Suburra

Konečně film pro mě. Každá postava v tomhle snímku je buď větší nebo menší kus zmrda a každej si vybere toho svýho křiváka ať už to bude podplacenej politik, cigánská mafie, plešatej zmrd co chce ovládnout město, kníratej přizdisráč, věčně vyfetovaná nabíječka plešky, otravnej Samuraj nebo někdo další z hromady mocných či méně mocných sráčů. Všem jde jen o sebe a za svým si jdou přes mrtvoly. Nikdo se neštítí ničeho a strany jsou ochotni vyměnit rychleji než frajer šprcku na swingers párty. Když jsem se zase dostala k šukání tak v tomto filmu máme jednu krásnou héérečku, co ukáže všechno a má to vše opravdu moc pěkný. Hned víc chápu, proč ti politici tak stojej o svoje místo na slunci. Každopádně já nejvíc fandila plešatýmu Číslu 8. Koule měl ale mozek už tolik ne. Vytknout nemám co, na konci si to všichni krásně vyříkaj a kníratej přizdisráč příjemně překvapil. Plnej počet a asi mrknu do Itálie, je tam dost lidí se kterýma bych si rozuměla. (25.12.2017)

Drsný temný thriller z novodobého mafiánského prostředí. Politika, ghetta, cikáni nebo rodiny vše je propletené a kšefty jsou kšefty. Ze začátku chaos, který se postupně vyjasní poznáním postav a pochopením děje. Divák se dostane do světa velkých věcí a velmi dobře se vše sleduje. Hlavně díky reálnosti na politické scéně (Podpoříš můj návrh a za to tučná odměna, úplně to vidím u nás). Bohužel tempo bylo trošku slabší a místy utahané, jinák problém nebyl. Závěr se hodně zvrtne, až bych řekl dosti nereálně, ale proč by ne, jde o film.. 8/10 = 84% (31.12.2016)

Přesně tohle mám na evropské kinematografii nejraději. Občas totiž vyprodukuje snímek, o kterém slyšíte jen letmo či uvidíte trailer na kanále, kam jste jenom náhodně přepnuli, přičemž Vás ve finále "semele" a zanechá v němém úžasu více než kdejaký holywoodský spektákl. Suburra je přesně tímhle případem, jelikož režisér Stefano Sollima na ploše čítající 135 minut rozehrává několik zdánlivě nesouvisejících epizod, které postupem času zapadnou dohromady jako přesně vysoustružený kus nádherně odvedené strojírenské práce. Po celou dobu stopáže jsem byl ohromen stylem, jakým režisér pracuje s reáliemi Říma, herci, lidskými osudy, a tím, jak se nakonec propletou dohromady ve skvěle napsaném příběhu. Celý tento výjev obestírá skvěle zvolený soundtrack, který mi rezonuje v uších ještě teď. Upřímně, ještě než jsem si film pustil, byl docela skeptický ke zdejším hodnocením, nicméně teď, pár minut po projekci musím uznat, že Suburra je filmem, který mi svým syrovým a nekompromisním přístupem k dané látce zcela vyrazil dech. Jsem moc rád, že jsem dal na radu (Lektor!), potažmo i na zdejší hodnocení a film si pustil. A pustit byste si ho měli i Vy, mohu ho totiž s čistým svědomím vřele doporučit. (01.02.2016)

Některé filmy je skutečně lepší vidět více než jednou a ve správné náladě. Když jsem viděl Suburru poprvé, bral jsem to jako slušný film, ale po více než roce jsem si dal repete a film vidím úplně jinak. Vynikající, nekompromisní pohled na italskou mafii v profesionální režii, s perfektními hereckými výkony a skoro dokonalou hudbou. Parádní film (24.05.2016)

Nádherná démonická hudba, dobrá kamera, příliš mnoho postav a přetažený scénář, příšerný dabing. Hodně dlouho trvá, než jednotlivé části do sebe začnou zapadat. Atmosféra kolem Tibery, déšť, parádní scéna v hotelovém pokoji (Giulia Gorietti), zpomalené záběry, toť klady. Komplikované vztahy postav, v češtině hrozné dialogy a zoufalý mix zvuku a replik, kdy v jedné chvíli nerozumíte hercům ani slovo a ve druhé vytopíte basákem sousedy, protože se snažíte slyšet co se povídá. Česká verze vyrobená pro Cinemart je ukázkou toho, jak se dnes dabuje. Všechno je to monotónní (aby ne, když se jede na první dobrou) a zároveň když porovnáte dabing s originálem, budete překvapeni, jak strašně čeští dabéři přehrávají, jak jsou emočně vypjaté scény uječené. Na filmu se navíc sešla skvadra těch nejprofláklejích hlasů, jimž vévodí Juřička se Saicem a Tůmou. Doporučuji sehnat si v originále. (27.08.2016)