Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc?

„Byl to nejtragičtější případ mého života. A skočil jsem do něj rovnýma nohama!“ Sice nejde o povídky jako v předchozím Zločinu v dívčí škole, ale řada věcí zůstala, hlavně Škvoreckého předloha, Rychmanova (tentokrát sólová) režie a Lipského hrdina Borůvka. Podobný je i humor, avšak u Šesti černých dívek jsem se bavil více. Už úvodní promluva o mužích mě rozchechtala. Pak přišel první kontakt s tajemnou budovou knihovny (se svou vlastní atmosférou + speciálním otevíráním dveří), nové a „lepší“ řazení knih (pohled na Mein Kampf mezi Babičkou a Vinnetouem mě zničil) a seznámení s nemálo zábavnými postavami (perfektní Kemr či Peterka…a mnoho dalších). Krom výborných vtípků zde nechyběly i dobové narážky (Západ, intelektuálové, ředitelovo tajemství atd.). Slabší byl v podstatě jen závěr a pak pointa ohledně „stáří“ 1 z postav. I přesto však jde o kvalitní zábavu a já dávám solidní 4*. „Nezlobte se Dášo, dyť už bych moh bejt pomalu vaším otcem.“ - „Mýmu tatínkovi bylo 60 a mamince 18, když se brali. A mně 3!“ (22.03.2017)

Škvoreckého nehrdinný hrdina poručík Borůvka opět v akci. Vtipná komedie s nasázkou, erotickým nádechem a tajemnou starou knihovnou. V řadě svérázných figurek je nadčasová postava Zdeňka Řehoře, ředitele, který neumí číst ani psát, což k výkonu ředitelského povolání nikdy nepotřeboval, jak se nechá slyšet. (11.01.2012)

Film rozvíjí motiv "šesti černých dívek" à la Emily the Strange, který se objevil již o 4 roky dříve v povídkovém filmu "Zločin v dívčí škole" (konkrétně v jeho třetí stejnojmenné závěrečné části, kterou režíroval tehdy 27 letý Jiří Menzel). Dívky v obou filmech mají dokonce - až na jednu - i stejná jména (Herodesová, Babinská, Lomikarová, Jidášová, Čachtická a Koniášová; herecké obsazení jsem blíže nezkoumal) a oba filmy spojuje rovněž postava poručíka Borůvky v podání Lubomíra Lipského. Osobně hodnotím tuto Rychmanovu krimikomedii lehce o stupínek výše než zmíněný starší snímek od tří režisérů, "6 dívek" je film prošpikovaný nejrůznějšími narážkami pro zasvěcené a potěší celou řadou skvělých českých herců (Řehoř, Menšík, Kemr, Růžičková, Janžurová...). Některé vtípky mi vyloženě sedly: uřezávání částí knih, aby se mohly podle velikosti řadit do regálů; záběr na nesourodou čtveřici knih Babička + Mein Kampf + Vinnetou + Snář vedle sebe, nad kterými se postava hraná Menšíkem rozplývá "Vidíte, jak je to krásný, jak to je to srovnaný, nikde žádná škvíra, sem by se prosím pěkně nevešel ani knihomol"; opačný skok detektiva z bazénu přímo do děje, atd. Ke konci mě však film již začínal silně iritovat svou roztříštěnou strukturou a příklonem až k jakémusi pitvořícímu se grotesknu. O samotném závěru pak škoda slov, to se vyloženě nepovedlo. Jestliže jsem se tedy celou dobu relativně dobře bavil, závěr mě otrávil a snížil hodnocení o stupínek níže, takže jsem na 3* jako u zmiňovaného Zločinu v dívčí škole. "Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc?" je po všech stránkách divný film, s tím, že záleží čistě na vás, zda vám jeho odlišnost sedne do noty, či nikoli. (18.06.2011)

V šedesátých letech se parodiím na nejrůznější náměty v českém filmu docela dařilo. Za zmínku stojí například 'Fantom Morrisvillu' (1966) či vynikající 'Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky' (1967). Tato parodie kombinující detektivky a dívčí dospívání je sice o něco slabší, ale též stojí za zmínku. Josef Škvorecký coby autor povídky a scénáře pojal humor skutečně odlehčeným tónem, avšak těžko posoudit, jak velký zásah do toho byl od režiséra Ladislava Rychmana. Každopádně se uvádí, že Škvorecký napsal roli Lubomíru Lipskému přímo na tělo, který si to v jiné roli stejným stylem pojetí zopakoval i rok poté v další filmové parodii 'Čtyři vraždy stačí, drahoušku' (1970). Inu, předchozí snímek ´Zločin v dívčí škole´(1965) udělal své. Výrazně však vyniká jiný herec, byť s malým prostorem, mající zkušenosti už z dob první republiky a tím je Václav Trégl, který tak mimo jiné prokázal, že skutečně není malých rolí. Snímek se stal bohužel pozapomenutým a škoda to vcelku je, neb byť se u toho divák moc nepobaví, jako uvolňující odpočinkový film působí dobře. 60. léta, obzvlášť co se týče atmosféry, z celého konceptu skutečně září. Září i všechna ta dospívající děvčata hodnotící mužské pokolení. Sex appeal kupodivu dává najevo i Iva Janžurová. Příběh se sice zdá být druhořadý, ale o ten tady snad zřejmě ani nešlo. Opravdu to mohlo být o něco lepší, ale dejme tomu šanci. Už kvůli těm šedesátkám. (22.02.2021)

Pardon, ale mě se to líbí. Jsou tu výborné nápady: např. 1) ředitel knihovny, který se snaží utajit skutečnost, že neumí číst a tak nechá řadit knihy podle velikosti. 2) černě oděné slečny Jidášová, Babinská, Herodesová. 3) Tytéž slečny bez zkrupulí a studu řezající knihy, aby neměly problémy s jejich řazením 4) temná a zároveň parodická atmosféra. Co proti tomu proboha máte? (13.06.2004)