18 dárků

Tak tohle jsem nečekal a vůbec se mi do toho nechtělo. Podle popisu jsem si říkál, že to bude něco na námět p.s. miluju tě. Prostě dárky k narozeninám že ? nic víc nic míň. Nakonec z toho Italové udělali nádherný příběh, který začíná a končí na naprosto skvělích herečkách a na překrásným příběhu. Děkuji (11.05.2020)

Jo, tak tohle bylo hodně povedené drámo, které klame popiskem. Doopravdy totiž jde o úplně jiný děj, a to že 18letá dcera je sražena autem a následně se "probudí" do snu, ve kterém jí je umožněno prožívat minulost se svou matkou, jenž zemřela při porodu a kterou nikdy nepoznala. Díky tomu sledujeme emotivní sbližování matky a dcery, které přinese mnoho veselých i smutných momentů a které je silné po celou svou stopáž, zejména pak s blížícím se závěrem, kde se příběh pomalu uzavírá a vede k uzavření osobních problémů a nevyjasněných pocitů hlavních postav v tom správně citelném a vděčném podání. Velmi originální Itálie, od které jsem takhle poutavou emoční ždímačku rozhodně nečekal. (17.02.2024)

Vábivý popis k filmu a premrštené hodnotenia vo mne vzbudili asi predsa len veľké očakávania. U Talianov človek nikdy nevie, lebo majú viacero vysoko nadpriemerných filmov, no oveľa viac, ktoré spadajú napriek potenciálu do šedého priemeru. 18 regali by som zaradil presne do tej druhej kategórie... Zdanlivý potenciál narazil na nevýrazný čiastočne klišovitý dej, ktorý mal síce krásnu pointu a ideu, ale to bohužiaľ na úspech nestačí (aspoň u mňa teda nie). Nie, nevadilo mi, že to nebola citová vydieračka plná sentimentu, ale predsa len mi ten štýl akosi nesadol. Takže u mňa max. 3* (16.05.2020)

Příběh možná víc pro ženy, ale tím, že manžel Elisy vypadal jak Gigi Buffon, získal na svoji stranu rychle i mě. Tahle cesta do neznámé paměti naštěstí nebyl kýčovitej doják, ale film s promyšlenejma přechodama z reality do snu, který se daj prakticky vysvětlit. V několika okamžicích se dá jen těžko ubránit slzám, takže všechny plačky varuju. Silný čtyři pecky, 80%. (20.05.2020)

„Každej rok ty stupidní dárky. Na co?!“ - „Máma to tak chtěla.“ - „Jenže tady není. A nikdy nebyla!“ - „No a co?! To chceš bejt celej život nasraná?“ - „Lepší než věřit na duchy!“ Anna se nedokáže celé své dětství a dospívání vyrovnat s tím, že nikdy nepoznala matku, a tak se proti všemu bouří, zvlášť bezradnému otci. Jenže co když dostane šanci poznat, jak to bylo vlastně s rodiči před jejím narozením…Upřímně, podobnému žánru se většinou vyhýbám obloukem. Ale v tomhle případě jsem podvědomě cítil, že bych měl udělat výjimku…vyplatilo se! 18 dárků není klasický film o rakovině, díky svěžímu nápadu se z toho stává docela jiný snímek. A pokud přistoupíte na hru tvůrců (a „pravidla“ světa, kde není moc místa pro logiku), můžete se poměrně dobře bavit stejně jako já. Jistě, je to dojímačka, co si budeme povídat, přesto jsem se necítil nijak emocionálně vydírán či znásilňován. Naopak jsem si řadu tklivých scén vlastně i užil (vede vaření spolu s krásnou, ale pocitově strašně zvláštní bazénovou scénou). Vidím to na slušné 4* směr Itálie. (18.04.2021)