18 dárků

Film o dievčati, ktorého mama zomrie v deň jej narodenia, mohol byť prehnane dojemný a gýčový. Ale podarilo sa vytvoriť atmosféru, ktorá diváka dostane uveriteľnosťou a spôsobom podania celého príbehu. Trochu som sa bála, že mysteriózna zložka bude bez logického rozuzlenia, ale naopak, dozviete sa, čo vás zaujímalo. V podstate si na konci filmu uvedomíte, aké šťastie ste mali, ak ste strávili dostatočný čas pod maminým ochranným krídlom. Aj keď, dostatočný čas neexistuje. Za mamou plačeme, kedykoľvek odíde. Anna však od života nedostane ani to, na mamu nemá jedinú spomienku a celá jej bytosť kričí utrpením. Film, ktorý vás prinúti sa zamyslieť, je vždy dobrý. (24.04.2021)

Tohle možná stropem filmové tvorby není, ale tak mi to sedlo, tak se mi líbil námět, obsazení, dojala mě reálná skutečnost, z níž autoři vycházeli, i způsob, jakým pojali propojení dvou časových pásem, že spokojeně hodnotím známkou nejvyšší. Asi každý, kdo čekal dítě, říkal si, jaké asi bude? Jak bude vypadat ve třech, v deseti, v osmnácti letech? Co teprve maminka, která ví, že se toho nedožije. Hezké. Moc hezké a ačkoli dojemné, vcelku docela drsné. (04.11.2021)

Italové se opět vyšvihli skvělým námětem. Musím říct, že oni na to mají dar. Vidím od nich tucet průměrných (u Italů navíc mnohdy ukřičených) filmů a pak na mě udeří něčím, co prostě nevymýtím z hlavy, ani když bych se do ní praštil. A vůbec nevadí, že si tu vypomáhají cestováním v čase. Ten film je více o rodinných tradicích, o určitém rodinném duchovnu, a to je to, co se mi na něm tak strašně líbilo. Plus jsem okamžitě zaregistroval slávistickou šálu v obýváku fotra s účesem Buffona, takže nadšení pro film okamžitě vzrostlo. Plus i výběr hereček tu byl pro Italy nadmíru vydařený – Vittoria Puccini byla herecky totálně top a Benedetta Porcaroli nezahrála, na mládě, také vůbec marně. 18 dárků je citlivý rodinný film, který nelze probrečet, ale na konci Vám bude tak neuvěřitelně zvláštně, že na něj nebudete chtít zapomenout. (26.05.2020)

Velice zajímavý příběh. Trochu nešťastně brán jako životopisný, protože po prvních několika minutách vám dojde, že toto není úplně reálná věc. A člověk se cítí lehce zvláštně. Přeci jen, máme nějaký ten bod obratu hned dříve, než si zvyknete, že se něco vlastně děje. Jenže on přijde další a mnohem důležitější a logičtější bod obratu. Ten vás vede už tím správným směrem. A obecně příjemným. Film je to dojemný, příjemný, nemusíte se vyloženě bát, že z něho budete mít depresi. Je to asi i důvod, že je film velmi ladně a pozitivně laděn. Navíc obecně velmi originálně zpracovaný. Scénářem rozhodně. Sice se možná mohl film více zaměřovat na hlavní postavu jakožto "vypravěčku", protože přecházení jinam působilo v celku nelogicky. To je ale to málo, co je lehce nebo vyloženě špatně. Evropa se opět ukazuje v dobré světle. (05.10.2020)

Občas se mi stane, že se podívám na film a po shlédnutí si řeknu: to bylo vážně hezký až jsem to ani nečekal, ale hodnotím čtyřmi hvězdami, protože znám určitě pro mě lepší filmy. Jenže pak uplyne den, nebo dva a já mám ten příběh pořád v hlavě a v tu chvíli si uvědomuji, že tohle se neděje zas tak často... měním na pět a díky za tyhle stories :) (23.07.2020)