Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dva stateční lovci bojují s neviditelným vládcem údolí. Další příběh z pravěku na motivy knihy Eduarda Štorcha... V doprovodu Havranpírka (L. Hradílek) se vydává statečný lovec Sokol (J. Bartoška) na dalekou cestu za svou nevěstou, krásnou Veveřicí (M. Sýkorová), jež dala v lásce přednost jinému. Na své pouti se oba muži dostanou do osady Rybářů, kterou ohrožuje záhadný nepřirozený tvor. Statečností a chytrostí přemohou domnělou příšeru, pod jejíž kožešinou se skrýval Divous, kdysi nejlepší lovec Havranů, který byl pro krádež obilí vypovězen z rodu. Vděčný pohled půvabné dívky jménem Šťastná Chvíle (G. Osvaldová) provází Sokola a Havranpírka na cestě k domovu… (Česká televize)

(viac)

Recenzie (68)

pytlik... 

všetky recenzie používateľa

Příběh z dob, kdy byla žena na oslovení "krávo" ještě velice hrdá, neboť to znamenalo, že nemá hodnotu pouhopouhého berana či dvou ovcí. Ovšem když se Havranům narodí Veveřice, musí milovník bizarností zalovit hluboko v ohradě, pokud ji chce získat, protože v tomto případě ani ta jedna kráva nestačí. Jinak já jsem byl s příběhem i zpracováním spokojený, dokonce ani Liška coby tvůrce hudebního doprovodu nevadil, protože se krotil a u svých trýznivých skladeb výrazně ubral volume, takže si člověk nebyl jistý, jestli se ty tiché zvuky opravdu linou z televizoru nebo sousedi pět pater pode mnou připravují řízky. I Bartoška zahrál svou roli věrohodně, i když pravda, při přípravě na tenhle film měl věnovat čas a úsilí spíše chození do posilovny než depilování hrudi. Noo a závěr taky potěšil, žádný hepijend se nekonal, neboť Bartoška odolal dívce s velice lákavým jménem "Šťastná chvíle", nasedl do svého keňu a odfrčel do dáli. Palec nahoru! ()

F.W.Colqhoun 

všetky recenzie používateľa

Tohle není Boj o oheň, nýbrž čistá sedmdesátá léta. Projekt zjevně provázely didaktické ambice - na scéně, architektuře a některých artefaktech, jimiž se kamera na úkor tempa vyprávění fetišisticky věnuje, je znát práce lidí, kteří stran historické věrohodnosti nebyli úplně mimo. S ohledem na diváckou přívětivost byly ale věrohodnosti stanoveny jasné, relativně úzké hranice: Sokolí oko Jiřího Bartošky je vyvoněný, zjemnělý a oholený metrosexuál s dobovým paťourem. Pralidé defilují v rákosí s kožených modelech od Teodora Pištěka, k popukání je sledovat něco jako Balet československé televize (v čele s Ljubou Skořepovou) křepčit okolo totemu. Nemenší haluz představuje soundtrack Zdeňka Lišky, který zní zajímavě, ale do autenticity se trefuje asi jako do androše Bičem Božím. Tímto oslím můstkem se dostávám ke hluboké ideologické stopě. Hlavní hrdina je nejen šlechetný, uvědomělý materialista, ale i vůbec daleko před mytickým myšlením své doby. Muselo dojít i na očerňování prehistorické buržoazie; ideologové nedbali, že měla v době bronzové kladnou historickou úlohu před sebou. Bizár. ()

Reklama

SOLOM. 

všetky recenzie používateľa

Tak pokračování Osady Havranů se mi líbilo o chlup více. Především se tu tvůrcům podařilo vylepšit atmosféru a místy se tu objevily i dramatické chvíle. Ne, samozřejmě že si u toho nebudete hrůzou zakrývat oči, nebudou se vám ježit chlupy – tohle je točené hlavně pro děti – takže vše v decentní míře. Bartoškův souboj s kupcovým synem byl asi nejsměšnější vložkou celého filmu. To já bych pěknou Veveřici nevyměnil ani omylem a když už tak bych jí u toho vodopádu pořádně „ztrestal“ abych z toho alespoň ještě něco měl. No vůl, co si budeme povídat. Ony si ženské v dnešní době furt stěžují na rovnoprávnost a jiné blbosti, ale nebyla to výhoda si jednu koupit za blbou ovci? ()

kingik 

všetky recenzie používateľa

Na veliké řece nasednete do pramice a Sokol s Havranpírkem vás dovezou až k ryčícímu Divousovi. Ve druhém díle známé trilogie z doby bronzové se to dějově dost zaseklo na jednom místě. Počáteční volba Veveřice mezi ženichy ještě měla něco do sebe, zvláště, když se ze dvou nápadníků stali sokové v lásce. Co moc nenadchnulo bylo, jak děj skomíral a pokračoval k historce o lesním "monstru", kterému je nutné nosit zásoby jídel, aby nezlikvidoval nedalekou vesničku. Divák věděl kdo to řve jak na lesy a tím pádem to bylo jen zbytečně natahované a veskrze legrační, když Divous řval jak tur. Z hlediska časového období a kostýmů to byl docela naivní blábol, protože pokud jste si prohlédli "ohoz" Bartošky s Hradílkem, tak jste si všimli jak například Lutanský byl vyfiklý naprosto z jiné doby, Veveřice byla jak kočka z přehlídkového mola a všichni ve vesnici byli podivně staří až na dívku "Chvilku". Nesmyslů tady bylo dost. Oproti tomu se povedlo kamerové snímání, nesmrtelná hudba mistra Lišky a také herecké výkony byli kvalitní a to zejména atleticky disponovaného Bartošky, který ve filmu pomalu zvládal desetiboj. Když to shrnu, tak tahle pramice nebyla natolik děravá ba ani strouchnivělá, aby se hned po odražení od břehu potopila. A i po letech tenhle film dokáže bavit, ale jít tenkrát v sedmdesátých letech do kina na pouze hodinový film, tak to nevychytali. Mé hodnocení: 60% ()

pakobylka 

všetky recenzie používateľa

O fous lepší zachycení jakési PŘEDPOKLÁDANÉ dobové atmosféry nežli v předchozím snímku "Osada Havranů" (1977) ... i dějová linie je o něco málo přitažlivější, neb se hraje s láskou a o lásku. Krom toho je přítomno i neznámé, nevstřícně naladěné, leč nadprůměrně inteligentní "zvíře" prý obřích rozměrů - patrně briskně uhodnete, oč (nebo spíš o KOHO) tady běží, ale to není na závadu, neboť účel je splněn. Nicméně - jak se sejde větší skupinka místních individuí a začne se nějak projevovat, je to k uzoufání ... sakriš, moji (a vaši) předci přece nemohli být retardovaní !!! Slabší 3* ()

Galéria (2)

Zaujímavosti (8)

  • Film podle námětu Eduarda Štorcha získal na Mezinárodním filmovém festivalu v Linzi roku 1979 prcní cenu dětské poroty. (M.B)
  • Keď sa mal Vilém Besser (Divous) popasovať s kancom, veľmi sa mu do toho nechcelo. (Raccoon.city)
  • Hlavné dekorácie osady pravekých ľudí s chatrčami, urobené z pliev a hliny sa miestnym obyvateľom zapáčili natoľko, že si ich chceli ponechať ako atrakciu pre turistov. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama