Hodíme se k sobě, miláčku...?
Réžia:
Petr SchulhoffScenár:
Petr SchulhoffKamera:
Jiří VojtaHudba:
Karel SvobodaHrajú:
Vlastimil Brodský, Jana Brejchová, Regina Rázlová, Josef Bláha, Iva Janžurová, František Peterka, Vladimír Menšík, Stella Zázvorková, Eva Jiroušková (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Viktor (Vlastimil Brodský) je vedúci predajne s domácimi potrebami a Marta (Jana Brejchová) je fotografka. On je realistický a praktický človek, ona zasnívaná bohémka. On chce mať doma navarené, a ona chce každý deň prežívať niečo nové, vzrušujúce a výnimočné. Napriek tomu sa milujú a žijú spolu v manželstve už desať rokov. Krehkú rovnováhu ich spolužitia však naruší nové a idylické manželstvo Martinej kamarátky Aleny (Iva Janžurová), ktorej manžela tentoraz vybral počítač. Vďaka tomu dnes Alena a jej Kája (František Peterka) tvoria dokonalý pár. Marta a Viktor zapochybujú, či sa ich rozdielne povahy k sebe vôbec hodia, a tak sa rozhodnú podstúpiť test počítačom. Výsledok je tragický - nemajú absolútne nič spoločné, vôbec sa k sebe nehodia a ich spolužitie sa rovná hazardu so zdravím. Počítač im však určí ideálnych partnerov. Marta aj Viktor si tajne vyhľadajú svoje „kybernetické lásky", čím nechtiac rozkrútia kolotoč omylov, zámien a komických situácií, končiaci v šťavnatom a bláznivom záverečnom zmätku. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (159)
Tak si asi taky zajdu do výzkumnýho ústavu :o)) ()
Takhle vypadá typický film 70. let - ohraný námět, všední výkony... Prostě průměr. ()
.............. ()
Není to taková řachanda jako Schulhoffovy následující komedie, spíš bych to označil za úsměvný film, s (jak jinak) hvězdným obsazením, s hodně zajímavým nápadem a nepředvídatelným dějem. Zaujalo mě, že žádná z postav není vysloveně sympatická nebo "neomylná", postava Jany Brejchové je dokonce vysloveně na odstřel a divil jsem se, že Brodský se nevrhl na charismatickou sexy Rázlovou už jen za to, jak si poradí s lahváčem. Film zábavnou formou poukazuje na klasické problémy partnerských soužití a naivního snění o ideálních partnerech, aniž by kterékoliv pohlaví zesměšňoval nebo stavil na nižší úroveň, jak je typické pro porevoluční snímky na stejné téma. ()
nostalgické -3* průměrná socialistická komedie, která si bere na paškál vztahy, o kterých rozhoduje inteligentní moderní kybernetika - prostě skoro jako dneska ;-). Pojetí slušné, ale nic výrazného a i přes kvalitní obsazení se moc neujala. Přesto na tři hvězdičky to dá. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Priemerná komédia, ktorá ničím neprekvapí. 5/10 ()
Klasicka normalizacna komedia, ktora sice nema na snimky typu Jachyme hod ho do stroje, ale pobavit dokaze. Vyborni herci : Brodsky, Zazvorkova a Mensik /Spalovac Mrtvol, Happy End/ ...... a stale si radsej pozriem tuto fajnu komediu nez hrozy typu Panelak, Ordinace, pripadne Bratislavafilm a podobne "klenoty" : 74 % ()
Povedená komedie mého oblíbeného režiséra, který i v době šedivé, normalizační, nechal vyniknout skvělým hercům té doby a diváky zapomenout na starosti všední doby a bavit se. Hvězdné herecké obsazení, slušný a celkem povedený humor, prostě milá oddychovka. Láska vzorového páru Janžurová - Peterka, je nezapomenutelná, ať již ve scénách "s autem" či se "zelenkavou". Nakonec potěšila i vtipná pointa. ()
Narozdíl od mé tety, která tyhle komedie hltá, já se moc nepobavila. Druhá půlka (+ finále) mi přišla natolik slabá, že jsem uvažovala o tom, že se nedodívám. Opravdu mě potěšila jenom Iva Janžurová s Frantičkem Peterkou, jejichž manželské hádky byly opravdu zábavné :D ()
Čtyři za Janu Brejchovou - ta je prostě dokonalá. ()
Ne zrovna moc vtipna komedie, ale celkem prijemny a nenarocny film. Vybornymi herci se to jen hemzi, to vsak zase v te dobe nebyl takovy problem. V dobe vzniku, film mohl zaujmout myslenkou, jakou se meli lide seznamovat ( dnes uz se tomu muzeme jen zasmat ). No, skutecnost je takova, ze vesmes kazdy vztah zacina a konci stejne. ()
