Ďáblové

Dramatický příběh z dob inkvizice ve Francii s velice osobitými, obskurními a obscéními scénami. Nedivím se, že některé musely být vystřiženy (zejména asi pětiminutová scéna, kde nahé jeptišky povalí sochu Ježíše a začnou na ní onanovat a doslova vyvádět jak pod nějakými halucinogeními látkami a to vše podkresleno šílenou hudbou a neskutečnými nájezdy kamery. To je fakt mazec a i nyní se to ve filmu jen tak nevidí, nedivím se, že v době svého vzniku tenhle film byl hodně pobuřující. Výborná role pro Olivera Reeda, který si zahrál z kacířství obviněného kněze Grandiera nebo role hrbaté jeptišky - matky Johany, kterou zahrála nádherná Vanessa Redgrave. Kdo mě teda absolutně nesedl byl inkvizitor, který v " lenonkách " a dlouhých vlasech vypadal jako nějakej bláznivej hipík, to měla být pekelná postava (jako u nás Boblig z Edelštatu v Kladivu na čarodějnice) a ne takovej dementní magor. Chyb by se tam našlo více, ale v rámci filmu o čarodějnických procesech je to lehký nadprůměr (už jen i kvůli těm obcénostem). (22.01.2016)

V maximální možné míře stylizované zpracování kauzy katolického kněze Urbana Grandiera a údajné posedlosti jeptišek v uršulinském klášteře ve francouzském Loudunu ve 30. letech 17. století. Syrová, brutální a ponurá obžaloba fanatismu, pokrytectví a zneužívání moci a zároveň ukázka růstu i následků uměle vyvolané masové hysterie. Je zajímavé, že přes velmi osobité pojetí se Russell poměrně věrně drží historické skutečnosti, kterou jen občas přizpůsobuje potřebám filmu (Jeanne de Anges nebyla tělesně postižená, loudunský klášter měl pouhých sedm členek, nevlastnil žádné nemovitosti a byl tak nucen působit jen v pronajatých prostorách atd.). Na závěr jeden příznačný, poněkud bizarně a ironicky působící detail: ve skutečnosti pokračovala exorcistická představení s vyháněním démonů z posedlých jeptišek ještě celé čtyři roky po Grandierově smrti. Město Loudun i klášter na nebývalém turistickém ruchu s nimi spojeném vydatně vydělávaly a přítrž jim učinil až samotný kardinál Richelieu, kterého na nechutný tyjátr v rozhořčeném dopise upozornila jeho neteř... (31.05.2015)

Oveľa hrôzostrašnejší a brutálnejší film ako jeho o rok mladší brat Mark of the Devil . Tento film je jedno šialené peklo katolíckej beštiality a sodomie sedemnásteho storočia. Prišlo mi to úplne realistické a keby som to videl ako dieťa na 100% by som pustil do gatí. Zlo a ľudská zvrhlosť tu bola na každom kroku. Sexuálne odviazaný kardináli, homosexualita, hierofília toho najvyššieho ranku, posadnutie diablom, fanatizmus a číra radosť a túžba mučiteľov po týraní. Na túto tému som lepšie spracovanú snímku nevidel. V scénke kde sa mníšky popri vymetaniu diabla vyzlečú do naha, zvesia, obrovskú podobizeň Ježiša Krista a začnú oňho masturbovať, všetky s vyholenými hlavami, ma doslova priklincovala k stoličke.. V obrazoch kde sa psychopaticky smejú a krútia jazykmi ako kozľatá som ani nedýchal. Asi mám s mníšok fóbiu.. ženské herecké výkony boli neuveriteľne reálne.. Prekvapil ma tu herec Oliver Reed ktorý svoju rolu zahral takisto dobre, jedine kde som ho videl hrať bol paradoxne jeho posledný film Gladiátor. čo robí túto snímku naozaj desivou je však hudobný motív. Tie bezbožné flauty ešte stále bzučia v hlave. K tomuto filmu som sa dostal prostredníctvom rockovej skupiny menom IRON CLAW dočítal som sa že skladbu devils nahrali deň potom ako videli tento film v kine. Proste ich to tak vystrašilo a inšpirovalo že za deň to vymysleli aj nahrali. (26.04.2014)

Musím si přečíst Huxleyho předlohu - je tam na hony cítit potenciál původního příběhu, Russell to ale trochu přeťápl. Víte co, kdyby tam nepobíhal houf dlouhovlasých nahých divoženek, tak se téměř není na co koukat. Hezká scénografie a vymazlené kostýmy, jistě, charismatický Oliver Reed, ano - film ale jako celek prostě nedrží pohromadě. Na historické drama je to příliš bizarní, experimentálnímu filmu zase vadí známě skutečných, historických událostí. Nechápu, proč bylo třeba téma inkvizice, které je už v syrové podobě dokonalým materiálem pro kritiku církve a přehlídkou nejhorších hrůz, jakých je člověk schopen, proč tedy bylo třeba toto téma dodatečně dobarvovat provokacemi a kontroverzemi. Mám dojem, že všechno bylo stavěno tak trochu na efekt, film se nakonec mění na kaleidoskop zmatených, emotivních scén, a od určitého okamžiku už svou nabubřelostí a rozmachem začíná nudit. A to je zatracená škoda. (06.05.2011)

Zdánlivě už omšelé téma fanatismu zde v podání, které musí zaujmout. Výtečný Oliver Reed. Také díky němu se člověku v závěru znovu otevírá, jak nebezpeční jsou všichni ti věrozvěstové, kteří o sobě tvrdí, že jen oni znají pravdu a nakonec tomu i uvěří. Paradoxně nejzásadovější v závěru zůstává postava na počátku filmu nejhříšnější. Velice pravdivý kus života. (26.03.2010)