„Babičky dobíjejte přesně!“

Velmi dobrý snímek s rostoucí mrazivou atmosférou. Scény, kdy Jana Dítětová rozrazí rukama dveře a pak útočí kosou na sousedovic děti, jsou výtečné. Tento film se uznání už asi nedočká, škoda. Zajímavost - snímek se dostal do "Guinnessovy knihy filmových rekordů" mezi filmy s neobvyklými názvy - z dalších jmenujme třeba "Vím, že víš, že vím", "Nebojte se, název nás napadne", "Jak se milovat s negrem a neunavit se" či "Film, který vyplouvá na povrch čistého másla". (02.06.2022)

V 80. letech byla ve filmovém průmyslu robotizace hodně populární a na toto téma vzniklo skutečně bezpočet filmů. Hlavně v Hollywoodu. Avšak ani československá kinematografie nijak nezahálela a i ona přidala svojí troškou do mlýna. Samozřejmě však po svém. Socialisticky. Takže zatímco všude jinde se jednalo o akční či akční komedie, barrandovští tvůrci natočili ryze rodinný film. Námět není nijak originální, neboť o robotech vypomáhající v domácnosti byl použit také již mnohokrát. Nápad v podobě babiček se už originalitou honosí. Stroj se podle požadavku naprogramoval a bylo hotovo. A právě v tom je jádro věci. Program obsahuje i nelichotivé věci o sousedech a tak vlivem takového programu netrvá dlouho a začnou si vzájemně dělat naschvály, až to skončí scénou, která dnes vypadá jako nepovedená parodie na Terminátora. Na samém konci se jako obvykle moralizuje, ale v tom smyslu, co již dávno sepsal autor sci-fi románů Isaac Asimov. Prostě roboti by měli lidstvu sloužit a ne se proti nim obracet. Dramatizace žádná, humor aby divák pohledal a omšelost z díla doslova září. V Americe měl slavný ´Terminátor´ premiéru téměř tři měsíce po uvedení této barrandovského skvostu v československých kinech. Měla to být snad náhrada? Víme, kdy se až ´Terminátor´ do našich kin dostal. Pokud ano, tak socialisticky docela blbá. (29.09.2020)

V biografii režiséra Ladislava Rychmana sa píše, že: "Téměř všechny filmy Ladislava Rychmana, až na malé výjimky, jdou dnes již zapomenuté, umělecky nevyrovnané, divácky nezáživné, průměrné a často špatně zpracované." Presne tak je to i v prípade jeho snímku "Babičky dobíjejte přesně!", ktorý natočil v roku 1983. Nápad to bol zaujímavý, ale v réžii nemožného Laca Rychmana sa z toho stal takmer až odpad. Treba však priznať, že to bolo tak mizerné aj vďaka otrasnej Libuši Havelkovej, ktorá stvárnila elektornickú starú mamu. * (30.12.2018)

Božena Němcová by se divila. Nápad vnést do sousedských sporů sci-fi prvek mi aspoň v tomto podání přijde úplně zbytečný, protože robotické babičky nedělají nic jiného než co si obvykle pohněvaní sousedé dělají a navíc za jejich chováním stojí lidský faktor. Sci-fi vklad filmu se omezuje pouze na babičky, vtipné to není ani dost málo, jako thriller je to strašlivě utahané, rozplizlé a bez napětí a hororová je pouze finální kultovní scénka, kdy jde jedna z babiček s kosou po dětech. Nešťastná to robotka. Natočit to Herz nebo Macourek, mohla to být bomba. První z řady hororem šmrncnutých štací dětské herečky Kateřiny Urbancové (PTÁK ŽAL, PAVOUK SE SMARAGDOVÝMA OČIMA, BERENIKA). (29.09.2009)

V seriálu o českém filmu, tak bylo řečeno na tenhle film - co to bylo? Tak něco. Nechápal jsem to. Jen jedna zajímavost, dost klíčová. Hodně lidí si stěžuje, že nemá čas. A pokud by ten čas měli, tak by se věnovali tomu a onomu. Právě takovým člověkem je i postava, kterou ve filmu "Babičky dobíjejte přesně" ztvárňuje Jiří Lábus. Chce cvičit na housle, ale nemá na to čas a klid. Chce být lepší, ale odvolává se na životní podmínky, které mu to znemožňují. když si tedy koupí babičku, která vaří, pere, uklízí atd., tak babička vlává: Nyní půjdeme všichni dopředu, celá rodina! A dává dostatejk času Zdeňkovi (J.Lábus), aby jen cvičil a cvičil. Jeho to ale až tak nebaví. Ale babička mu s chladným a laskavým opakováním stále říká: Musíš cvičit, máš talent. A on už před ní utíká jako malý kluk, co musí chodit na housle. Zašívá se kde se dá. babička si ho najde, a zase ho nutí ke cvičení, neb přece má ten talent, takže nesmí ho nerozvíjet. Výsledně vzato jde přece o to, jak se lidi i na něco vymlouvají, jak se vzdalují od toho, čemu se kdysi chtěli věnovat, ale asi ne tak moc, aby proto udělali víc, než pro něco jiného, třeba pro svou pohodlnost, lenost atd. Svým způsobem je film "Babičky dobíjejte přesně" něco jako Terminátor II. po česku. (23.06.2010)