Epizoda 1 (E01)

První díl Bebjakovi minisérie o herci se špatným kádrovým profilem, který jde nahoru hlava nehlava měl pomalý rozjezd, ale ten finiš od Jenovéfy v přetékající vaně ( mimochodem malá chybička ve filmu: když se Jenovéfa probere a vyskočí z vany, aby se oblékla, tak tu vodu nevypne , ale ona je vypnutá .... ajajaj ) byl hodně slibný pro další díly. Herecky za mne koncertoval nejlíp Jastraban jako kovaný soudruh - žádná přestřelená parodie, ale mrazivá strach nahánějící postava. (04.10.2020)

Ovocné mušky to má ve vyjadřování postavy, jinak naprosto výborné, Jenky Bokové ("Kouřila jsem jako malá Hitlerovi..."- padesátá léta- nevím, nevím jestli by tohle padlo?...a také zlý soused by na mě udělal odpornější dojem, kdyby se aspoň v úvodních pasážích prezentoval spíše úlisněji než cholericky, ale to jsou blbinky. Výborný Jan Cina a vynikající Milka Vášáryová. Judit Bardos mě osobně potěší vždy (tuto šarmantní bytost můžeme vídat v kvalitních počinech, je to šikovnica!), Martin Finger i zbytek obsazených je rovněž kvalita. Pěkná kamera, hudba, atmosféra, režiséru Bebjakovi seriály jdou. Část diváků se zajisté vyjádří ve smyslu, že filmy o naší politické minulosti jsou otravné, únavné, zbytečné. Hloupost. Zapomenout, nemusí vždy nutně znamenat posunutí se dál. Naopak připomínat, může být ku prospěchu věci, aby se mrzké dějiny neopakovaly. Tohle by totiž nechtěl zažít ani současný, blahobytem a "mírovou nudou" rozcapený, levičácký naiva, který si ve své omezenosti zrovna myslí, že by to mohlo být děsně príma. Sklaplo by mu rychle! No a co se týče homosexuálních scén, které se na nás vyvalily jak v bijáku ze Šarlatána, tak v rychlém běhu z tohoto Herce, takto: přestože s homosexuální orientací nemám problém, v řadách těchto, v drtivé většině, velmi příjemných lidí mám několik letitých a několik velmi blízkých přátel, včetně trvalých párů, však byla bych s tím častým a realistickým znázorňováním jejich intimních scén malinko opatrnější. Nejde o konzervatismus z mé strany, ale mám obavu, aby to nemělo účinek kontraproduktivní. Domnívám se (navíc to už sleduji), aby to obrazu LBGT komunity ještě víc nenaložilo. Je fakt, že lidé se bojí toho, čemu nerozumí, však společnost je tak polarizovaná, agrese stoupá, zkrátka já bych na pilu příliš netlačila. Můj názor. Je to samozřejmě normálka, ovšem stále 4%, čili proč zbytečně popichovat i ty chápavé, tolerantní liberály, které už to některé taky začíná docela prudit. Jinak se těším na další díly. (19.10.2020)

Tíživá doba, sen o velkém divadle a zase jeden kus z poměrně nedávné historie, na kterou diváci slyší. A proto se k ní tvůrci opakovaně vracejí. Stanislav Láník žije v Československu na počátku 50. let. Matka údajně spáchala sebevraždu v ruzyňské věznici, otec zemřel v zahraničí v odboji. A o babičku přišel právě teď. Se sestrou, která zametá ulice, nemají zrovna nejnadějnější vyhlídky na spokojený život. Jenže Standa, ač jeho rodina nemá dobré jméno u vládnoucích komunistů, má sakra vysoké cíle. Hrát v ochotnickém divadle mu rozhodně nestačí. Chce mezi profesionály a aby toho dosáhl, klidně přijme roli, kterou napíše sám život. A nakonec bude zarytý komunistický parchant, teda soused tím „nejmenším“ problémem v jeho smělých plánech. První epizoda se může jevit jako krapet zrádná, ale nakonec vygraduje příjemným směrem, kdy se dozvíme, proč se Láník tak nadchnul pro matematické úlohy. (12.11.2021)

Má-li si člověk získat vztah k nějakému seriálu, je třeba, aby mu jeho hrdinové (natož ten hlavní, zde navíc s naprosto necharismatickým představitelem) nebyli úplně ukradení. Ať už je to klaďas nebo záporák. A mně Standa v podání Jana Ciny naprosto ukradený je, stejně jako ta ženština v podání Bokovy dcery. Pokud je divákovi naprosto jedno, co s postavami bude, je něco od základu špatně. Co naopak musím ocenit, je výběr destinací a celkové výtvarné ztvárnění. Ale jak hodnotit seriál, kde se povedla forma, zatímco příběh jde úplně kolem? (12.10.2020)

Po prvním díle to vypadá na hodně vydařený seriálový počin. Herecké obsazení také stojí za to a nečekané dějové zvraty v samotném závěru epizody jsou dostatečným lákadlem, abych se těšila na pokračování příběhu kolem herce Standy Láníka, kterého skvěle ztělesnil Jan Cina. Nedá mi to a musím se ještě zmínit o Emílii Vášáryové, když už se patrně v této minisérii neobjeví, pokud se tam tedy nevloudí nějaký flashback. Je sice dost smutné vidět tuhle krásnou a úctyhodnou dámu v roli osudem ztrápené babičky hlavního hrdiny, ovšem způsob, jakým se toho nelehkého partu zhostila, si zcela jistě zaslouží velké uznání. (90%) (14.10.2020)