Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Z pamětí pražského uličníka aneb co v dějepise nebylo. Píší se padesátá léta a v Praze na Letné vyrůstá obří Stalinův pomník. Desetiletý Honzík Domnosil se stěhuje z maloměsta do Prahy ke své mamince. Je to pěkný rošťák, už během prvních několika dní stačí rozbít bidet v novém bytě, pokousat ředitele školy a zničit žákovskou knížku. Ovšem doba se na jeho dětské duši značně podepíše. Rozvedená maminka upřímně věří v dobro komunismu, na rozdíl od jejího skeptického přítele, „reakcionáře“ Františka. Honzíkovi nejlepší kamarádi navíc navštěvují hodiny náboženství, otce jednoho z nich komunisté nedávno popravili. Zmatený chlapec, střídavě ovlivňovaný katechismem a učením velikánů světového proletariátu, se snaží svá uličnictví zachraňovat modlením, ale marně. Snad to bude tím, že jednou prosí Boha, podruhé zase V. I. Lenina... (TV JOJ)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (141)

noriaki 

všetky recenzie používateľa

Další ze zapomenutých syrových dramat natočených chvíli po Sametové revoluci, tentokrát o to smutnější že se týká života dítěte. Vracenky jsou ještě méně dětským filmem než blízká příbuzná Obecná škola, odehrávající se o pár let dříve, na druhé straně Únorového převratu. Svěrákův film se těžkým tématům nevyhýbal, ale děj se kolem nich netočil. Ve Vracenkách je proměna doby a postupné utahování šroubů útřední motiv. Politické procesy, nastupující cenzura a ostrakizace nepohodlných jsou mrazivé, i když je vidíme filtrované notně zjemněným pohledem dítěte. Zvláštní poetika okořeněná citlivým humorem dává ještě více vyniknout nelidskosti tehdejšího režimu. ()

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Iba včera som písal o svojej precitlivenosti na historické reálie, ak sa týkajú doby, v ktorej som žil, a deň po vydarenom PF 77 som mal možnosť vidieť ďalší film, ktorý ma prekvapil a potešil. Vracenky sú málo známym, ale veľmi vydareným retro filmom, ktorý upúta nielen čudným názvom. Dobrým nápadom bolo pozrieť sa na zlé obdobie našich dejín optikou desaťročného chlapca a ešte lepším nakrútiť film ako čiernobiely. Potom už stačilo dohliadnuť na to, aby štyridsaťročný odstup od zobrazovaného obdobia nebol viditeľný a výnimočný film bol na svete. ()

Reklama

Rozjimatel 

všetky recenzie používateľa

Ťaživé 50-té roky v Československu pohľadom 10-ročného chlapca. Je to celkom milé, má to taký láskavý svěrakovský humor, miestami to zase retro-štylizáciou pripomína Felliniho. Scenáristicky a režisérsky to je ale nedotiahnuté, trochu strojené, s nevýraznými hereckými výkonmi v hlavných rolách (Morávek, Jana Špaňůrová). To hľadanie svojho boha (Ježiš, Lenin) je spravené veľmi klišoidne, hlavne tá náboženská zložka bola vo filme nasilu vloženým, rušivým elementom. ()

farmnf 

všetky recenzie používateľa

No úplně suprové retro - dítě popisuje nejblbější dobu naší země, 50. léta. Nejhezčí roli si tu střihl pan Suchařípa v úloze ředitele školy pokousaný od žáka a pak Olda Navrátil, prakticky můj soused z Třebíče, který tu hraje charakterního antikomunistu, majícího ze svého názoru dost velké potíže. "Říkám, američani jsou tu za měsíc a pak vás komunisty pěkně pověsíme." Film je černobílý a mám pocit, že mu dodatečně dodělali zrno na počítači, což mu jedině svědčí. Tohle by mělo mít řádnou reklamu a ne Bathory a Svatba na bitevním poli. Moc pěkná, byť smutná a bohužel realistická podívaná. ()

RHK 

všetky recenzie používateľa

Působivé někdy temné někdy veselé černobílé drama o dětství jednoho malého rošťáka v pochmurných padesátých letech. Budovatelsky zapálená naivní maminka nestačí na výchovu svých dvou dětí a tak se někdy vychovávají samy při provádění různých lumpáren na ulici. Zároveň kolem zuřivě běží doba, zavírají se soukromé hospody a krámy, zakládají se družstva, staví se pomníky. Pak přicházejí také velká zklamání v podobě politických procesů a přelepování jmen v učebnicích. Vše je sledováno dětskýma očima a chápáno dětským rozumem. Příjemný film, ale Svěrákovu Obecnou školu (odehrávající se jen o pár let dříve) mám radši. Trailer: nenalezen. ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (4)

  • O hlavní roli Honzy se podělili sourozenci Jan a Martin Morávkovi. (sator)
  • Úvodní záběry filmu byly pořízeny v pražském kostele sv. Šimona a Judy, který tehdy procházel rekonstrukcí. (yurasch)

Reklama

Reklama