37,2 zrána

Přelet nad hnízdem vrabčím aneb lehce stylizované leč vizuálně velmi vytříbené, fyzicky rozkošaté hořce úsměvné drama o jedné velké marné lásce... A ta Betty, ta nešťastná sladká krásná hravá jurodivá Betty, co se tak ráda mazlila...! Ach jo... . . . Já vím, je to aligismus, raději ženy milovat, než se s nimi trápit... Dobře mi tak. %-| . . . Čtyři hvězdy tedy za film a jedna navíc za skvělou a k ději citlivou rozverně tklivou hudbu Gabriela Yareda ( http://www.youtube.com/watch?v=MSlmhXl0TJA ), kterážto navíc výtečně funguje i jako svébytný soundrack na cd, ideální pro možné ranní mazlení s nějakou hřejivou citlivou divoženkou! - - - - - (Poprvé viděno 5.4.2012 /v prodloužené režisérské verzi/ na dvd /s původní zvukovou stopou a č. titulky v originálním formátu obrazu/, hodnocení 132., komentář zde jako jednadvacátý - 5.4.2012) (05.04.2012)

Tento film je plný vášne. Je o dvoch živloch. Je to film, ktorého sila podľa mňa tkvie predovšetkým v tom, že netušíte čo sa bude diať v nasledujúcej chvíli a samozrejme v hercoch. Vo všetkých ... ešte aj pán Pharistopoli - predavač olív - bol super. Kopec krásnych záberov kamery a výborná hudba ... najmä tá kolotočová .. veď to aj bolo ako na kolotoči - hore, dole, hore, dole, a potom už len dole. Ohromný zážitok. (14.12.2016)

Přiznávám se, že kratší stopáž bych uvítala, ale když jsem o té dvojici přemýšlela trochu delší dobu, tak jsem si uvědomila, že Jean-Jacques Beineix si přál, abychom se s nimi dokázali maximálně sžít a mimo jiné možná dokázali i pochopit závěrečnou, finální část. A tak jsem s nimi natírala těch xxx domků růžovou a bleděmodrou barvou, sdílela jejich lásku, svérázný způsob života, snění při západu slunce se žlutým mercedesem a hlavně jsem sledovala tu neodolatelnou, hravou, divokou, běsnící, něžnou a krásnou Betty Blue a postupný i když ne až tak překvapující vývoj událostí (vzhledem k její chorobě), který dokázal silně zacloumat nejen Zorgem, ale i mnou. Je to jeden z těch filmů, kde budete potřebovat velkou dávku empatie a trpělivost k tomu, ale věřte, že to stojí za to. (25.06.2014)

Director's cut. Betty Blue, 37°2 le matin. Oboje znie ako názov nejakej piesne alebo básne. Beineixov film ňou skutočne je - melancholická próza vo veršoch, sladkých i horkých strofách o láske v dobrom i zlom, pomaly stúpajúcich k oblakom. Brilantne rozvrstvený archetypálny príbeh chlapca a dievčaťa v mnohom pripomenie slávne Love Story Arthura Hillera. Štýl Jean-Jacquesa Beineixa ho ale posúva ďalej. Každý pohyb kamery je ako pohladenie, každá ľahká zmena farebného tónovania vyvoláva nápory silných emócií. Jediný hudobný motív v mnohých inštrumentálnych podobách tepe naprieč filmom. Cinéma du look, cinéma de poésie. Na začiatku som mal pocit, že predo mnou ožíva poetický realizmus. Postupne sa ale zmenil v niečo celkom iné, nepredvídateľné a jedinečné. Dostal som zvláštnu chuť na filmy Leosa Caraxa. 100% (08.09.2015)

K filmu: Seba pohlcujúca i rozvíjajúca absolútna láska vždy narazí na limity času. Pretože nedá sa byť neustále totálne zamilovaný, ak trávite 99% času spolu. Vo voľnom čase, v práci, v posteli. Niet divu, že z toho začne jednému po čase preskakovať. Oceňujem otvorenosť v zobrazení nahoty i bežného života páru, ktorý našiel ideálnu stratenú polovicu, no zároveň nenašiel vysnené ideálne miesto, kde by si mohol bez zábran realizovať absolútnu lásku. Pretože neskúsil zažiť slastné chvíle objavovania sa po dlhšom odlúčení. K dĺžke režisérskeho zostrihu: Na rozdiel od spolu komentátorov, mne trojhodinový film vyhovuje. Kedysi som zachytil rozhovor so spisovateľom Petrom Pišťankom, ktorý povedal, že keď prvý raz išiel do kina ako chlapec na celovečerný film, film sa mu síce páčil, ale bol veľmi sklamaný, že film netrval celý večer, ako bolo deklarované, ale len nejakú úbohú hodinu a pol. Presne rovnaké pocity sklamania som zažíval aj ja - veď večer má najmenej štyri hodiny (ak film začína o šiestej večer a je celovečerný, má končiť o desiatej). V tomto smere nie je 37,2 zrána úplne dotiahnutý, no oveľa uspokojujúcejší než drvivá väčšina pol večerných filmov, tváriacich sa ako celovečerné. (03.11.2020)