Tajemství Ocelového města

Výborně vystavěné drama u něhož jsem překvapen, že vzniklo v éře komunismu, neboť celé Ocelové město připomíná atmosférou i vzhledem krutou stalinistickou éru 50. let. Herecky se zde exceluje na výbornou. Jaromír Hanzlík ve své dvojroli září jako slunce na obloze. A ostatní osazenstvo, včetně dětských herců mu skvěle sekunduje. Skutečně jedna z těch lepších adaptací děl Julese Vernea, která díky absenci speciálních efektů ani tolik nezestárla. Velký palec nahoru. 80% (02.03.2020)

Jako milovník románů Julesa Verna jsem byl potěšen jak zpracováním námětu, tak hereckým obsazením. Jeden z dalších kvalitních snímků české kinematografie, kde se vedle sebe objevila celá plejáda skvělých herců. Vůbec, když se dívám na filmová zpracování verneovek, tak musím konstatovat, že snad jedině ty naše za něco stojí. Viděl jsem například 4 různé filmové zpracování slavného románu 20 000 mil pod mořem, včetně animované verze. Byla to vesměs hrůza. Nic než prznění klasického díla. Když jsem se díval na Tajemství ocelového města, jako bych četl knihu Ocelové město. Přitom to bylo zajímavé, a to i přesto, nebo právě proto, že si tam režisér nevymýšlel žádné „ptákoviny“. Vím, že se najde spousta českých filmů, které jsou lepší, ale přesto neváhám dát za 5*. (04.03.2012)

Ačkoliv jsem přečetl verneovek poměrně dost, musím se přiznat, že Ocelové město mezi nimi nebylo. Uchvátila mě atmosféra a také výprava! Začátek je dějově trochu náročnější a vyplatí se dávat pozor i na maličkosti, ale jakmile pochopíte rozdíl mezi Fortunou a Ocelovým městem, můžete si začít užívat plejádu vynikajících českých herců. Jediná výtka, která ale plyne z neznalosti předlohy (a pokládám ji proto jako dotaz) je, zda i v knize je společnost profesora Januse takhle jednostranně vykreslena jako echt kapitalistická (ve filmu je ostrý konstrast - obyvatelé Ocelového města chodí do skoro roboty, jsou terorizováni ozbrojenou složkou, můžou být kdykoliv propuštěni z práce jen zlovůlí zaměstnavatele - oproti tomu společnost kolem Sarrasina je spokojená, i když obyvatelé pro jistotu ve filmu raději nefigurují, předpokládá se, že všichni pracují a budují lepší zítřky). Je i v románu takový kontrast socialismus X kapitalismus nebo alespoň náznaky, že to takhle Jules myslel? (31.03.2014)

Protože převod verneovek na plátno má u nás velkou a úspěšnou tradici, přistupoval jsem k "Ocelovému městu" s nadějí, která nakonec příliš uspokojena nebyla; možná proto, že ani sám Verne "opsanému příběhu" příliš nedůvěřoval: Město postavené pro válku se zničí ve snaze zničit město postavené pro mír. V principu by se měly zničit obě, protože žádná výhradně mírová zem nemůže vedle výhradně uchvatitelské země existovat. (07.02.2021)

Způsob, kterým dokázal proměnit Ludvík Ráža vědeckofantastickou, v kontextu Verneova díla spíše průměrnou knihu v nadčasový zázrak syntetického žánru, dostupný právě tak dětem jako dospělým, je pozoruhodný. Postavy tohoto televizního díla skutečně žijí a zejména Jaromír Hanzlík tu dostal a beze zbytku v titulní dvojroli využil tuto příležitost k jednomu ze svých mimořádných hereckých výkonů. Myslím, že neaktuální není ani základní myšlenka díla o vítězství (řekl bych raději vítězení) demokracie nad zvůlí a diktaturou. Úroveň naší dětské tvorby let sedmdesátých a osmdesátých byla opravdu pozoruhodná, navíc hranice malé středoevropské země v řadě případů prolamující. Je to, chtěnechtě, nostalgie. A ne malá. (26.08.2007)