Plechový bubienok

Zabudnite na „výnimočných” mladých,detských hercov,ako sú: Haley Joel Osment zo Šiesteho zmyslu alebo napríklad Dakota Fanning z Vojny svetov,či aj Macaulay Culkin zo Sám doma,títo herci sú určite kvalitní alebo niekedy boli,ALE na Davida Bennenta,skrátka nikdy nebudú mať,ktorý má jednu vec s nimi spoločnú,a to že jemu stačilo na to,aby sa navždy vryl do mozgov, táto rola,ktorá mne vyrážala niekoľko krát dych z nasadenia a absolvovania,čo musel filmom prejsť...Oskar Matzerath! Kontroverzný,Oscarom ovenčený snímok v spolupráci viacerých štátov Európy na čele so slovenským kameramanom Igorom Lutherom,s nemeckým režisérom Volkerom Schlöndorffom,známy francúzsky scenárista Jean-Claude Carrière,ktorý pracoval na snímku Miloša Formana, Taking Off,aj hudobný skladateľ Maurice Jarre pochádza z Francúzska... Ja by som začal švajčiarskym hercom Davidom Bennentom,ktorý sa podujal na extrémne náročnom stvárnení malého chlapca v tak sugestívnom deji,kde v jeho očiach vidieť dospievanie,kde sa zastavil fyzicky rast,stagnuje,nerastie,ale okolo neho čoraz viac rastú problémy,ktoré nie a nie prestať,a tak je čoskoro svedkom extrémnych udalostí,ktoré z neho neurobia toho malého chlapca,ale už úplne niekoho iného v tak depresívnom stvárnení,že si vravím,či nevidím náhodou detské porno z explicitných záberov,ktoré by som zakázal neplnoletým... Mazacia hlava od Davida Lyncha vyniká najmä atmosférou,zvukom a extrémnou bizarnosťou,t.j nehrozí,že by som niekedy zabudol a v tomto prípade nikdy nezabudnem na Oskara,ktorý spadol na hlavu,prestal sa vyvíjať,okolo neho začala prekvitať doba jedného Vodcu,ktorý narobil spúšť,z ktorej sa nespamätalo okolie a Oskar robí také nechutnosti,ktoré sa podobajú netvorovi... Nebezpečný film,ktorý by mal vidieť len človek,ktorý nemá psychické problémy,lebo po tejto projekcii by mohli nastať? PS:Je hlasnou trúbou,a to vďaka jeho neustálemu bubnovaniu,ktoré sa začne meniť extrémnym smerom... Povedal by som,že asi nejestvuje zahraničný oscarový film s takýmto obsahom,aký má Plechový bubienok. (31.08.2014)

Tempem vláčné, premisou zajímavé, tématem přezvláštní, okolnostmi autentické a svým celkem uspokojivé. Postavička malého Oskárka je originální a nezaměnitelná, výborně balancuje mezi zakrslým ďáblíkem s jiskrou zla v očích a ublíženým a nepochopeným kloučkem, který je hoden diváckých sympatií. Hlavní linie by rozhodně nebyla po celou dobu zábavná a stále si myslím, že film není úplně vyrovnaný a silný v každém detailu, ale je okořeněn několika výstředními, či dokonce nechutnými scénami, které klížící se oči opět otevřou a přitom nepůsobí nijak samoúčelně, nebo "navíc". 7/10 (30.06.2009)

Tento snímek jsem se rozhodla zhlédnout po roce znovu - a vyplatilo se. Když jsem se totiž s Oskarem a spol. setkala poprvé, nebyla jsem schopna sledovat film s úplným zaujetím či porozuměním - prostě jsem se celé téměř 2 a půl hodiny moc nechytala. Navíc se dá říct, že na onen první pohled jsem většinu postav přímo nesnášela - a nejvíc samotného Oskárka. Ovšem jak říkám - naštěstí jsem Bubínku dala ještě jednu šanci - a tentokrát jsem se už od prvních minut rozplývala blahem, ať už nad všudypřítomnou kritizující symbolikou nebo nad naprosto neuvěřitelným Davidem Bennentem. On tady předvádí jeden z nejlepších dětských hereckých výkonů, jaké jsem kdy viděla - né-li ten úplně nejlepší! Krom jiného opravdu nezapomenu na jeho "erotické" scény - až jsem si říkala, jestli tvůrci filmu tak trochu neporušují zákon - a samozřejmě hlavně z paměti už nikdy nevymažu ten jeho mrazivý, naprosto nedětský výraz v očích. Kromě dokonale ztvárněné postavy Oskárka je jednou z největších zbraní filmu jeho naturalismus - a to myslím naturalismus v ryzím slova smyslu - například takové chytání úhořů na návnadu v podobě koňské hlavy nejspíš opravdu není podívanou pro každého. Toto nesmlouvavé obrazové ztvárnění diváky nejspíš rozdělí do dvou skupin - na ty, kteří zhnuseni nepochopí "proč", a na ty, kteří budou uznale pokyvovat hlavou a užívat si obrazovou sílu výpovědi (já osobně jsem samozřejmě v té druhé skupině, neboť podle mě zde snad není jediný zbytečný záběr - a je jedno jak nechutný se ten který může zdát). Jak jsem již řekla, film (tedy samozřejmě kniha, podle které byl natočen - ovšem tu jsem bohužel nečetla a pravděpodobně se v nejbližší době ani nechystám, neboť její rozsah je opravdu enormní a navíc film je podle všeho knižní předloze dosti věrný) je plný symbolů a kritiky nejen té doby - ať si však každý sám přijde na to, co ten který záběr či konání hlavní postavy znamená pro něj osobně. . . . . Tento snímek je sice místy vtipný, místy smutný, místy pro někoho nechutný - avšak celkově je to především jedno z nejsilnějších filmových děl s naprosto specifickou, nádhernou a lehce depresivní atmosférou, hořce pravdivými myšlenkami a geniálními hereckými výkony, v čele s nezapomenutelným a jedinečným originálem Davidem Bennentem. . . . . Člověk nemůže zůstat navždy tříletým dítětem, neboť okolní svět je příliš krutý a zkažený na to, aby v něm takto bylo možné přežít... (14.05.2006)

Tak tohle byl opravdu velmi zvláštní a divný film, čímž bych nechtěl jakkoli srážet na jeho kvalitě, ale říct jsem to prostě musel. Životní příběh Oscara, který je lehce podobný Petru Panovi, od početí jeho matky až do konce 2. světové války, je vskutku originální. Snímek je to strašně dlouhý, ale i tak nemůžu říct, že bych se nějak výrazně nudil. Chvílemi jsem celkem zhnuseně přihlížel několika nechutným scénám (viz všechny s tím šumícím práškem), které vedly až k silně kontroverzním pasážím. Zkrátka film, o kterém nevím, co bych více napsal - kvalitní, ale zároveň úchylný. (11.09.2011)

Film s dětským hrdinou o světě bez dětství. I ti nejmenší tu mají nemocné srdce, nemluvě o dospělých. Snad proto nemůžu o Plechovém bubínku říci, že se mi líbil, i když ochotně uznávám jeho umělecké kvality. Takovýto snímek se totiž ani líbit nechce - chce se dostat pod kůži, což se mu plně daří. Hřích jako by tu byl nakažlivou chorobou, jež pronikne všude, lidmi i věcmi, a neponechá skulinku pro nevinnost. Zůstává pocit znechucení a hlad po čistotě. (18.05.2006)