Hodíme se k sobě, miláčku...? je komedií partnerských vztahů. Přívlastek satirický lze v intelektuálním opojení použít, i když je spíše využit jako ochranná známka. Zápletka je jednoduchá, herecká sounáležitost sází na souhru dokonalosti a doplňování a pozorovat ji je diváckou slastí. Díky vyvážené chemii jsou vymýcena hluchá místa a klokot bizarního sledu událostí a vystřelovaných slov není k zastavení, ani k utahání. Romantický idealismus je chvilkové zanícení ducha, ale omamný stav nedisponuje trvalým charakterem a každodenní všednost po kousíčku vnáší pochybnosti, pokušení i odvahu ke zvratům. Nevyzpytatelnost lidského srdce nedokáže zkrotit ani logická přesnost počítacího stroje. Soulad principů duší vytrhne ze stereotypů a laškovně si pohrává se směrováním cest. Konečné zúčtování ukazuje jasného vítěze, život. Rozverná hravost rozpaluje, ponouká a zakončuje. Hlavní postavou partnerských hrátek zlomyslného osudu je vedoucí železářství Viktor Tomáš (velmi dobrý Vlastimil Brodský), znuděný z bláhového romantického vydírání partnerky. Pragmatismus je účelný ve všednosti, zasnění dává vznešený pocit mámení. Tíhnutí pouze k jednomu způsobu nazírání ochuzuje vlastní vnímání života. Hlavní ženskou postavou je fotografka Marta (skvělá Jana Brejchová), Viktorova choť. Hlava, zasněná v oblacích nekompromisně vyžaduje pozornost a důkazy jedinečnosti vztahu skrze patetická gesta a slova. Souznění uchvacuje a dává vyniknout vlastní malosti. Postava s nejcyničtějším dopadem je lékařka Soňa Brčková (zajímavá Regina Rázlová). Náhoda, růžové brýle a náprava vlastního zadostiučinění berou průběh pevně do svých dlaní a s uspokojením škádlí. Důležitou postavou je hudební skladatel Petr Karát (dobrý Josef Bláha), ušlechtile vznešená osoba i spásná cesta vysvobození. Z dalších rolí: Martina kamarádka ve třetím vysněném manželství Alena Kučerová (velmi zajímavá Iva Janžurová), její spřízněný manžel Kája Kučera (dobrý František Peterka), dotěrný loudil a instalatér Franta Vencl (příjemný Vladimír Menšík), Viktorova zachraňující tetička Emilka (Stella Zázvorková), zmatená lékařka Marie Tuchlová (sympatická Eva Jiroušková), zvědavá zdravotní sestra (půvabná Stanislava Bartošová), či dobromyslný asistent u počítače budoucnosti (příjemný František Filipovský). Nejde o strhující komedii, přesto eskapády slov i událostí s rozvernou hravostí nahlíží do lidských srdcí a upřímnosti. Partnerské vztahy se časem opotřebovávají, panika je často na místě a tento film dokáže v bláznivém rytmu pobavit. ()
ZELENKAVÁÁÁÁÁÁ! Jako příznivec Františka Peterky a Ivy Janžurové musím dát 4 hvězdy. Kromě Zelenkavé patří u nás doma k oblíbeným i věty "Ale ten tón, ten tón!" a "Šíííleně mě bolí hlava!" (pochopitelně s rukou položenou teatrálně přes čelo). Do puntíku souhlasím s komentářem Oskara. A taky s Tosimem, že je to snad jediný film, kde RR nepřehrává. ()
Silná místa tu bezpochyby jsou, ale pan režisér udělal i lepší kousky. 60% ()
Normalizační pitvoření. ()
Parodie sebe sama, ukazující nesmyslnost počítačem vyhodnocených inzerátů, aneb znám několik manželství, který se timhle způsobem dala dohromady a všechna dopadla obdobně jako zde uvedený. Člověk má vlastnost přidávat si dobrý vlastnosti, až jim nakonec sám věří, skutečnost je ovšem jiná. ()
Jedna z těch lepších normalizačních komedií zcela tradiční zápletky. Manželé si nechají počítačem zpracovat svá data, zjistí, že k sobě nepatří a naopak existuje přesně protějšek, který se k nim hodí. Začíná doba vzájemného seznamování, aby se ve finále ještě vše více zamotalo a dopadlo tak, jak to všichni čekáme. Výtečný Vlastimil Brodský svým herectvím dodává této tuctové komedii přeci jen větší lesk a hlavně díky němu lze mluvit o lepším průměru. ()
ZELENKAVÁ!!! ()
Tomáš (Vlastimil Brodský) je vedoucím železářství, které sídlí hned vedle památného domu U Rotta na Malém náměstí 3 na Starém Městě. Železářství zde bylo od roku 1850 a přežilo i éru komunismu a zaniklo až po roce 1989, správněji bylo přestěhováno do Linhartské 6., asi 50m od domu U Rotta. ()
V tomto filmu se mi líbilo jenom to že tam hrál Brodský a Menšík. ()
Reklama