Bez zvláštních znamení

Linkovými autobusy jsem v Mexiku procestoval tisíce kilometrů a v rámci těch cest absolvoval řadu kontrol, které na check pointech prováděla armáda, federálové, migra - hledali drogy, migranty, zbraně... To bylo v roce 2008 a na jih od hlavního města, ale už v té době se Los Zetas etablovali kromě drog v dalším velmi výnosném kšeftu - vybírání výpalného od kojotů (převaděčů) a nemilosrdném masakrování těch, za které nikdo nezaplatil. Od té doby se v totálně zkorumpovaném systému situace jen zhoršuje, čím blíže k severní hranici, tím je horší. Zájemcům o tuto problematiku vřele doporučuji knihu salvadorského novináře Óscara Martíneze "Bestie - Na migrantech nesejde". (07.07.2024)

Mexiko je jedna z těch zemí, kde bych se opravdu nechtěl narodit. Útěků ze země je celá řada a americké úřady s tím marně bojují. Neví si rady, administrativy přibývá, pro imigranty není práce a pokud už, tak se jich ujímají novodobí otrokáři. To v lepším případě. V horším skončí v hrobě a nenajde se nikdo, kdo by jej identifikoval. I to jsou atributy, které popisuje režisérka Fernanda Valadez ve svém debutu. Bezútěšnost, prázdnota a šílená tíseň ze snímku stříká prakticky na všechny strany. Cítí se tak jak ten, který míří na druhou stranu hranic a sám přesně neví, co s ním bude, tak i matka hledající syna a neví kde. Máme možnost vidět, jak se obyčejní lidé bojí mluvit, gangy přebírají moc a policie je bezradná. A dokud tuto situace nebude chtít samo Mexiko řešit, pak USA mohou postavit třeba ocelový plot napříč celou zemí, ale nic to platné nebude. (02.07.2024)

Nuda,nuda,nuda.Ač jsem si o sobě myslel,že jsem troch náročnější divák (a celá rodina to o mě tvrdí ) ,zřejmě jsemv páteční večer nebyl YNTELEKTUÁLNĚ vhodně naladěn. Nechal jsem se zmást cenou diváků ze Sundance ,ale tohle doporučuji maximálně kolegovi Verbalovi. Pak si rád přečtu jeho recenzi.Film doporučuje devět z deseti psychiatrů . (10.07.2020)

Bez zvláštních zmanení je nadmíru syrové drama o drsném životě v Mexiku, které je nám svým prostředím, ale i mentalitou velice vzdálené, takže si člověk jen stěží dokáže představit, jak moc jsou tamní životní podmínky náročné a nebezpečné. Matčino neutuchající odhodlání najít svého nezvěstného syna opravdu zaslouží obdiv a Mercedes Hernández se své role zhostila velmi přesvědčivým způsobem. Sekvence z každodenního života byly místy účelně prokládány magickými výjevy a představami, které ještě více umocňovaly nepříznivou atmosféru filmu. Za nejsilnější scény považuji rozhovor matek na začátku filmu a závěrečné rozuzlení, které mě rozhodně nenechalo chladným. (10.07.2020)

Za mě spokojenost a určitě jsem dostala mnohem víc, než jsem si před projekcí představovala. Bála jsem se, že ženské podání bude zase až moc zpomalené a nezajímavé. Režisérka Valadez mě ale dokázala zaujmout vyobrazením zdejších mexických poměrů a životních podmínek. Nevadilo mi ani trošku pomalejší tempo, protože děj se prokládal zajímavými scénámi a výjevy. Herecky mi to taky sedlo dobře a zkrátka mě ten příběh zaujal. Největším překvapením pro mě byl závěr, který dokonce dokázal nabídnout nečekanou pointu, tudíž divácký zážitek by měl být vesměs naplněn. Nebyla to kdovíjaká filmová událost, ale zážitek dobrý a dost surový. (TADY VARY) . (10.08.2020)