sedadel. (45%) ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (4)
- Ve filmu se ve své poslední roli objevila Zdenka Sulanová. Na konci roku 1944 začala natáčet film Bludná pouť (1945), ten nebyl ale nikdy dokončen. (Marthos)
- Ve filmu zazní píseň „Ty lesovské stráně“. Hudbu k písni zkomponoval František Svojík, text naspal František Kudrna a nazpívána byla Zdenkou Sulanovou. (sator)
- Ve filmu se mezi zkušenými herci objevují i dětské tváře budoucích velkých herců. Ve svém druhém filmu se objevila například Jiřina Bohdalová. (JARDAHONDA)
Reklama